Deväťdesiatky

Atmosféricky vynikající seriál s velmi přesvědčivými herci a absencí rychlokvašených a instantních emocí! Jestli je seriál 100% věrný skutečnosti, nebo ne, mě upřímně nezajímá, hodnotím umělecké dílo, skutečnost jsem viděl v několika více či méně podařených dokumentech. Divácký zážitek byl takový, že jsem konečně po dlouhé době neměl trapný pocit za tvůrce a smutek z toho, že věnuju svůj drahý čas naivní kravině. Devadesátky jsou kus poctivé práce a mně sedly. Josef Mareš by se mohl dát na dráhu profesionálního scénáristy. Myslím, že by mu to šlo... (13.02.2022)

Případy 1. oddělení jsem nikdy nesledoval, takže jejich napojení pro mě nemělo žádnou přidanou hodnotu. Nicméně téhle minisérii jsem neodolal, po všech těch oslavných hodnoceních. Navíc doba devadesátek v čechách, kde všechno bylo možné, je vždycky lákavá.  Právě výprava do devadesátek byla špičková. Vytvořit tuhle retro atmosféru, to se jim opravdu podařilo na výbornou a je to největší plus seriálu. Navíc skvěle doladěná dobovou hudbou v závěrech. I když abych pravdu řekl, tak tady toho celkem na vytíkání moc není a nadšené reakce chápu. Akorát u toho Sokola jsem si nemohl zvyknout na vážnou roli, ale to může být jen můj problém. Jinak je to podle mě super dobrá televizní práce a po Orlických vraždách by si klidně dal i pokračování, které se v závěru nastínilo. (20.07.2022)

Devadesátá léta jsem prožíval jako dítě základní školou povinné, tudíž si tu dobu poměrně dobře pamatuji a tvůrcům se její atmosféra povedla vykreslit na jedničku s hvězdičkou. Oproti Případům 1. oddělení temnější a pokoušející se (nutno říct, že úspěšně) o hlubší společenský ponor. "Český Olivier Marchal" Josef Mareš se na toto období snaží nahlížet realistickou optikou, přičemž se nebojí zobrazit klady i zápory čerstvě nabyté demokracie (viz Plíškovy skeptické monology, či postava nadporučíka Tůmy). U zpracování známých dobových caus dává důraz na mravenčí a složitou práci kriminalistů v honbě za důkazy a usvědčení pachatelů. Z atmosféry plné Favoritů, vytahaných svetrů, cigaretového kouře a oprýskaných budov zároveň sálá téměř "donkichotská" práce policistů v boji proti novodobým mafiánům. Navzdory místy až dokumentárnímu přístupu je zde prostor pro lidské příběhy (viz Kozákův vztah se svědkyní - prostitutkou) a černý humor. Martin Finger se v roli charismatického kapitána Plíška důstojně vyrovnal Bolku Polívkovi z Případů..., velmi příjemně překvapil civilní a až nečekaně přesně padnoucí Ondřej Sokol a především mladý a nadějný Kryštof Bartoš. S postavou poručíka Kozáka, který je na začátku policejním zelenáčem, aby se z něho postupem času na konci série stal chlap, ze kterého mají všichni respekt, si poradil naprosto suverénně. Chválit výborného Michala Novotného v roli Ivana Jonáka by bylo už jen nošením dříví do lesa. 95%. P.S.: Devadesátky jsou možná oproti skandinávským krimiseriálům tři dekády za opicema, ovšem jejich realistický a věcný přístup je mi milejší, než většinou uměle zamotané a málo pravděpodobné scénáristické konstrukty. (19.02.2022)

Tomuhle říkám seriál hodný koncesionářských poplatků! Výtečně podchycená atmosféra 90. let díky scénografii, kostýmům, maskám a výběru hudebních šlágrů. Casting herců je dokonalý. Co tomu kazí výsledný dojem, je nedevadesátková, věčně zoomací kamera a v prvních epizodách nepřirozený používání spisovný češtiny. Krom řemeslně přesné režie a střihu bych vyzdvihnul zejména dramaturgii scén, která drží diváka přikovanýho u obrazovek. (17.04.2022)

6/6 Trendy seriál jede na vlně obliby devadesátek. Devadesátek - neopakovatelné dekády plné naivních podnikatelů a brutálních vrahů. Maskotem show se stal Novotného Jonák, univerzálními oblíbenci partička Sokol, Finger, Bartoš a Fridrich. Devadesátky se fetišizují už nějaký ten pátek a je to určitě dobře, protože je důležité vnímat, že to nedávné bezčasí bylo něčím podmíněné. Podobné zážitky může nabídnout seriál Rédl (2018) nebo film Rudý kapitán (2016). Zrcadlem jsou pak samozřejmě Sametoví vrazi (2004). (13.02.2022)