Doktor z vejminku

K seriálu mě přilákala úvodní písnička, kterou jsem měl rád dlouho před tím, než jsem seriál viděl. Je to i po letech milá podívaná. Růžek a Somr samozřejmě perfektní. Hanzlíkovi a Kolářové podle mě trochu uškodil scénář (občas jsou maličko trapní). Skvělej je v jednom díle Heřmánek...a vůbec - spousta hezkých dalších postav. Podle mě určitě stojí za shlédnutí ;-) (23.06.2020)

Až mě překvapuje, že takhle povedený seriál se málo reprízuje. Jasně, právní spory jsou ve srovnání s "velkými" ve stylu Suits banální, ale vždyť se to odehrává na vesnici! Ústřední trojice je dobře obsazená a Martin "Kazisvět" Růžek, i když jsem to po pár prvních minutách nečekala, mě bavil. Dialogy se taky povedly, nepůsobí tak knižně jako v jiných Dietlových seriálech, je to pěkně natočené bez pitomých zoomů a bonusem je titulní písnička Waldemara Matušky. (26.12.2014)

Místo kouzla tichých večerů, zas tahá lidi z malérů... Pásmo zábavných i dramatických epizodek ze života obyčejných lidí je nejen dalším skvělým autorským dílem scénáristy a spisovatele Jaroslava Dietla, ale především neobyčejně zdařilým obrazem soudobé české vesnice se vším, co k ní patří. Tedy pomluvy, neshody, sváry, malé i velké starosti, zkrátka problémy, se kterými si pokaždé ví rady zkušený advokát na penzi v neodolatelném podání Martina Růžka. Určitá nostalgie, která je s tímto seriálem takřka neodmyslitelně spojena, by neměla být překážkou k opětovným shlédnutím; vždyť podobných počinů, dramaticky, herecky i režijně zvládnutých, je v současnosti jako šafránu. (21.05.2017)

Za totáče zřejmě pecka, dneska už vyvanulý sprej. Sice se o titulní píseň postaral Walda Matušků, nikoliv Olympic, ale telefon zde byl k vidění ještě se šňůrou. Jestli byl ustřižený, to už pan Dietl neozřejmil. Důležité zjištění, alespoň pro mě osobně, bylo, že zde nebyla za celou dobu k vidění slečna se šňůrkou v prdeli. Ne že bych o ty ročníky padesát a níž stál, přece jen jsem čekal, že cenzura zaspala, případně něco přehlédla a že se pokochám spodničkou Veškrnky, polaskám punčocháče Kolářové a rozepnu blůzku Andresíkové, než se definitivně odporoučela hrát čarodějnice. Ale tak asexuální pojetí už dlouho nepamatuji. Ovšem k vidění jsou zde výdobytky té doby, které z dnešního pohledu budí pousmání. Prehistorická "škodovka" je zde málem považována za luxusního "bavoráka", televize, kterou byste se báli pustit, že vám od její obrazovky chytne oděv, je tady vrcholem elektroniky. Stačí se tímhle seriálem na pár minut rozhlédnout, hned bezpečně víte, v jaké době vznikl. Podskalský určitě natočil lepší věci, Dietl určitě napsal záživnější seriály. Hlavní a kvalitní akvizicí je Martin Růžek, který by přesvědčivě zahrál i strom v lese. Režie sahá po kvalitně řemeslném zpracování, nedopřává však žádné tempo. Jednotlivé epizody působí zdlouhavě, i když nejsou úplně blbě napsané. Z dnešního pohledu to ale fakt moc neobstojí. Určitě se najde řada starších ročníků, které nostalgicky zavzpomínají na kvalitní seriálovou tvorbu. A mají pravdu, ale zrovna tenhle seriál je mučivě pomalý a zapadá do jiné časové dimenze. 40% (14.08.2015)

Pana Růžka jsem si začal vážit nejenom jako herce, ale i jako člověka po té, co v osmdesátých létech v pořadech 3 krát S se velice kladně vyjadřoval o západních hereckých hvězdách, což v té době bylo něco nevídaného. Tehdy v televizi tloukli do hlavy o západu jenom to špatné. Jinak v tomto seriálu hrál dědu-advokáta velice dobře. A ve větě "Dovezl jsem ti počítačku ty kluku jeden!" to je v pořádku. Pamatuji dobu, kdy kalkulačka byla zcela něco nového převratného a někteří dědové to mohli tenkrát takhle nazvat. (17.10.2014)