La Faute à Voltaire
Blame It on Voltaire
Poetical Refugee
Obsahy(1)
Mladý Tunisan Jallel ilegálně emigruje do Francie a jako Candide, který snil o Eldorádu, jako nejlepším možném exitujícím světě, tam jede s nadějí zkusit štěstí a naplnit heslo, ve které věří: Volnost, Rovnost, Bratrství. Realita je však samozřejmě zcela odlišná od jeho představ, jedno setkání střídá druhé, potlouká se od útulku k útulku, brouzdá Paříží bezdomovců. Nedaří se mu najít obyčejné lidské štěstí a důstojný život, ale objevuje a sdílí solidaritu vyděděnců na pařížských předměstích.
Na Benátském festivalu v roce 2000 získal film Zlatého lva za nejlepší debut a Cenu mladých diváků.
(oficiálny text distribútora)
Videá (1)
Recenzie (8)
"Za to může Voltaire"! A za co všechno? Za ideály francouzské revoluce? Nebo za kritiku nemístného nadšení a bujarého optimismu (Candide ou l'optimisme, 1759) či osudu, který můžeme označit jako dobrý nebo špatný pouze při porovnání (Zadig ou la Destinée, 1747). Včera jsem dostal dopis z jedné německé redakce: "Mit voltairianischen Grüßen". Voltaire je nyní v oblibě, pokud v ní nebyl vždycky. Za co ale může a nemůže, je věc jiná. Nemůže za to, že člověk plný šťávy a touhy po životě zemře zaživa, protože tak se chová smrt; člověka je schopná kdykoli transportovat (i letadlem) z tohoto světa na onen. A je jí docela jedno kolik kamarádů má kolem sebe nebo u obrazovky. ()
POZOR! OBSAHUJE SPOILER! Film, který skvěle vybízí k zamyšlení - tentokrát ale ne nad poselstvím, nýbrž nad skvěle napsaným scénářem, který geniálně pracuje s pojemem "osudovost". Nasseru osudově opustil její nastávající a ona skončila jako svobodná matka pracující coby servírka. Když se má na oko provdat za nelegálního imigranta Jallela, aby mu tím zajistila občanství, zmizí na poslední chvíli - snad ze strachu, ale hlavně díky pochybnostem a zklamání. Nato se Jallel dostává do psychiatrické léčebny, kde se setkává s Lucií, místní mírně bláznivou a ztřeštěnou prostitutkou. Ta si ho zvláštním způsobem oblíbí a stává se Jallelovým průvodcem po Paříži bezdomovců. Ale i Jallel nakonec toho druhého vedle sebe opouští, to když je z hodiny na hodinu vyhoštěn. Závěrečná katarze z bezvýchodnosti situace lidí bez domova, bez kořenů je právě proto tak působivá. ()
Tento film mě velice mile překvapil. Nejenže pojednává o nelehkých životních osudech nelegálního (nutno podotknout, že slušného a pracovitého) přistěhovalce, ale postupně se vyvíjí a ukazuje rozmanité tváře života. Naznačuje, že ke štěstí není potřeba spousty peněz nebo sexbomby z časopisu... Na konec musím potvrdit, že É. Bouchez v roli "švihlé" nymfomanky působila opravdu hodnověrně ;) Škoda jen toho konce, myslím že nějaký ten happyend by mu slušel víc. ()
Tento film byl příšerně rozvleklý s řadou hluchých míst. Asi nám měl ukázat, jak je trudný i veselý život bezdomovců a přistěhovalců, ale v tomto případě se nepodařilo vyvolat sympatie, ač se o to film snažil. To, co tam předváděla Elodie Bouchez, to bylo něco příšernýho. Snad jen pár vedlejších postav si zaslouží, aby byl film hodnocen tak nějak uprostřed, tj. vlažný průměr. ()
Film vypráví o nelehkých osudech tuniského přistěhovalce. Z počátku sledujeme jeho životní trampoty přímo spojené s jeho původem - ubytovna, imigrační úřad, shánění práce etc., ale postupně, jak se film i postavy vyvíjejí, se těžiště příběhu posouvá do mnohem intimnější a psychologičtější roviny. Čím blíže konci, tím více sledujeme spíše příběh člověka jako takového, než imigranta; jeho původ postupně téměř ztrácí roli, aby se jako bumerang vrátil v bleskové závěrečné scéně vyhoštění. Snímek si zaslouží pochvalu pro skvělou dramaturgii a především casting. Výběr herců byl znamenitý a i vedlejší postavy odehrály svůj part na 100%, čímž je výsledný kladný dojem ještě znásoben. Plně zasloužené 4 hvězdičky. ()
Reklama