Mnichov: Na prahu války

Protahované, místy nudné a místy alibistické historické drama s přesným Jeremy Ironsem, mizerně obsazeným Hitlerem a závěrečnou štiplavou fackou Čechům. Nečekal jsem že si Británie bude pokorně sypat popel na hlavu. Úplně by mi stačilo kdyby se cudně zastyděli a zdůraznili obrovský rozdíl mezi "nepřijdeme Vám na pomoc" a "nesmíte se bránit, jinak budete Vy ti špatní". Pozice Británie nebyla jednoduchá. Kvůli pohraničním sporům se Britům do války nechtělo, a s appeseamentem měli bohaté zkušenosti, když strávili velkou část 19. století ustupováním sílícím USA, a nakonec se jimi nechali v pozici největší světové supervelmoci - ovšem vzájemné válce se vyhnuli. Pokus scenáristů udělat z Mnichova geniální strategický tah ovšem kulhá na obě nohy. Británie žádný čas nezískala. Německo bylo v době podpisu dohody jednoznačně slabší než v době vypuknutí Druhé světové války, a se stále rostoucím sebevědomím. Británie byla naopak demoralizovaná a půjčený čas vesměs promrhala. (01.02.2022)

Jeremy Irons dává Nevillu Chamberlainovi mnohem víc charismatu, než si zaslouží a dělá z něj vlastně celkem sympatického dědu, který chce zabránit válce. Vizuálně mu byl fakt podobný. Na druhou stranu Hitler si podobný skoro nebyl a herecký výkon jeho představitele celkem nic moc, prostě jen někdo s knírkem. O Mnichově, o zradě, o tom proč nás zradili, o tom, jestli si to Britové potřebují po víc jak osmdesáti letech ospravedlňovat, by toho šlo napsat asi hodně, ale film jako takový mě docela bavil. (20.11.2022)

Výpravný a audiovizuálně hodně povedený historický příběh, který kombinuje skutečné události s fiktivními. Ale zatímco ty první jsou přinejmenším zajímavé, ty druhé ani trochu. Dokud se Mnichov pokouší být politickou rekonstrukcí, funguje velmi slušně i díky Jeremymu Ironsovi v hlavní roli, ale jakmile se chce stát špionážním thrillerem, celé se to zadře. Není to napínavé, zajímavé ani zábavné. A závěr, který popře vše, co psala historie i samotný filmový Mnichov, je už regulérní fackou divákovi. A zcela zbytečnou. (26.01.2022)

Co čekat od Britů jiného než snahu o obhajobu Mnichovské zrady? Tento film je sice řemeslně bez větších chyb, ale obsahově představuje zvláště pro nás jako pro občany bývalého Československa velmi citlivou záležitost. Celá fiktivní linka je sice napínavá, ale v kontextu historických faktu zbytečná. Téma Mnichovské dohody a obecně politiky appeasementu je zajímavé a nosné samo o sobě. Z mého pohledu není potřeba do něj přidávat fikci. Zvláště pokud má fungovat jako obhajoba Chamberlaina a skutečnosti, že nás Britové spolu s franouzy prodali Hitlerovi. (22.01.2022)

Po dokoukání tohoto pohledu, britského pohledu, na mnichovskou krizi v září 1938 jsem nebyl snad nikdy tak nerozhodný k vyjádření se ke kvalitám filmu. A stále i po dvou dnech mám rozporuplné pocity. Ať se to zdá možná divné, mně se film líbil, mělo to napětí i dobovou atmosféru. Jeremy Irons byl skvělý. Já si to užil. Pak ale přišly závěrecné titulky a tam jedna věta, která mi nedává spát ještě teď... a to, že touto dohodou se Británii dostal rok navíc, rok navic, který pomohl vyrobit víc techniky a připravit se na válku... a obětovat Československo. Za mě je to neskutečně alibistické a jednostranné... hanebné. Chápu, že film je určen hlavně britskému, potažmo západnímu publiku, a to je špatné, ale ta krize tu byla kvůli nám. A o nás v tom filmu není zhola nic. Žádné pocity nebo reakce. Prostě nic. O nás bez nás. A jakožto občanu ČR mi to příjde až neuvěřitelné. A to se ještě člověk podívá na zahraniční, převážně britské diskuze určených válečným filmům a co tam nečte... výborný film, každý obhajuje Chamberlaina, jak byl ten vybojovaný rok důležitý. A zase nic o zemi, které se to týkalo nejvíc, totiž nás. Pochopil jsem, že v UK mají zřejmě Mnichov 1938 stále za vítězství. A to mě neskutečně deptá. ALE... musím uznat, že i přes všechno toto mně film leží pořád v hlavě a co hůř ( nebo lépe?), mě příjemně dostal po filmové stránce. (24.01.2022)