Aféra Concorde

Nikdy jsem nepátral po důvodech, proč svého času Concordy z vesela padaly z nebe, ale sabotáž od konkurence mi vždy připadala jako solidní vysvětlení. Italové došli k podobnému závěru a natočili o tom velmi napínavý film, který jsem v dětství nadšeně hltal, ale při poslední repríze mne nemile zaskočily dialogy natolik stupidní, že by se z nich mohli učit i vyhlášení scénáristé mexických telenovel. (07.08.2014)

Vzpomínám, že za minulého režimu to byl velmi populární film. A snad kvalitní. Napínavý děj, zlotřilí zloduchové, sem tam nějaký humor (když hlavní hrdina v bance omylem strážnému sebere pistoli). Jaktože se po tom naprosto slehla zem? Možná je to dobře, takhle si ho pamatuju jako skvělou věc, kdoví, co bych si o něm myslel dneska. (19.11.2005)

Přestože nejsem žádný příznivce katastrofických filmů, ať již jde o katastrofy ve vzduchu, ve vodě nebo pod zemí, tak mě film Aféra Concorde zcela uchvátil. Od první minuty dobře rozehrané drama na všech frontách - pád letadla, obchodní zájmy konkurenční firmy na výrobu letadel, nebezpeční chlápkové za peníze udělat cokoli a tvrdohlavý novinář Brody, lovící svého sólokapra, který se rozhodne, že věcem přijde na kloub. Kvituji, že závěr není romanticky sladkobolný, ale ve stejném duchu, jaký byl celý film. Jednoznačně paráda. (31.12.2007)

Žádný jiný film jsem v porevoluční éře tak "zoufale" nesháněl, jako právě tuhle skvělou akční podívanou, u které jsme za komunistů s dědou a babičkou pomalu ohlodávali napětím televizi (a to dávali Concorde každou chvíli, protože dost často ho zařazovali do tří filmů na přání- nepamatuju se, že by někdy hlasování nevyhrál). Ze svých dětských let už jsem si děj příliš nepamatoval, ale teď když jsem film konečně sehnal, musím říct, že je to fakt lahůdka. Nečekejte dokonalou akční podívanou typu Bournův mýtus, tohle jsou přeci jen sedmdesátá léta. I tak ale špička v krimi-katastrofických filmech a tentokrát není třeba nad hodnocením dlouho váhat. (02.03.2007)

Tohle byl za normalizace jeden z těch mála západních thrillerů, které k nám železnou oponou proklouzly, protože vlastnily pas s nápisem "Nastavujeme zrcadlo prohnilému kapitalismu". Právě a jenom proto to byla tenkrát taková pecka, nebylo moc s čím srovnávat. S odstupem a střízlivě ale musím říct, že je to hodně nešikovně vystavěný mix dobrodružného a katastrofického filmu. Nemá napětí, zato dost logických facek. Hrdinové jsou ploché figury, herci druhá, třetí sorta. Zhruba ze stejného období pocházející a podobně laděný Kozoroh 1, k němuž jsem se nedávno taky vrátil, zestárl mnohem méně a na rozdíl od Aféry Concorde má pořád šťávu. Filtry dětství/mládí jsou ošidné a tenhle film je usvědčuje. (06.06.2014)