Pražský písničkář

Seriál jsem zhlédl v televizi asi před 2 lety a musím říct, že je po dramatické stránce vydařený, ale po stránce vizuální příšerný(točilo se jen ateliérech). Pravda je, že je to televizní seriál a tudíž nemůžu počítat s filmovou výpravou, ale přesto kdyby byl seriál točený i v exteriérech byl by mnohem lepší. Viktor Preiss ale sehrál roli Hašlera naprosto skvěle. (09.05.2013)

Seriál, který chytne za srdíčko skvělými Hašlerovými písničkami a naprosto perfektně napsanými dialogy, jenž jsou herecky naprosto výborně zahrány. Všem ale vévodí právě Viktor Preiss, kterému je role Hašlera šita na míru a všechny scény si krade zasloužile pro sebe. Jen příběh pana Hašlera mi nepřišel kdo ví jak poutavý. Oceňuji na něm ten patriotismus, ale jeho způsob života a rodinné problémy mi byli vzdáleny víc, než zvládnu vstřebat. (29.04.2021)

5/5 Skutečně, Pražský písničkář je vyvrcholením dlouholeté práce Gustava Oplustila. A buďme rádi, že v posledních svých projektech se jeho nápadů ujal Ivo Paukert. Pryč jsou časy čistě lidové zábavy ve stylu Zdeňka Podskalského, a naštěstí se nekoná ani laciná Ostrava, tak jak Oplustilova Piskáčka natočil Zdeněk Havlíček pod názvem Věčný tulák (1990). Oplustilův Hašler volně navazuje na zdařilý projekt V Praze bejvávalo blaze (1991/5), ve kterém se vysloveně jako moderátor našel Viky Preiss. Hlavní role v dalším seriálu byla tedy jasná. Žánrově se pohybujeme na pomezí životopisné koláže, komentovaného hraného dokumentu a hudebního pásma. Nechybí prostřihy na tehdy aktuální vystoupení Šlapeta nebo Pepíčka Zímy Na Vlachovce. Průvodkyní se stala Jiřina Jirásková. Osudy Karla Hašlera sledujeme ve všech klíčových bodech, zabýváme se vztahem se ženou Zdenou Frimlovou, švagrem Rudolfem Frimlem (autorem světově úspěšné operety Rose Marie). Procházíme nelehké dny v Národním divadle pod vedením Jaroslava Kvapila, ocitáme se u zrodu kabaretů, pohybujeme se v Lucerně, ve Varieté i na Barrandově. Nechybí četné písničky, osobnosti (kouzelná je například Yvetta Blanarovičová jako Marica Zlatarjeva). Znalci si všimnou faktografických omylů, které nelze schovat za uměleckou licenci (Princeznu Pampelišku po druhé zkoušel Hašler až po svatbě v roce 1908, premiéra byla v černu 1910, nikoli před ní), leč pokud bych měla srovnat například s divadelní hrou Hašler..., kterou se pyšní Pavel Kohout, Oplustilova verze je v mnohém zralejší a samozřejmě srovnávat Hašlera v podání Preisse nebo Petra Rychlého, to je jako nebe a dudy. Jsem velmi ráda, že se tento seriál dostal do Edice ČT. (08.06.2020)

Osudy pravého vlastence Hašlera by jistě stáli za to je převést do filmové, či seriálové podoby. Bohužel se to podařilo asi tak napůl. Seriál je velice zastarale natočen (třeba mluvené slovo Hiřiny Jiráskové, s dovysvětlujícím komentářem je pouhou záplatou nad malým rozpočtem). Seriál se moc nebere do hloubky života. Dokonce zde silně chybí jistý humorný podklad-přeci jen Hašler byl i bohém, co lidi rád bavil a né jen obět nacistické hrůzovlády. Co však seriálu chybí ve zpracování, divákům nahrazuje v obsazení. Byť je Preiss tipově zcela odlišný, než jeho předobraz. Svou roli zvládl skvěle. A to i mnozí jiní herci. Pražský pisničkář je lehce nadprůměrný seriál, jenž svým posláním a uměleckou hodnotou zcela přebýjí tehdejší i dnešní seriálovou tvorbu. (22.02.2010)

Po obsahové stránce si takhle nějak přestavuju filmový životopis. Ukázka všech stránek Karla Hašlera - písničkáře od Pána Boha, všeuměla, hrdého vlastence i provokatéra, ale i bohéma, místy neuvěřitelného sobce a majetnického člověka v soukromém životě. A to vše v podání perfektního Preisse. Ani vypravěčské vložky mě nevadí, když má jít o životopis, proč to složitě šroubovat dějem. Zvláště když nejsou k dispozici peníze navíc, jak bylo vidět na neuvěřitelně chudé televizní projekci. (09.11.2014)