Réžia:
Olivier PeyonKamera:
Alexis KavyrchineHudba:
Manuel RolandHrajú:
Karin Viard, Stéphane Bak, Philippe Uchan, Jean-François Cayrey, Charlie Dupont, Emilie Gavois-Kahn, Valérie Baurens, Jumi NaritaVOD (1)
Obsahy(1)
Po zemetrasení a tsunami je ohrozená jadrová elektráreň vo Fukušime aj mesto Tokio. V jednej z výškových budov sú uväznení zamestnanci francúzskej finančnej inštitúcie. V cudzom prostredí sú plní neistoty a obáv. Jedna z vedúcich zamestnankýň Alexandra len nedávno pricestovala z predchádzajúceho pôsobiska v Hongkongu, kde ešte stále sú jej deti a manžel. Rozorvaná medzi túžbou okamžite sa k nim vrátiť a zodpovednosťou voči firme i podriadeným bude nútená urobiť zásadné životné rozhodnutia. (RTVS)
(viac)Videá (1)
Recenzie (11)
Ľudský pohľad na vybuchnutú Fukušimu. Korporáty sú už raz také. Vedenie tam je len na chvíle pokoja a prosperity, hneď ako to ide do sračiek, hodia to na pár ľudí, krízový manažment, a idú kade ľahšie. A presne o tom je tento snímok. O panike, strachu, o ľudskom odhodlaní a správaní sa vedenia k zamestnancom. Na francúzsku drámu veľmi dobre. 3 z 5 ()
Ano, příběh byl v mnoha ohledech nadsazený, ale jak jinak chcete vykřesat maximum z příběhu točícího se okolo korporátu a osudu hlavní hrdinky, která se i v té nejkritičtější chvíli rozhodla namísto útěku zvolit pomoc ostatním? Asi těžko bez určitých přikrášlení. Bušidó vyobrazeno víc než dobře, tohle je zkrátka povaha Japonců, kterou typický Čecháček a obecně zarputilý Evropan nepochopí. Za mě dobře zvládnutý film o Fukušimě bez Fukušimy, aneb o tom, co se dělo okolo a zejména v hlavním městě (Tokiu). ()
Chybi silna ruka (dramaturgicky, dramaticky, vypravecsky). Prestoze se film vyhnul mnoha klise kdyz se zabyva timto tematem, je to trochu paternalisticky pohled na japonskou kulturu a nadsazena kritika kapitalistickych struktur pri krizovych situacich. Je to rychle zapomenutelny film. Moralni pouceni z filmu je neduverujte muzum. Take jde pohled na evropskou korporatni kulturu. V tom je film take nedopeceny, protoze korporaty maji vsechny plastnosti psychopata, narusene osobnosti. Nici bezemocne sve okoli, nedodrzuje slovo apod. ()
Film není žádným dramatickým přepisem katastrofy a jejich okolností. Popisuje naopak to, co se dělo mezi lidmi. Jak to celé vnímali. A nejen Japonci, u nichž vidíme alespoň to, že vůbec nepropadají panice, ale chovají se racionálně. Ale též zcela promyšlený, chladný a pokrytecký přístup Francouzů. Takhle se Evropané chovají ke svým obyvatelům/zaměstnancům. Vždycky nakonec musí vyhrát lidství obyčejného člověka ukryté hluboko uvnitř nad zájmy nadnárodních korporací. Scénárista Cyril Brody se dosud věnoval výhradně dokumentům a možná je to poznat. Film místy jako hraný dokument působí, rozhodně víc než celistvý film. ()
Není špatný, ale za srdce mě snímek nechytl. 1) Havárii jaderné elektrárny v roce 2011 v důsledku zemětřesení japonské úřady příliš nezvládly. Zemřelo asi tisíc lidí ne v důsledku poškození elektrárny, ale v souvislosti se stresem a špatnou organizací záchranných prací._____ 2) Spoiler. Mezinárodní prostředí francouzské banky se zaměstnanci z celého světa umožňuje ukázat některé odlišnosti ve vnímání pracovní kultury mezi Japonci a Francouzi. Není bez významu, že nakonec se jako nejsympatičtější jeví Amani z Konga, jehož chování je v přímém protikladu s pokryteckou falešností francouzských šéfů a nemohoucí odevzdaností japonských pracovníků._____ 3) Spoiler. Příběh jako takový končí podle očekávání, žádný happy end ani sebereflexe (s výjimkou hlavní postavy a její asistentky) se nekoná. Byznis volá a tak jedeme dál._____ 4) Nakonec mě nejvíce zaujaly barvité tokijské reálie. ()
Galéria (18)
Fotka © Wild Bunch Distributon
Reklama