Anatomy of a Scandal
Réžia:
S.J. ClarksonKamera:
Balazs BolygoHudba:
Johan SöderqvistHrajú:
Rupert Friend, Sienna Miller, Michelle Dockery, Naomi Scott, Ben Radcliffe, Josette Simon, Jonathan Coy, Sophie Jo Wasson, Kathryn Wilder, Missy Malek (viac)VOD (1)
Epizódy(6)
Obsahy(1)
Jako žena mocného politika se má Sophie skvěle. Na povrch ale vyplují skandální tajemství, manžel James musí čelit vážnému obvinění a její život se otřese v základech. (Netflix)
Videá (1)
Recenzie (48)
Anatomie vykostěného thrilleru... Právě serióznost tématu, a zejména skutečnost, že se Anatomie skandálu viditelně bere velmi vážně, znemožňují minisérii stát se béčkovým oddechovým thrillerem. Na Olivii, tedy potenciální oběť, se navíc v úvodu stěží dostane a minimálně v první epizodě je její hlas oslyšen (abychom se dotkli písně Naomi Scott z hraného Aladina). eště v době, kdy je skandál omezen na pouhé cizoložství, vystoupí James s projevem k voličům, kde se odvolává na frázi „not ok“, jíž používá při kárání svých dětí. Ano, není to ok, aby Netflix opakovaně plýtval hvězdnými herci a používal je jako fíkové listy dramaturgicky nedomrlé tvorby. Zachce-li se vám skandálu z britské vyšší společnosti, sáhněte po Skandálu po anglicku. A o sexuálním násilí pojednává v hloubkách, o nichž se Anatomii skandálu ani nesnilo, minisérie I May Destroy You. Zato David E. Kelley by se měl držet od soudních síní dál. Ostatně právničiny sám zanechal, tak by měl u tohoto rozhodnutí setrvat. ()
přál sem si aby se z Anatomie sandálu nevyklubala jen další zbytečná série plná klišé,leč nestalo se. Ministr Britské vlády je obviněn ze znásilnění frajerky se kterou předtím x měsíců podváděl svojí ženu a divák víc jak 4 hodiny sleduje jestli tak tak bylo a nebo ne a zda je pan Bílýdům zmetek, poloviční zmetek a nebo klaďas. Čistě teoreticky to mohl být dobrý film,ale na sérii (jakkoliv celkem krátkou) je tu dost hluchých míst a nebýt Friendova charismatu, díky kterému jsem si přál aby zmetek nebyl bych to nejspíš dokoukával jen s velkým sebezapřením. Přitom scény od soudy nejsou špatné a fanoušky soudních dramat by mohly potěšit.Co nepotěší určitě jsou rádoby originální hrátky s kamerou, která se různě točí, obraz se rozmazává (asi jakože matné vzpomínky) atd, což není originální ani cool, ale jen otravné...60% ()
Mohlo to být lepší - kdyby. Například kdyby to bylo kratší. Podání bylo s méně grády, než se sluší. A hlavně na mě děj působil často nereálně. Může to být tím, že žiju na jiném kontinentu. Manželka vysokého politika žije spořádaný rodinný život, a jakmile se dozví, že jí byl manžel skoro půl roku intenzivně nevěrný, ihned mu odpustí, jen když tam nebude znásilnění. Postupy u soudu také v chápání občas kolísají. No, a po téměř happy endu Sophie udělá něco, co úplně odporuje jejímu dosavadnímu chování a mě to nenadchlo ani filmově. ()
Obsahuje drobné SPOILERY. Dobrá atmosféra, které asi dosti pomáhá zasazení do věčně propršeného, pošmourného Londýna, i to, že se příběh částečně odehrává v atraktivním soudním prostředí. Herecké výkony také velice dobré, uvěřitelné (asi nejvíce mě zaujala Sienna Miller jako Sophie; líbilo se mi ale třeba i ztvárnění žalobkyně Kate Michelle Dockery). Docela se mi líbilo i to, jak si tvůrci pohráli s přechody mezi časovými rovinami (pokud se někdo vracel ve vzpomínkách do minulosti, u výslechů před soudem atp.), připadalo mi to vcelku originální (i když chápu, že na někoho to mohlo působit jako moc okatá hra čistě jen na efekt). Minisérie by mohla být vcelku zajímavým příspěvkem do debat o podobách znásilnění, hezky ukazuje, jak mohou tentýž akt vnímat různí lidé různě (macho muž zvyklý na úspěch a nezvyklý na odmítnutí x žena, násilník x oběť). Ač já bych byla, pokud by se věci odehrály tak, jak nám bylo prezentováno, na straně obětí, chápu, že takovýto případ pro mnohé nemusí vyznívat úplně jednoznačně a Rupertu Friendovi-Jamesovi jsem věřila, že si fakt myslí, že neudělal