The Rutles

Až díky tomuto úžasnému dokumentu o neméně úžasných The Rutles jsem se dozvěděl o této kapele úplně vše. Dokument se zaměřuje na vznik bandu, první koncerty po pubech až po slavná turné po Británii, USA, Indii... Zároveň je obohacen o zajímavé rozhovory např. s Mickem Jaggerem či Paulem Simonem, kteří vzpomínali na Rutles (i po čase s jistou patrnou závistí v oku) a na společná setkání se členy bandu. Divák si při sledování zároveň uvědomí, jak odporně parazitická byla plagiátorská skupina hejsků z Liverpoolu, kteřá řadu písní The Rutles skoro kompletně (včetně melodií opsala) a která si dokonce dala hodně podobný název - The Beatles. Za každého ze skvělých členů The Rutles dávám hvězdu a jdu si šlehnout čaj se sušenkami. * * * * (11.01.2012)

8/10 Začínám zjišťovat, že ex-Pythoni toho za sebou nechali mnohem víc než jsem tušil. Jedním z opravdu povedených kousků jsou The Rutles. Pro mě znamenjí zejména: 1) Eric Idle snad ještě přirozenější než v létajícím cirkuse 2) Jeho charakteristický humor mě šitý na míru 3) Neodolatelné songy a v poslední neposlední řadě Bill Murray a jeho krátká, ale intenzivní "appearance". To prostě musíte vidět, protože: This is the actual documentary where you will actually learn about the actual musicians actually called The Rutles who are actually playing the actual famous songs. (04.02.2007)

Dokonalá parodie na Beatles. Vše zásadní, co kdy Beatles natočili a prožili a kdebyli a codělali, tady najdete taky, akorát si z toho dělaj prdel. Eric Idle je toho hlavním protagonistou, ale bez těch rytmů, ktery by se klidně s opravdovejma mohly měřit, by to nebylo tak dokonaly, jak to bylo. Ale s humorem už to taková paráda nebyla. Sranda to byla, ale né tak skvělá, jak jsme u pythonů zvyklí... Každopádně často je ta podobnost fakt hodně velká a být rodilej angličan, určitě si to užiju ještě víc. (21.12.2015)

Fiktivní parodický dokument měl tu smůlu, že jsem ho zhlédl moc brzy po Allenově genitálním Zelligovi. Svou fiktivnost dává bohužel příliš na odiv (Eric Idle, kam se podíváš) a určitý pocit autenticity a mystifikace se krátce po začátku vytrácí. Forma reportáže "po stopách" není špatně zvolená, ale pak by archivní záběry a materiály asi měly vypadat trochu dobově, leč jako divák jsem nejednou nedokázal rozlišit, co je natáčené "teď a tady" a co jsou Rutles z 60. let. Prostě a jednoduše mě film nedokázal dostatečně vtáhnout a neustále jsem cítil jakýsi zvláštní odstup, který mi ani nedovoluje dát vyšší hodnocení. Rooftop Concert byl nicméně bezchybný. (20.11.2014)

"Suddenly, everyone became amazingly litigious. I remember I'd get up in the morning. Sue someone. Check in the papers that I hadn't been fired. Go to the office. Sue someone. Pick up the morning's writs. Sue the bank. Go out for lunch. Sue the restaurant. Get back in, collect the writs that had been received that afternoon. Read the papers. Phone the papers. Sue the papers. Then go home. Sue the wife." Pythoni až na střechu.. Eric Idle si tady hraje a fabuluje naprosto famózně a každý fanda The Beatles či Monty Pythonů si prostě musí přijít na své. Krásně suchohumorné. :) (22.01.2012)