Ipova smrť

Dramaticky to síce mohlo byť trocha lepšie spracované - menej sa venovať lyrike priateľstva medzi Ipom a chlapcom a namiesto toho sa viac zamerať na ústrednú pointu, pričom by som pridal aj na konfliktných situáciách - no celkovo to nebolo vôbec zlé. Od "poslednej večere" to nabralo tie správne grády, pričom brilantný záver dal všetkému povestnú korunu. Spokojnosť. 70/100 (23.11.2016)

Vyprávění se drží malého adoptovaného chlapce, jehož tíží vzpomínka na smrt otce, který mu byl velmi blízký; do jeho minulosti nám dají nahlédnout hlavně jeho denní úniky do vzpomínek. I hlavní událost, smrt německého důstojníka, je vnímána jeho pohledem; poté, co mrtvému muži chlapec ukradne zbraň, zmizí tato událost v proudu her a příhod s bláznivým Ipou (působivý je moment, kdy se v troskách horské vesnice, kde se oba hrají na vojáky, rozhoří opravdický boj – situace vyjadřuje intenzitu dětského prožitku hry). // Ozvěna ranní události se vrátí s koncem dne, kdy je Ipa pozván k večeři s vesnickou inteligencí (čítající samozřejmě chlapcovy pěstouny, pravoslavného kněze a jeho ženu, učitelku), aby na něj byla v emocionálně přehrané scéně vložena tíha jejich životů – neboť všichni přítomní mají pykat za smrt důstojníka, pokud se do rána nenajde jeho vrah. Jediný, koho povrchnost té noci pokoří, je malý chlapec. (27.09.2007)

Toľko dobrých dobrodružných či dramatických snímkov natočil Nicolescu, že jeho meno beriem ako pojem, ale tento film ma trochu sklamal. Zjednodušený príbeh s čiernobielymi postavami, ktorý aj spracovaním akoby bol natočený tak narýchlo. Pellea v hlavnej roli nie je tak skvelý ako napr. vo filme Odvážni sa nevzdávajú, ale svoje si zastane. Horšie je to s ďalšími hercami, vratane chlapca. Sám režisér si zahral charizmatického esesáka, ale pre príbeh nijak výrazného. Postavy behajú od jedného extrému k druhému a z toho nemastného-neslaného príbehu ma vytrhol iba skvelý a nečakaný záver, a len vďaka ňemu nejdem v hodnotení nižšie. (24.02.2019)

"Ipova smrt" ukazuje sílu rumunského filmu, který rozhodně není bezzubý a rozhodně existuje. Ano, je to politické téma, ale je to i téma lidské a je podáno zajímavým, někdy až abstraktním způsobem, který ale dělá ten správný dojem. To nejsou jen prázdné scény. Mě tenhle příběh o tom, co je nejlepší pro všechny, dostal. (28.10.2016)

"A tak jsem je všechny odsoudil k smrti" nezní tak jasně a zároveň primitivně jako "Ipova smrt". A tento film také není jasný ani primitivní. Přitom se samozřejmě nebudeme bavit o tom, kdo je idiot a kdo není, ani o tom, kdo je na pět minut slavný a kdo na celý život nula. Mluvme o tom, jak se rutinnímu režisérovi, Sergiu Nicolaescuovi, podařilo vytvořit a popsat zcela specifický příběh, kterému nic nechybí (snad je tam i něco navíc, co by tam být nemuselo). Film má několik katarzí, ta téměř závěrečná, když Todor "pochoduje" s medailí na prsou vstříc svému životnímu triumfu, je velkolepá.. Překvapuje mě a těší, že film je i na csfd řádně ceněn a hodnocen. (27.05.2015)