nic tak špatného. Zajímavé je také sledovat anatomii vztahu Sophie a Jamese, kdy se postupně otřásají zdánlivě pevné základy, na nichž je svazek postaven, kdy můžeme sledovat a (ne)chápat, co vše je Sophie Jamesovi ještě ochotná odpustit, jak oba celou věc prožívají... Velkým a asi neodpustitelným mínusem série je ale vývoj postavy Kate, resp. postupné odhalení její minulosti a to, jak je to propojeno s aktuálními událostmi. To je něco tak blbého a těžko uvěřitelného, že to svět neviděl, a celý počin to sráží opravdu hodně, hodně dolů. A ten úplný závěr a postupy Sophie (i když chápu, že pohár trpělivosti asi přetekl) mi taky připadají dosti nereálné... Celkově za mě nakonec taková průměrná záležitost za 60 %. ()
Neomarxističtí zkurvenci z Netflusu, mohutně pohánění hnutím zoufale nemrdaných labilních mužen z hnutí #jajsemtakyseksualnefrustrovanakrava, utěšeně pokračují v nastolené stranické linii demagogické převýchovy mas s cílem zcela vymýtit nadrženého bílého heteroseksuálního muže, a sice zjevnou snahou o judikaturu jakéhokoliv seksu s tímto odporným šovinistickým hovadem jako a priori znásilnění. Nyní i s novou ryze vědeckou premisou, že si ten hloupý hajzl seksuální predátor, bezskrupulózní znásilňovač a likvidátor citlivých ženských niter vlastně ve své maskulinní omezenosti ani neuvědomuje, že je seksuální predátor, bezskrupulózní znásilňovač a likvidátor citlivých ženských niter. Čili pokud máte, kluci, nějaký ten osvědčený modus operandi, kterým jste dosud bez sebemenších problémů a s všeobecnou konsenzuální spokojeností v pohodě poklátili několik volejbalových ženstev, a tedy i pro strach uděláno, tak vězte, že jste ještě nenarazili na řádně emancipovanou, uvědomělou, zfeminizovanou, genderově zrovnoprávněnou, poševně netknutou a mentálně naprosto destabilizovanou anglosaskou (a pomalu už i slovanskou) pizdu. Ta po vás sice očividně půjde lačněji než Putin po Ukrajině, načež bude přirážet jako průmyslový buchar, avšak pak, tak po dvou až desíti letech ukrutných duševních traumat, úzkostí, depresí, roztouženého pokukování po vlastním otci, seksuálního asketismu, způsobeného výhradně tím, že by o takovou piču nikdo střízlivý neopřel ani hajzlovou štětku, a veskrze odborného mentorského našeptávání její mimořádně šeredné nejlepší kámošky, která dosud viděla péro leda tak na pavím ocase v zoo, s hrůzou zjistí, že všechna ta muka a příkoří se ji děla jen proto, že jste ji tenkrát brutálně znásilnili, pošpinili a psychicky zdevastovali! Předtím totiž vůbec, ale vůbec a ani trochu nebyla labilní, asociální kráva! Načež si najme podobně zpotvořenou a neméně zapálenou androgynní právničku z Klubíku srostlých pysků „Pussydead“ či ze Zájmového sdružení bigotních feministek „Když nemrdám já, tak nikdo!“, no a jste v prdeli. A pokud by vás náhodou nějaká ta stále ještě, asi nedopatřením či špatným názorovým vedením, zdravě rozumná, nezávislá a hystericky nezmanipulovaná porota v pominutí nespravedlnosti náhodou neprohlásila vinným, což dle všech těch zúčastněných pavučin v kundě nade vši pochybnost jste, je okamžitě nutno najít nějakého jiného, klidně i neznásilněného kostlivce ve vaší skříni, a dle kancelačně kulturistické příručky samozvaného minoritního arbitra majoritní morálky vás hezky po bolševicku stejně zlikvidovat. Další opravdu nechutné podprahové demagogické kokotporátní svinstvo a lá Morning show, zcela srovnatelné s takovými tituly jako Rudá škvíra nad Kladnem, Zítra se bude znásilňovat všude či Věčný bílý heterosexuál, navíc o to stádovým debilům nebezpečnější, že je to vcelku poutavě zdramatizováno, solidně natočeno a opravdu výborně zahráno. Takže holky, jestli si ještě někdy chcete pořádně zapíchat, okamžitě těm pamrdům vypovězte předplatné. Jinak si vás budou záhy všímat jen běženci ze Senegalu a upjatí pojišťováci s poruchami erekce, zpocenými dlaněmi, mastnou pleší a sýrově bílými holeněmi! () (menej) (viac)
Galéria (95)
Fotka © Netflix
Reklama