Bol raz jeden kráľ...

Další klasická česká pohádka co se neodmyslitelně pojí s každými Vánoci. Klasický příběh o lidské hlouposti a na druhé straně prozíravém mládí v trochu moderním pojetí. Jako menšímu se mi to příliš nelíbilo, hlavně kvůli zubu času, který se do záznamu zakousl a notně pozměnil jeho kvalitu. Bořivoj Zeman dostal do rukou skvělý herecký ansábl a ten se náležitě činil. Navíc několik moderních prvků, jako kupříkladu odposlouchávací zařízení v podobě pánvičky, za které by se nemusela stydět ani FBI. Jeden totálně zlitý kuchař, stoly plné jídla a hlavně kupa již legendárních hlášek v podání nejen neméně legendárního Jana Wericha, ale taky v posledním velkém hereckém představení Vlasty Buriana. Sec vztah filmové princezny Marušky v podání Mileny Dvorské a na rybáře degradovaného prince Miroslava s konkurenční Pyšné princezny Vladimíra Ráže nebyl věkově vyrovnaný, tahle pohádka už více než zlidověla. Proto dávám plných 5 hvězdiček. Stejnak mi nejde do hlavy, jak taková babička strčí do kapsy současný moderní satelity. (01.01.2005)

Pro mě jednoznačně nejlepší pohádka, která kdy vznikla. Tolik perfektních dialogů a hlášek v žádné jiné snad nenajdete. A duo Werich + Burian? Dokonalé... A i to, že král se zamiluje do obyčejné vdovy, jeho dcery do zahradníků, rybářů a dudáků dodávají celé pohádce takový neobyčejný půvab a lehkost. "Syp se! Ó jak jsi vtipný králi!"; "Včera jsem jim sebral sůl a zítra jim budu holit hlavy."; "Ty se tady hádáš s křeslem, čepice ti vstává na hlavě a já jsem tajtrdlík?" A vůbec, pro mě asi nejoblíbenější český film. (21.12.2007)

Jan Werich a Vlasta Burian v dokonalé souhře dvou hereckých mistrů, kteří pod režijní taktovkou Bořivoje Zemana a s pomocí dalších skvělých hereckých osobností, vytvořili nadčasovou pohádku s prvky fantasy, která přežila už několik dekád. Tehdy mladičká Milena Dvorská, charismatický Vladimír Ráž, trojice vykoukaných princů, kouzelná babička (její scéna s Burianem chytá za srdce), ale i nekonečný dalekohled, lívanec pro celé království či duchařská scéna, zakončená slavnou Burianovou hláškou (Tajtrlík). Je tady prostě spousta báječných postav, scén i trvanlivých pravd. Film, který tehdy v československých kinech navštívilo 6 milionů (!!) diváků. Společně s Čerty nejsou žerty a Císařův pekař/Pekařův císař, moje nejoblíbenější česká pohádková komedie a neochvějná vánoční jistota. (28.09.2021)

V poměrně krátké době po úspěšném uvedení filmu „Pyšná princezna" — přichází na plátna našich kin další film režiséra Bořivoje Zemana, natočený podle jedné z národních pohádek nazvaný „Byl jednou jeden král..." — Filmové dílo nechce být doslovným přepisem klasické pohádky, kterou naši mladí i staří diváci znají ze sbírky Bořeny Němcové jako „Sůl nad zlato". Autoři vycházeli z jejího fabulačniho základu a sledovali i hlavní myšlenkovou a morální náplň předlohy. V mnohém pak volili svobodný přístup k látce. Při srovnání pohádky Boženy Němcové a filmu „Byl jednou jeden král" — vidíme některé rozdíly. V pohádce královská dcera byla přinucena říci otci pravdu do očí a je za to vyhnána ze země. Nazpět se vrací teprve po smrti krále, plačíc nad jeho skonem. Ve filmu „Byl jednou jeden král" je nejmladší králova dcerka Maruška už docela jiná. Stojí na svém pevně a protože je přesvědčena o tom, že má pravdu, dovede se vzepřít i svému otci. Nevzdá se a nepovolí, dokud král nepřizná, že chybil a nejen před ní, ale před celým národem. Lid je ve filmu větší autoritou, větší silou, než je tomu v pohádce Boženy Němcové (postavy rybáře, zahrad nika a dudáka konfrontované s princem Krásným, Chrabrým a Chytrým, vdova-podruhyně). — Vedle těchto nových rysů, kterými autoři scénáře obohatili ideové poslání filmu, liší se jejich dílo od pohádkově předlohy Boženy Němcové ještě v jednom. Film „Byl jednou jeden král" — je veselejší, radostnější a ve svém úhrnu optimističtější. Filmový přehled 5/1955 (05.03.2003)

I v padesátých létech, kdy vznikal převážně škvár o sovětských osvoboditelích a budování socialismu se občas podařilo natočit krásný snímek. Sůl nad zlato si nedovolila politizovat a ohýbat ani vládnoucí rudá zvěř. A tak vznikla filmová verze této krásné národní pohádky zahraná tehdejším hereckým výkvětem. Jan Werich v té době už pochopil jak se vše asi bude v republice dále vyvíjet, Vlasta Burian to už bohužel s jistotou věděl a řekl bych, že je to na něm i částečně vidět. Ač hraje naplno, znalý divák vidí, že ten vysportovaný komik je pryč a místo něj tu máme zestárlého muže... To mi dnes kalí tu dětskou radost z tohoto krásného příběhu, když sleduji kejkle pana krále a jeho komořího. Samozřejmě nelze vynechat tehdy krásnou Marušku Milenu Dvorskou, Irenu Kačírkovou ad. * * * * (24.04.2012)