Hold Me Tight
VOD (1)
Videá (2)
Recenzie (4)
O filme sa nedá veľa povedať bez toho, aby budúci divák neprišiel o zážitok. Tak iba toľko, že ak budete mať s filmom trošku trpezlivosti, odmení vás. Čo sa v istý čas javí ako chaos, začne sa veľmi jemne, pozvoľna vyostrovať a oplatí sa počkať si na celý obraz. Mathieu Amalric vie presne, kedy je zahmlievania dosť a prichádza s rozuzlením, ktoré vás len tak nepustí... A Vicky Krieps? Dokonalá. ()
Nejako som sa do tohto filmu nehrnul, ale tie nadpriemerné hodnotenia a chvály ma zlákali. Kiežby som sa mohol pridať medzi nadšencov tohto filmu, ale mne to prišlo ako poriadny bizár, s akými sa v posledných rokoch priam vrece roztrhlo. Mňa osobne táto psychologická (alebo psychopatická?) dráma vôbec nezaujala. Celý čas som dúfal, že príde nejaké "vytriezvenie", lebo to pôsobilo dosť absurdne. Bolo to celé také zvláštne. Ale beriem, že niekomu sa takýto typ filmov môže páčiť, no a iným menej. Patrím do druhej skupiny. ()
Další nejlepší Amalricovo dílo, po Modrém pokoji (viz moji recenzi) další briliant o křehkosti, spletitosti, hloubce a osudovosti intimních lidských vztahů. Tentokrát o tom, co se děje, či co se také může dít, když se předivo, které mělo kontinuálně vést naši společně bohatnoucí, rozvíjející se identitu, naši téměř až telepaticky vyladěnou rodinu, dál, hrubě zpřetrhá. Jak se mysl vyrovnává s prázdnotou, na břehu propasti, kde skončila půda pod nohama? --- "Musí si přece něco vymyslet", Něco vyprávět, něco dít, něco kontinuálně žít. Dokud to funguje - a pak pootočit čep, posunout metodu, napnout mysl na něco, co ji na chvíli znovu zaujme, posunout nás všechny v čase dál. Ach lásko, jak se nezbláznit, jak být u toho, když děti dospívají, jak o všechno nepřijít? A možná, jen možná to postupně vinout a stáčet k přijetí... Zbláznit se, abych se možná nezbláznila? *** Amalric po Modrém pokoji znovu ukazuje, jak ajurvédsky jemným mechanikem filmového strůjcovství se stal, jak delikátně vyzrál v jemného arcimistra svého oboru. Můžeme mu bez obav svěřit svoje oči, svoje vnímání, své cítění i svoje přemýšlení, ano, i svoje obavy, a on je pevně a bez váhání provede balzámem filmu jako teplým hojivým máslem, smočí je krátce v ledové studni, abychom zažili kontrolovaný šok, po němž se vše v nás rozpadne a bude se znovu v hojivé lázni integrovat.... vracet k sobě - a - regenerovat. *** Amalric je vskutku už filmový védik, velmi výjimečný vědomý mistr tvůrce, a já tu píši o prožitku příjemce jeho díla, který se svěří jeho vedení a nechá v sobě něco zjemnět, otevřít, vyléčit, vyhladit nebo i jen rozeznít a vyživit (jak kdo potřebuje), abych neprozradila nic zásadního o filmu, o němž toho nemáte dopředu vědět moc, a nejlépe máte nevědět nic. *** A jako vždy: přesné tempo, časování, rytmus, herecké vedení do posledního záchvěvu, rafinovaná zákruta lidské duše k prozkoumání a závěrečné lidské splynutí sama se sebou.... a přitom nic strojeného - úchvatný koncert, umění duše, jímž se můžete nechat očistně unášet, přičemž tentokrát je ten filmový doprovozen i vybranou kompozicí hudebních děl. ***** A jako bonus obsadil vedle skvělé Vicky Kreps také nejskvělejší auto, jaké se kdy ve filmu objevilo (ryze osobní hodnocení): AMC Pacer r. v. 1979: http://www.abandonedcarsandtrucks.com/content/remembering-radically-designed-amc-pacer *** (S R., O., J. a Lí na B12)*~ ()
Žena horečně otáčí fotky polaroidu a porovnává je uložené jako karty. Opustil ji muž? Opustí také ona rodinu? Jsou to její představy cestování ve sněhu atd.? Obtěžuje lidi kvůli své osamělosti? A vynořují se jí v mysli vzpomínky na dosavadní společný život? A zase se vrací domů, otáčí fotky polaroidu a porovnává je. A zase odjíždí?...Náročné, se zajímavou herečkou Vicky Krieps. /Kdysi podobné šarády zpracovávali na vyšší úrovni Resnais i Rivette/ (max.70%) ()
Reklama