Ako zabiť vtáčika

Mulligan to asi zamýšlel tím způsobem, že zážitek z tohoto filmu si divák musí zasloužit, a aby si ho zasloužil, musí protrpět první hodinu, která je pro mě pravým opakem toho, co jsem očekával. Jinak si ten hodinový úsek plný povrchních dětinských aférek nedovedu vysvětlit. Předpokládám, že chtěl diváky seznámit se všedním životem harantů, ale snad to nemusel provádět tak dlouho. Druhá polovina však přichází s tím, co jsem od filmu požadoval. Vyšetřování znásilnění, soudní obhajoba a rasové předsudky vůči černé komunitě kombinované s životními hodnotami a následnou skrytou citací o naději, která umírá poslední. Gregory Peck byl jako stvořený pro role kravaťáků podobně jako Míša Douglas a jeho Oscar je zasloužený. Nevím, o jak významný příspěvek do kategorie advokátských filmů, se jedná. Nicméně jeho zoufale fádní úvod ho dost potápí a řadí mezi zcela průměrné filmy. (13.04.2013)

Drama s přesahem řešící závažné společenské téma i po těch letech má co říct už kvůli univerzálnímu lidskému jednání a prací s archetypálními postavami. Mezi nimi ční zásadový Gregory Peck, který po právu odešel s Oscarem. Natočené je to na 60. léta svižně a s velmi povedenou hudbou. Škoda jen, že první polovina se docela táhne a až příliš je věnována dětem. Druhá polovina je od incidentu na ulici mnohem sevřenější a atmosféričtější. Samotný závěr pak působí jako nutný dodatek, aby se ospravedlnila první půlka. Každopádně i tak velice dobře vystavěné soudní drama. (24.07.2020)

Dvě hodiny utekly jako voda, jelikož v dramatu Roberta Mulligana se neustále něco děje. V úvodu se divák seznamuje se všemi hlavními hrdiny příběhu, prostředím, ale i dobou, v němž se budou následující minuty odehrávat. Děti advokáta Finche si hrají a občas jejich hra přeroste v pořádný horor, který jim pěkně nažene strach. To je zde podpořeno vynikající hudbou, ale i zpracováním scén. Jakmile se rozjede proces Toma Robinsona, dostane se snímek do pozice soudního dramatu a dostává na svoji hloubce a hodnotě. Projev Finche je velmi silný a obsahuje nejednu skvělou ideu, kterou se tehdejší americká společnost neřídila. Závěr snímku je taktéž výborný a já po chvilce rozmyšlení dávám plný počet hvězd. (12.02.2012)

Skvostná, možná maličko pomaleji se odvíjející věc s úžasným Gregory Peckem. Spolu se snímky Kdo seje vítr a Norimberský proces tvoří tenhle film moji osobní, pomyslnou špičku příběhů odehrávajících se v soudních síních, které neomrzí, ačkoliv zábava je to poslední, na co při jejich sledování myslím. (17.01.2008)

Miluji snímky, kde slovo ČEST něco znamená. Jenže v tomto případě byla čest postavena nad zdravý rozum, když samoživitel dvou malých dětí Atticus Finch, bez zvažování možných následků, přijal neodolatelnou možnost obhajovat černocha před přívětivě rasistickými spoluobčany. On totiž pan Finch je postavou natolik kladnou, že výskyt podobného exempláře kdekoli na zemi se mi jeví jako velmi nepravděpodobný. Přesto jsem si užíval jeho výchovné rady dětem, střelbu na toulavého psa i chlapsky přijatý flusanec v tváři, ale jakmile došlo na nekonečně zanícenou chválu amerického soudního systému, tak jsem dostal chuť zajistit mu místo v nějaké dobře střežené psychiatrické léčebně. (22.12.2011)