Podozrenie

Rukopis této televizní inscenace je zaměřen na postižení postavy thomayerovského typu, který sice dává svým pacientům všechno, co jim dát může, ale současně neupouští od strohosti, za kterou jako introvertka skrývá své křehké lidství i nesnadný vlastní život; jen mimochodem je vidět dobře vychovanou dceru, která má sice ke své matce poněkud odtažitější vztah, ale v kritické chvíli jejího života stojí na matčině straně a pomáhá jí ze všech svých sil. V tomto ohledu je dcerou své matky, v jistém ohledu dcerou příkladnou. Zajímavá je i postava obhájce ex offo, který ve vztahu k drsné ženě jde dalekosáhle za hranice svých povinností. Jinak řečeno jde o koncert trojúhelníku Melíšková, Barešová, Hanuš a mistrovsky zvládnuté režie Michala Blaška. (27.03.2022)

Nelynčujte mě prosím za průměrné hodnocení, Melíškovou mám moc ráda a kvituji také čím dál častější obsazování Denisy Barešové, jenže já prostě špatně snáším strohé příběhy prakticky bez emocí a možnosti vyjádřit sympatie některému z hlavních hrdinů. Navíc bych v tomto případě klidně trochu rezignovala na pozvolnější artové zpracování (práce s mizanscénou atd.) a narvala celou minisérii pouze do dvou částí. Znovu už vidět nepotřebuji. (03.04.2022)

Základní osa příběhu je notoricky známá, protože to není tak dlouho, co případ zdravotní sestry Marešové rezonoval ve všech médiích. Potud tedy nic překvapivého. Samotné odbočky zabývající se rodinnými poměry či intrikami uvnitř nemocnice byly sice tím správným kořením, ale ani tady není nic, co by člověka vystřelilo z ponožek. To se ovšem mění ve chvíli, kdy nastoupí na scénu někdo z trojice Melíšková-Hanuš-Barešová. Tihle tři hrají naprosto famózně a Ivan Trojan tu vlastně jen přicmrndává. Netvrdím, že je to režijně nebo scénáristicky špatné, ale soudím, že bez výše zmíněné trojice by se jednalo jen o mírně lepší průměr. 80% (31.03.2022)

Protivná, zapšklá bába s komunikační poruchou proti zbytku světa plného zmrdů, morálních pokřivenců a podivných neschopných existencí aneb když se sere, tak se sere. Dramaturgicky až účelově černě tísnivé, ad absurdum vyhoněné, ovšem intenzivní a kulantně odsejpající, přičemž bába Melíšková je ve své fantastické kreaci naprosto dokonalý Terminátor a mokrý sen všech příznivců citlivého nemocničního cévkování. Úžasně vystřižený charakter, který by snad každý, s kým by se dostal do jakýchkoliv sociálních interakcí, nejradši okamžitě zadusil polštářem. Veřejnoprotiprávní bandita si zase na moment zasloužil výpalné. (29.03.2022)

Po tragických Vražedných stínech jsem byl vůči neutichající kadenci nového obsahu ze strany ČT poněkud skeptický, k mému štěstí byly jisté předsudky bezpředmětné. Podezření se skvělou Klárou Melíškovou, která konečně nemusí moc hrát a využít pro roli své klasické grimasy, je opravdu fajnovou nepříjemnou sondou do mysli i srdce ženy, která nedokázala projevovat empatie ani vysílat sympatie a na oboje téměř doplatila. Zvláště v tomto oboru je hned každý necita podezřelým numero uno. (31.03.2022)