Vôňa cibule

Kde kdo mi říká, že když se kouká na Postřižiny a nemá u sebe Plzeň a vepřový koleno, tak že strašně trpí. Nikdy jsem takovýto pocit z filmu neměl, pouze zde. Mistrovské dílo plné nádherných obrázku, které je však v očích někoho spíše bráno jako děsná béčková sranda, ale ja to bral všechmo smrtelně vážně a co bylo nejhorší. Na konci filmu jsem si prostě musel oloupat cibuli a s chutí se do ní zakousnout a pak běžet na záchod a zajíst to jablkem, které aspoň křoupalo stejně jako ta cibule. Je to film šířící cibulománii a ač je to již mnoho let, co jsem jej viděl, dosud si jej pamatuji docela přesně a to se stává málokdy. Jedinečný film (16.10.2009)

Komediální špagety western, u kterého bych neváhal přidat přívlastek "crazy". Trochu mi místy přípomínal bláznivé komedie naší výroby, u kterých bylo podepsané duo Macourek/Vorlíček či Lipský. No uznejte že partička ragbystů na fichtlech do westernu tak úplně nezapadají, a padouch s umělou gadget rukou mi připoměl cáklého Kopeckého barona Gerce. (19.04.2022)

Tahle cibule mi zas až tak nevoněla. Franco Nero jako cibulák byl vtipný a jeho triky taky, ale až příliš často mi film připadal jako parodie na němé grotesky(hlavně zrychlené záběry při různých honičkách), což je podle mě trochu až moc šílené. Další kapitolou jsou taky postavy; pomocník hlavního padoucha, co vypadá jako Hitler, úchylní 2 poskoci-dvojčata šerifa, u kterého se na konci ukáže transsexualita, nebo skvadra rváčů na motorkách, co vypadají jako rugbyové družstvo - tady jsem jenom hleděl, kde na tom tvůrci byli, napadá mě zase jenom to slovo "šílenost". Jinak alfa a omega těchto filmů, rvačky, byly sice zábavné, ale vím, že když budu chtít vidět pořádnou melu, sáhnu radši po nějakém filmu s dvojkou Spencer-Hill. Pro pamětníky možná klasika, pro ostatní jen mírně nahnilá cibule na jedno podívání. Slabší 3*. (26.10.2008)

Film se skládá ze série střetů svérázného hrdiny s bohatým ropným baronem a jeho nohsledy, kteří ve městě budují diktaturu - korupci, cenzuru a násilí. Jakákoli hrozba se však po chvíli zvrtne v humornou grotesku, kde se záporáci kopou do zadku. V podstatě to zabíjí veškeré napětí - je to o ničem. Mimoto se vznešený boj za svobodu zvrtává v boj proti pokroku a kapitalismu - naivní konec smrdí levičáctvím. Lidé vyhazují do vzduchu těžební věže a i hrdina zahodí možnost těžit ropu a radši zvolí život bídy a pěstování cibule. (18.04.2022)

Westernové špagety zalité hustou cibulovou omáčkou. Parodický příběh o chlápkovi, který každému nevoní a pouhým příchodem do saloonu dokáže rozplakat i toho nejotrlejšího pistolníka, mi voněl velice. Obzvlášť nápad pojmout všechny rvačky cibuláře a těch ostatních jako klasickou grotesku byl parádní. Franco Nero připomíná Terrence Hilla, Castellari usazený v režisérském křesle si moc hezky utahuje z Leoneho, Corbucciho a spol., bizarní postavičky, jako olejář s mechanickou rukou či její konstruktér s vizáží Adolfa Hitlera, Vůni cibule dodávají ještě větší punc šílenosti, kluci jsou taky skvělí... Žádný zásadní počin, ale zábava solidní. (21.04.2012)