Vrah Rozemary

Ničím neprekvapí, vrah je velmi sympatický, obete si vyberá zriedkavo, nástroj má velmi originálny, buď na niekoho vytiahne vidle alebo nôž, ktorý má pekne naostrený a prebodne ním hocikoho. Keď niekoho zabije, do ruky mu vloží ružu, má na sebe čiernu uniformu a čiernu helmu ako vojak. Narozdiel od Burningu to v niektorých momentoch nudí až sa to rozíde a niečo sa udeje, ale ako vravím stále je to len priemerná zábava s úchylnými gore scénkami 60 percent. (06.03.2009)

Už na začiatku som sa poriadne zľakol - mysliac si, že pozerám "filmový týždenník". Čiernobiele správy z konca 2. svetovej vojny dali tomuto slasheru aj iný, takpovediac, spoločenský rozmer. Uniformovaný vrah s vidlami a vojenskou dýkou, ktorý mŕtvym obetiam zvykol darovať ruže, sa opäť prihlásil o 30 rokov neskôr. Atmosféra sa dala krájať, hudba ju umocňovala, napätie bolo miestami neznesiteľné, prostredie zapadákova uveriteľné, baby krásne a keď už prišla nejaká akcia, tak bola prekvapujúco brutálna a stála zato. Pointu nebolo jednoduché predvídať. Takže, tomuto slasheru k "dokonalosti" veľa nechýbalo... (01.02.2011)

Myslím že z americké kinematografie jeden z nejlepších slasherů vůbec. Klasická vyvražďovačka, která však nechává diváka hledět na to, jak to opravdu vypadá, když někdo někoho probodne vidlemi, bajonetem nebo střelí kulovnicí. A k tomu docela silná porce napětí a alespoň trošku zajímavý scénář motivu vražedného řádění maniaka. Divák je napnut právě z důvodu, že od začátku ví, že další vražda bude určitě stejné maso, jako ta před tím, ale mezi jednotlivými úděsnými scénami si Zito diváka někdy až pekelně dlouho vychutnává ... Škoda, že americká produkce horrorů velmi brzy po vzniku tohoto filmu upadla do nekonečně dlouhé vlny nudných, předvídatelných a zejména "žádné-gore-neukazujících" módních slasherů jako byl pátek, haloween, vřískoty a spousta dalších. Tohle je ještě stále stará dobrá škola, která si s cenzurou a přístupností filmu rozhodně nedělala velkou hlavu a to se filmu musí nechat. Jinak herecké výkony klasicky otřesné, atmosféra dosti hustá. Gore efekty ... opravdu povedené!! Tohle dělal opravdu machr... Tom Savini... (03.01.2008)

Temný, odpudivý a náležitě krvavý whodunit slasher, zajímavý snad jen tím, že je to historicky vůbec první slasher, který se po revoluci objevil v našich kinech. Saviniho gore efekty, kdy hrají prim vidle a růže, jsou pěkné, vypíchnul bych závěrečnou lekačku ve vaně, to byl fakt humus. O tři roky později Zito přišel ještě s vydařeným čtvrtým dílem PÁTKU TŘINÁCTÉHO, po kterém se začal orientovat na akční žánr. (27.07.2005)

Je vidět, že Prowler vznikal v době, která slasherům přála nejvíce (ne, děti, nejsou to devadesátá léta) a pod vedením člověka, který je uměl točit, což ostatně dokázal i svým zářezem do série Pátek 13. Největší devizou jsou jednoznačeně jednotlivá zabití, vždy nádherně vyvedená, realistická a působící dostatečně odporně, aby se ani otrlý divák (nic společného se srazem preudointelektuálů) neušklíbal. Vrcholemm pro mě je vidličkovaná ve sprše a jedno moc luxusní podříznutí. Trochu zamrzí rozkolísanost tempa, kdy především prohledávání obrovského baráku nudí znatelně, ale naštěstí se voják včas vrátí, aby do situace vnesl pořádek. Vzniknout tenhle film o dva roky dříve, tak má dnes deset pokračování a alespoň jeden remake. Naštěstí byl první Pátek 13 a tak to odskákal on. Prowler zůstal jediný a jedinečný. (03.02.2011)