Neslýchané: Přítelkyně, která neexistovala

Jednoznačně nejslabší, co jsem z projektu viděl. Je to dáno tématem nebo lépe spíše sportem, který prostě neumíme a většina z nás ani nechápe, co znamená v Americe. Sice můžeme mít za sebou většinu filmů a seriálů o americkém fotbale a pořád nemáme ponětí. Jediné, co jsem si z toho odnesl bylo to, že někteří novináři jsou prostě mediálni mrd.. a někteří ne. Mají strašnou moc a umí ji použít, jak pro zlo, tak v boji proti zlu (známe dobře z ledna u nás). Zlo jde zastavit. (01.02.2023)

O téhle aférce jsem něco málo slyšel, ale nečekal jsem, jak velký příběh se za tím skrývá. Věděl jsem toto: úspěšný hráč amerického fotbalu si myslel, že randí s holkou, ale ukázalo se, že to byl jen fiktivní facebookový účet. Myslel jsem, že si z něho jen vystřelili spoluhráči nebo tak něco. Ve skutečnosti byla jeho virtuální holkou "trans", která během své proměny z muže na ženu byla pořádně sobecká mrcha. Každopádně víc než nad tím, že Manti naletěl fejkové holce, jsem během dokumentu kroutil hlavou nad přepáleností až absurdností univerzitních sportů v USA. Nejsem vůbec na tohle expert, ale v tomto seriálu do poměrů univerzitních soutěží nakoukneme, a předpokládám, že to, co kdysi bylo fajn nápadem jak utužovat zdravou rivalitu mezi univerzitami, se zvrhlo v něco, co mi připadá až úchylné - na statisících fanoušků se rejžujou velké peníze a studenti z chudých poměrů najednou dostávají příležitost studovat na prestižních školách. Pokud teda budou dobří ve sportu, na ničem jiném pak už moc nezáleží. Ale to už trochu odbíhám od hlavního tématu. Je možné, že se v tomhle mýlím... a byl bych za to rád. Každopádně ústřední hrdina Manti Te'o se v tomhletom nezdravém prostředí stává úspěšným sportovcem a jeho (dle mého názoru taky docela nezdravá) víra ho přitáhne na místo daleko od domova, kde je sice úspěšný, ale také osamělý. Dokument představuje velmi poutavý příběh, který mi připadal také velmi smutný. Pro Mantiho mám částečně pochopení a každý americký fotbalista nemůže být géniem... Zdá se, že byl Manti snadno ovlivnitelný, ale také zásadový a hodný člověk. Vzhledem k tomu, jak byl slavný ve chvíli, kdy naletěl fiktivnímu profilu, je ale navždy zostuzen. A jeho závěrečná reakce je taková, že se za to sice stydí, ale zároveň už si příliš zvykl na to být rozumradou, ke kterému budou lidi vzhlížet, a tak ze sebe pořád sype různý moudra. A ještě na závěr mi připadalo trochu zvláštní, jak dokument tvrdí, že trans, který se vydával za Mantiho holku, dokáže přesvědčivě měnit hlas na holku. V tom dokumentu je to ale dokázáno dost nepřesvědčivě. Řekl bych, že mu nějaká holka pomáhala, ale to dokument nezkoumá a asi ani nechce zkoumat. Myslím, že by se z tohohle příběhu podařilo vydolovat ještě víc. Celkově však vydařený dokument. (8/10) (02.10.2022)

Tak tohle byl silný a emotivní příběh. Jen mě udivuje, že slečna si žije v pohodě dál, ale ono excentrické osobnosti si s nějakými výčitkami asi moc hlavu nelámou, mávnou nad tím rukou a je to. A že trpěla za to co provedla jsem jí nevěřila ani fň. Na druhou stranu nějaké to odpuštění si zaslouží každý. (22.11.2022)

Těžko uvěřitelný ulítlý příběh, u kterého jsem se celé dvě hodiny divil, že se opravdu stal. A pochopení pro Ronaiahu a jeho/její catfishing rozhodně nemám, Manti měl naprosto všechno, co mohl mít a vůbec se nedivím, že po prasknutí tohohle příběhu se v NFL jeho herní výkon vytratil, tohle mělo na jeho kariéru vyloženě zničující dopad a je mi ho líto, protože z toho, jak v tomhle dokumentu mluví a jaký zastává přesvědčení, tak mám jednoznačný dojem, že to je prostě férovej neegoistickej chlap, co byl na škole za zaslouženou hvězdu týmu. Bohužel, v roce 2012 nikdo nevěděl, co je catfishing a všichni se rozhodně na sociálních sítích chovali jinak než v dnešní době, především, co se týče bezpečnosti. A co se týče dokumentu, tak ten správně nenechává v obou dílech spát (a to i přes fakt, že dohromady to celé trvá přes dvě hodiny), naopak se mi nelíbíil ten rychle ukončený konec. Čisté 4* (17.08.2023)

Tohle je smutné. Klasická ukázka sekundární viktimizace, kdy, místo aby lidi odsoudili pachatele, viní a vysmívají se oběti. Možná naivní a přespříliš důvěřivé, přesto jednoznačné oběti. Je žalostné klást na oběť nějaké požadavky, aby byla za oběť uznána. Vinen je pachatel, ne ona. Doufám, že dnes už by se k tomu veřejnost nebo aspoň média chovali většinou jinak. Je to smutný příběh o osamělém klukovi, který si našel oporu v odporné osobě, co se tvářila jako přítelkyně. A ani po letech není schopná nějaké sebereflexe, ale lituje a pyšní se jen sama sebou, aniž by se styděla za to, že někomu zničila život. (22.03.2024)