Mechanik

Ponurý a znepokojivý. A k tomu totálně vychrtlý Christian Bale, který.. no, slušně tápe. Ten ostatně velmi rád zkouší různé fyzické proměny (vyhublý válečný zajatec v Temném úsvitu, pohublý a drogově závislý bývalý boxer z Fightera). Tady se nám představuje mezi tovární šedí a pod neustálými mračny, které umocňují rozklad jeho osobnosti, přičemž postupně pochopíme, že člověk je schopný úplně vytlačit z hlavy něco, čím nadobro ovlivnil hned několik životů. Trevor je uzavřený samotář. Maká v továrně, je posedlý čistotou a hlavně trpí těžkou nespavostí. Což vyvolává u jeho kolegů značnou nedůvěru, zvlášť když jeho vinou přijde jeden z pracantů o kus ruky. Má oblíbenou servírku v kavárně, stejně jako prostitutku, která by kvůli němu řemesla zanechala. Jenže vše záleží na Trevorově neschopnosti rozlišovat mezi realitou a halucinacemi. Drasticky hubený Bale je tím hlavním, co diváka zaujme. Předvádí slušný koncert, tvůrci přidávají výborný hudební podkres i výtečnou atmosféru paranoie, ponurosti a zoufalství. Celkově tak divák oněch 100 minut zhltne s velkou chutí. A hned poté sáhne po nějaké řachandě.. (23.07.2014)

Silný film, u kterého mi nijak nevadilo, že spoustu věcí divák odhalí před konečným vysvětlením. Závěr mi nepřišel triviální, naopak, dokonale jsem pochopila PROČ - celé to dalo smysl, tušení se změnilo v jistotu. Nepotřebuji žádný megatwist, úžasnou pointu - tahle ve své obyčejnosti působila realisticky, podobná věc se přece může přihodit každému. A potom už bude záležet jen na naší mentalitě, duši a svědomí, jak se s hříchy minulosti dokážeme vyrovnat. Jen ta Ivanova postava už mi na konci přišla trapná a zbytečná, po hrdinově prozření ji měli vypustit. Atmosféra snímku je temně parádní, scénář má hlavu, patu i morální poselství, k tomu solidní kamera, režie i herecké výkony. A stejně jako všichni ostatní žasnu, co dokázal Christian Bale napáchat na své postavě pro tuhle roli. Neskutečné, morbidní, odpudivé. Neměla jsem ohledně tohoto filmu žádná očekávání, snad proto jsem velmi příjemně překvapená - sice deprimovaná, ale spokojená... a teď si jdu rychle pustit něco veselého:-). 80% (04.07.2009)

Než si ho sluha Alfred vykrmil, našel tlusťoch Bale limity Stanislavského metody.. Jeden z těch filmů, kdy cesta k pointě je mnohem zajímavější, než pointa sama, i když ani vůči ní nemám sebemenších námitek. Stačí vršení symbolů (Dostojevskij, levá je zlá, červené autíčko ve fotoalbu), brilantní hudební doprovod, který stylem osciluje mezi thrillery Hitche a brakovým sci-fi (!) a hlavně působivě vykreslený obraz člověka, který si pronásledován vinou neumyje ruce ani tunami bělidla. Na konci jsem si vzpomněl na detektiva Dave Kujana z The Usual Suspects a jeho klíč k rozpoznání vraha - zavřete na noc do cely tři lidi podezřelé z jednoho zločinu a kdo ráno spí, je váš člověk.. Lze k výkonu chrastícího Balea ještě něco dodat? Snad jen historku, že když ve Španělsku po natáčecím dni navštívil hospodu, zněla jeho objednávka: „Una cerveza y fregona“… (15.08.2012)

Rok nespat musí být masakr. Těžko se pak divit Reznikovi, že měl halucinace a podivné pocity, že se něco kolem něj děje. Jsou ty postavy kolem něj skutečné? Je pravda co mu říkají? Nebo je to jen výplod těžce unaveného mozku? Mechanik je filmem o potlačené vzpomínce a výčitkách svědomí. To způsobilo insomnii a stav, který Bale podal s naprostou grácií. jeho vychtrlá postava s vystupujícícmi žebry, zkrvavený obličej s hlubokými kruhy pod očima, tu smutnou znavenou tvář asin uvidím ještě před očima nějaký čas... Skvělá věc, kterou doporučuji vidět! 4 rybí hlavy . * * * * (21.06.2014)

Brad Anderson se mezi mnou ostře sledované režiséry nominoval ihned po vynikajícím horroru Session 9 (jeden z asi čtyř nejlepších, jaké ve 21.století vznikly). Mechanik prokázal Andersonovy vysoké kvality, a ač není čistým horrorem, přízračně děsivou atmosféru dokáže navodit mnohem lépe než většina z nich. Je to kvalitní mysteriozní film, v němž Anderson opět ukázal, jak dobře dokáže pracovat s psychologií postav v uzavřených kolektivech (zde parta ze soustružnické dílny). Prostředí oné dílny působí stejně deprimujícím dojmem bezvýchodnosti, jak tyto industriální prostory často působí na vnímavé jedince i ve skutečnosti. Proto na mě Reznikovo zdánlivé šílenství nechávalo zcela věrohodný dojem, a dokázal jsem ho chápat. Výše zmíněné (stejně jako vychrtlý hlavní hrdina, podivná tajemství a záhadné vzpomínky) mě do sebe vtáhlo natolik, že jsem v žádném případě neměl šanci vytušit pointu, o které se zde zhusta píše jak moc byla dopředu (dokonce prý od samého začátku) odhadnutelná. Samotná pointa mě pak překvapila přibližně stejně jako ta v Session 9 - rozhodně mi nepřivodila žádné zklamání, spíš jistou katarzi. V obou případech jsou pointy podstatné, a zpětně logicky vysvětlují celý příběh. Tyto dva Andersonovy nejlepší snímky jsou si v lecčems podobné, jen právě jejich úplný závěr staví oba do jiných rovin. Dávám velmi silné 4*, a těším se s čím mistr přijde teď. (21.08.2007)