Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V roku 72 pred Kristom nemalo Rímske impérium premožiteľa, keďže jeho moc siahala široko-ďaleko. Každá dobytá zem znamenala prísun nových otrokov do rúk rímskych pánov. Spartakus, otrok, ktorému zavraždili otca, mal odvahu sa vzoprieť rímskym generálom a politikom a stal sa vodcom obrovského povstania otrokov. Jeho boj za slobodu, ktorým ohrozil celé Rímske impérium, hlboko ovplyvnil mnoho ďalších generácií... Keď otrok Spartakus sleduje, ako rímski vojaci vraždia jeho otca, prisahá, že sa pomstí. Podrobí sa gladiátorskému výcviku a naučí sa bojovať. Svojou odvahou a silou si čoskoro získa rešpekt v radoch ostatných otrokov. Oddane ho nasledujú pri povstaní proti celému impériu. Dovtedy neporaziteľná rímska armáda narazí na odpor, ktorý nedokáže zastaviť. (TV JOJ)

(viac)

Recenzie (99)

petero 

všetky recenzie používateľa

Prekvapivo slušne natočený film, ktorý je po dejovej stránke zaujímavejší ako jeho stomiliónoví kamarát Gladiátor. Príjemným prekvapením je herecké obsadenie; nie sú to žiadne herecké hviezdy, ale do svojich úloh zapadli. Mňam Rhona Mitra. Vinikajúce tu boli: súkromný boj, skok koňa do rímskych légií, vstup do arény presne okopírovaný z gladiátora. Škoda že je taký dlhí (v TV by bol rozdelený na dve časti), no a ten jeho rozpočet. A hodil by sa k nemu aj výraznejší hudobný doprovod. ()

Big Bear 

všetky recenzie používateľa

Další verze (tentokrát TV) Spartaka - legendárního vůdce otroků. Celkem se to povedlo a ani bych neřekl, že to bylo cítit nedostatkem financí i když samozřejmě na svůj velký vzor to nemá. Jen ta družka Spartaka... Ta byla tak emancipovaná až mně to vytáčelo... Holt další , moderní verze... Solidní průměr. * * * ()

Reklama

flanker.27 

všetky recenzie používateľa

Tak po prvním díle, od kterého mě odradilo vyslechnutí věty "je to také boj za rovnost žen a mužů" jsem se na většinu druhého dílu podíval a ja to slabota na ntou. Od výbavy římského vojska a jeho taktiky (špatné štíty, zbroj, zbraně, zvláště poslední bitva, která by měla být vyvrcholením, je úplně nejhoprší ze všech) po obsah dialogů připomínajících slovutnou Rosalindu a jiné jihoamerické telenovely. Povstání je nesmírně idealizováno, při tažení krajem se neloupí (jen občas se něco naznačí), sám Spartacus vypadá skoro jako reformátor společenského zřízení, samozřejmě v zájmu vyrovnané genderové politiky přes rameno kontrolován Varinií. V prostředí Říma je to o nepatrný kousek lepší, proto taky nedávám odpad. Je to prostě jen celkem plochý televizní výtvor ani příliš historicky věrný, ani dramaticky zajímavý. ()

Z0oMb3E 

všetky recenzie používateľa

Na to, že sa nejedná o veľkofilm v ktorom sa otočilo veľa prachov, ide o dosť kvalitný snímok. Zaujímavé obsadenie na čele s charizmatickým Juhoslovanom Goranom Visnjčom sa v celku podarilo. Osobne mám rád historické snímky, aj keď nemajú obrovský rozpočet, ale kvalitne natočené. Tento film som videl viackrát a vždy sa poteším keď si ho môžem pozrieť znovu. ()

Dan9K 

všetky recenzie používateľa

K tomuto snímku jsem se víceméně (spíše více) dostal náhodou, jelikož jsem si nejdříve chtěl "pořídit" Kubrickova Spartaca a jeden neznámý inteligent označil tohoto nového za Kubrickovo, čili jsem po "dopořízení" v očekávání spustil soubor a moje naštvání neznalo mezí. Ale teď už k samotnému hodnocení: počátek filmu byl ve znamení mrzutosti nad tím, že se dívám na Spartaca od Roberta Dornhelma a ne na Spartaca od Stanleyho Kubricka. Na to jsem ale díkybohu brzy zapomněl, jelikož z počátku panovala snad 100% jistota, že snímek skončí tragicky a výborná první polovina mě doslova pohltila. Doba, kdy je Spartacus gladiátorem a i první chvíle, kdy je vzbouřencem, by se daly oznámkovat i pěti hvězdami...Co se ale stalo pak? Stále stejné scény, únavné hrdinské projevy, chabé vysvětlení na první pohled roztodivných spartacových pohnutek chodit stále sem a tam, dojem, že dnešní Itálie má rozlohu snad 10-ti kilometrů, někdy až průhledné zabíjení v bitvách, kdy bylo zřetelně vidět, jak meče zapichují za záda protivníka a především konec, ve který jsem, už mírně zklamán, vkládal své naděje, mě zklamal ještě o něco více. Zde totiž začaly v plné parádě padat věty, které by tamního Římana nikdy nenapadly. Slogany typu "aby na nás historie nezapomněla", nebo "stojíme na prahu veliké změny, konce Římu, jak jej známe" a podobné, se zdají být v pořádku dnes, kdy víme, jak a co bylo. V té době ale nemohli mít lidé o těchto myšlenkách ani potuchy. Nebo se mýlím? Dále jsem byl rozladěn samotným závěrem. Na začátku komentáře jsem psal, že od začátku je jasné, že příběh skončí tragicky, ani ve snu by mě nenapadlo, že by se mohl stát opak. Co všechno ale americké autory nenapadne, jen aby mohli jejich spoluobčané klidně spát? To je až k nevíře. Také je zde mnoho momentů, které vzbuzují historicky podivné skutečnosti. Například, jak protestují proti dvěma konzulům a že je to proti tradici. Já nevím, já se vždycky učil, že za Římské republiky bylo běžné několik stovek let, že za dob míru byli voleni na jeden rok 2 konzulové a za dob ohrožení 1 diktátor na půl roku. Byl jsem tudíž značně zmaten.... Jinak však nakonec vcelku spokojenost. ()

Galéria (4)

Zaujímavosti (6)

  • Film sa nakrúcal v Bulharsku. (curunir)
  • Keď Marcus Crassus (Angus Macfadyen) a Pompeius Magnus (George Calil) sú vyhlásení za spolukonzulov Rímskeho impéria, lenže Rím bol v tom čase ešte republikou a o impériu sa hovorilo až od čias Augusta po jeho vyhlásení za cisára. Crassus a Pompeius boli zvaní konzuli republiky. (Arsenal83)

Reklama

Reklama