Aftersun

Bohužiaľ toto išlo úplne mimo mňa. Bolo niekoľko scén, kedy som sa snažil nastaviť na ten film a ktoré mi do určitej miery aj išli v ústrety. Či už to bolo osamotené karaoke alebo finálny tanec, ale ten potrebný emocionálny prienik sa nekonal. Netvrdím, že to je zlý film. Len to asi nie je úplne moja šálka kávy. Čo ale na filme veľmi oceňujem je Wellsovej schopnosť nazerať na situáciu cez prapodivnú kompozíciu. Ako keby sme sa na mnohé rozhovory pozerali cez odrazy v zrkadle alebo v skle. Toto bolo na filme veľmi pekné.  Rovnako aj výkon Frankie Corio. Ale také tie depresívne prieniky a záblesky ma nechali chladným. Ale je tiež pravda, že som čakal od toho niečo úplne iné. Neviem, či sa k tomu ešte dakedy vrátim. Inak sa ale jedná o citlivý a mám pocit, že aj trošku odžitý príbeh. Aspoň režisérka tam tú citlivosť dokázala preniesť. (21.02.2023)

Keď som videl to vysoké hodnotenie (78%) a lákavý popis, tak som sa celkom potešil. O to väčšia sklamanie to potom napokon pre mňa bolo. Prekvapený som jedine z toho, aké ódy tu ostatní v recenziách zanechali. Nič proti psychologicko-filozofickým monotónnym filmom, ale toto bola nehorázna nuda. Čakal by som, že prostredie tureckého rezortu a dovolenka otca s dospievajúcou dcérou prinesie nejakú sviežejšiu zápletku. Ale tu v podstate zápletka ani nebola, skôr to pôsobilo dosť lyricky a celé je to sústredné skôr na vnútorné emócie postáv. Na môj vkus to bolo až príliš komorné, a hlavne nudné... 1* (23.11.2022)

Aftersun je jeden z těch filmů, který zřejmě neoceníte během jejich sledování. Minimálně já ho neocenil. Zdlouhavý a zdánlivě zbytečný záběry, kde se prakticky nic neděje. Opakující se stejně nudný situace. Prostě otec s dcerou na levný dovolený, kde je středobodem hotelovej bazén. Nic, co by stálo za pozornost, natož za zfilmování. Depka. Člověk si říká, že si moh radši pustit vlastní záběry, co má z dětství natočený na VHS (ne, že by ty byly depresivní). Jenže pak přijde konec s podkresem Under Pressure, kterej vás semele jak drtička na odpad. Ta jedna scéna úplně překope, jak jste ten film doposud vnímali, a dost možná vám ještě dlouho nedá spát. Je z toho cítit, že to drama je pro Charlotte Wells hodně osobní. Chemie mezi Paulem Mescalem a Frankie Corio tomu pak už jen dodala potřebnej impact. Sophie: "Stop doing that." Calum: "Doing what?" Sophie: "Offering to pay for something when I know you don't have the money." (09.04.2023)

Po Vílach z Inisherinu jsem myslela, že mě momentálně emočně nic tak nezasáhne, ale viděla jsem AFTERSUN... Film, který těžce rozdejchávám. Je to totální emocionální ponor do hlubin našich vzpomínek na rádoby dokonalé rodinné dovolené v turistických resortech, kde na týden nebylo dovoleno nic jiného než se bavit a kde se často formovali naše první a zásadní zkušenosti v životě. Příběh zasažen do tureckého omšelého resortu někdy v 90.letech, kde nenápadně pozorujeme pravděpodobně jednu z posledních dovolených mladého otce a jeho dospívající dcery. Mezi poleháváním u bazénu, popíjením drinků, potápěním a jeden na druhého napojených konverzací se začíná nenápadně prorůstat stín v podobě sžírající deprese otce (v neuvěřitelném podání Paula Mescala.). Snímek je nejsilnější v náznacích, ve skrytých až ukradených pohledech ať už na krásný vztah otce a dcery, vývoje mladého člověka nebo až oživlou, pohlcující bolest otce, který se snaží vše marně polknout aspoň na ten jediný ,,dokonalý“ týden. Aftersun je podle mě jeden z nejpovedenějších debutů, co jsem kdy v životě viděla a píseň Under pressure už bude mít pro každého, kdo film uvidí jiný význam. Běžte na to, dlouho na nic takového nezapomenete… (01.03.2023)

Pozor, už zase spoiluji! *** Film se spirálovitou strukturou, o vzpomínání, reflexi, zpětném porozumění a bezmoci. Film, kde se pod nánosem ne-nuceného veselí, zdánlivě uvolněného a bezpečného spoluprožívání  a nevyřčených otázek a odpovědí mezi dcerou a otcem skrývá nepřekonatelná deprese, napětí a dávno předem prohraný zápas o život a o prakticky zvládnutelný vztah k životu. *** Náznaky, že Sophie otcovu depresi mohla zdědit, příběh posílají po nové vrstvě spirály dál, a ve chvíli, kdy slyšíme pláč jejího novorozeného dítěte, udělují ještě nový smysl jejímu pochopení vlastní situace nad záběry tehdejší dovolené s otcem, která zřejmě byla i posledním, jím pečlivě připraveným, časem společně stráveným, na který použil veškeré své finanční prostředky i duševní síly. *** Kdybych chystala komponovaný večer, pustila bych po tomhle snímku jako druhý film Murénu. Stejná uvolněná letní atmosféra, v níž se odehrává drama dospívající dívky bojující mezi dospělými svůj zápas o život. Ale pak už je v každém z obou filmů všechno jinak. Oba jsou však stejně jedinečné, pronikavé, rozrušující, inteligentní a hořce krásné. *~ (04.05.2023)