Tri oriešky pre Popolušku

Norská Popelka rozhodně příjemně překvapila. Jasně, není to ta NAŠE, jediná, dokonalá a s Libuškou a tak člověk sedí u televize jako pod mikroskopem a hledá jako ohař chyby. Když chce, najde. Anebo může dát seversky nabalené Popelce šanci a zjistit, že to vůbec nedopadlo špatně. Sice to není ta naše dokonalá pohádka, ale velmi dobrá rozhodně ano. (24.12.2023)

Ano, je to hnus, když Vám někdo šáhne na originální film, který máte rádi. Ale i tak si můžete říct, samozřejmě pro dobro společnosti, že když se toho někdo chopí dobře, pořád to může dopadnout alespoň průměrně. Jenže když se k dané věci takto postavíte, tak pořád musíte pracovat s myšlenkou, že se daná varianta může posrat a vy se tak akorát naserete. Co sí budeme povídat, když Vám někdo předělá oblíbený příběh, ta pravděpodobnost, že se naserete, je pořád, a zde je třeba to podotknout, prostě hodně vysoká. No a když si teda po všech těch peripetiích, přemýšlení a přemlouvání daný příběh pustíte a přesvědčíte se, že to prostě stojí za hovno, řeknete si, že lepší jste to vlastně nečekali. Jenže i přes to přesvědčování jste vlastně stejně strašně nasraní. Proč? Protože někdo, kdo vůbec nerozumí podstatě zkurvil Vaši oblíbenou pohádku...a svět už bohužel nebude nikdy jako dřív. Jako co vám budu povídat, ale ti holubi místo holubic? To si asi někdo v Norsku dělal prdel z toho námětu, ne? Nebo to snad někdo mohl myslet vážně? Pochybuji... (21.12.2022)

Norská verze naší Popelky rozhodně neurazí. Odehrává se v krásném prostředí, hudba je příjemná, herecké výkony potěšující (podoba královského páru s německými herci ze Třech oříšků asi není náhodná) a velmi drobné obměny v ději nejsou nutně na škodu. Na Libušku jako Popelku a Trávníčka coby prince sice norští kolegové nemají (tím neříkám, že nejsou sympatičtí, herečka Popelky se mi líbila), zakomponovaná homosexualita je zbytečná, ale i díky citlivému adaptování Vorlíčkova díla, držení se předlohy i v detailech, oceňuji tento počin 4* a už se těším na vánoční reprízu té naší milované verze. (21.12.2023)

Pekné obrázky nezachránia to, čo je vo vnútri tohto orecha. Iba samoúčelný multikulti blivajz, ktorý parazituje na kulte, ktorý už keď aspoň nebol kinematografickou perlou, bol aspoň atmosférickým sviatočným doplnkom. Neuveriteľne nesympatické osadenstvo ( paradoxne s výnimkou Dory, ktorá sa ukáže ako najkrajší a nakoniec aj najsympatickejší príspevok medzi postavami ) a už spomenuté násilne, až radikálne vnucujúce modernistické poňatie, ktoré ale nanešťastie preteká už takmer z každého filmového diela. A to rozhodne nemám predsudky. (06.12.2022)

Česko/Německý originál "Tři oříšky pro Popelku" byl nejlepší verzí v době, ve kterém vznikl. Norsko/Litevský remake "Tři přání pro Popelku" je nejlepší verzí doby dnešní. Nechává to nejlepší a to přežité mění tak, jak se společnost posunula od dob originálu. A skvěle mění. Upřímně se k této verzi budu vracet raději, než k verzi originální. (01.02.2022)