Příliš pozdní hrdina

Tenhle film mi dlouho unikal. Uvědomil jsem si, že přes velké množství válečných filmů vznikajících v sedmdesátých létech se jich jen velmi málo odehrává v Tichomoří. Pokud se nejedná o ryze válečné velkosnímky, jsou to většinou příběhy o různých menších jednotkách nejčastěji Commandos nebo Rangers, které někam musí proniknout, něco zničit či sebrat a zase se s tím vrátit... Hodně takových filmů bylo natáčeno v Severní Africe. Proto film točený na Filipínách (ve snímku se děj odehrává na Nových Hebridách) byl pro mne - milovníka válčiště v Pacifiku příjemnou změnou. Po úděsné Murpyho válce jsem se těšil, že si spravím chuť. Caine a Robertson - navíc s mým ultra oblíbencem Henrym Fondou toho měli být zárukou. Začátel začal skvěle a já si mlaskal. Dále i přes pár nelogičností mne film cestou džunglí k japonské základně s radiostanicí ještě bavil...slušné bylo i to, že jednotka hned od prvopočátku měla uvěřitelné ztráty a navíc zrovna netrpěla soudržností mužstva. To navíc na nepřátelském území celou cestu kecalo, nebo se přímo hádalo, takže japonské hlídky musely být asi nahluchlé... Základna sama mne šokovala tím, jak Japíci svítili vším co mělo žárovku nebo knot. Od akce na radiostanici to šlo s filmem tvrdě z kopce. Ať už to byl rozhlas po drátě, či japonské letiště o kterém Amíci nevěděli (a to raději úplně opominu neválečná letadla na letišti...). Co mně však naštvalo jak naostřený bambus bodnutý do pozadí byla protiakce našich hrdinů a závěrečný sprint... Dál nebudu spoilerovat, ale samotný závěr mně úplně dostal a člověk nesmí u něj ani krapítek myslet... Je to strašná škoda, mohl to být super film z džungle z druhé světové o malé jednotce se speciálním úkolem. Tohle však byla spíše dobrodružná věc odehrávající se za druhé světové, něco jako zmiňovaná Murphyho válka. Oproti ní to však bylo přeci jen lepší a tak také hodnotím o hvězdu výš. Tři cigára. * * * (25.10.2014)

Průměrný válečný film obsahující až příliš velké množství neakceptovatelných wtf momentů. Děj se odehrává v roce 1942 na největším ostrově Vnějších Hebrid, kam je kvůli své znalosti japonštiny převelen americký poručík Sam Lawson (Cliff Robertson). Angličani mají svou základnu úplně na jihu, Japonci ovládají sever. A tady už nastávají první problémy. Japonci ve filmu ovládají celý ostrov, přičemž Angličani drží pouze malou pevnůstku, ani to ne, jen několik budov hájených asi čtyřmi kulometnými hnízdy. Skupina asi 15 vojáků spolu s Lawsonem a lékařem Toshem (Michael Caine) se vypraví hluboko do nepřátelského území zničit nepřátelskou vysílačku. Jsou mezi nimi schematicky vykreslené figurky jako vojín-zbabělý nováček, obtloustlý zbabělý hajzl, nebo velitel, kterého ale vojáci nerespektují. Je jasné, že ne všichni se vrátí zpět. Hned v prvních minutách filmu je scéna, kdy se tým několika vojáků vrací zpět do tábora přes obří planinu, která se před základnou angličanů rozkládá, a z okolní džungle po nich střílí japonští vojáci. Hádejte, jak film končí... A to jsem ještě nezmínil, jak důmyslně mají Japonci v džungli nataženou audio aparaturu... Někdo tady Příliš pozdního hrdinu přirovnává k Četě, ale horší přirovnání bych nevymyslel. Tohle je prostě až příliš obyčejně natočený válečný film, bez jakéhokoliv výraznějšího momentu. O válce celkově nejde moc dobře točit filmy nějak originálně, aniž by člověk opakoval a napodoboval díla jiných režisérů. Pokud člověk zrovna nenatáčí Apokalypsu. (11.05.2010)

Opat kvalitny vojnovy film od rezisera Roberta Aldricha. Divaka hned zaujme vojnove peklo, takze na zaciatku filmu rozhodne nuda nehrozi. Potom sa zacnu psychologicke a filozoficke uvahy, a veruze aj moje oblubene herecke koncerty. Michael Caine /The Italian Job/ je vyborny. Takze za mna spokojnost s tymto filmom : 86 % (18.09.2014)

Ze začátku se vše zdá jako solidní válečná žánrovka typická pro minulé století, která sice má s válkou společného jen ty uniformy, ale dá se na ni s vypnutým mozkem celkem zábavně dívat. No, nebudu zbytečně spoilerovat pro ty, kteří ještě neviděli 42 let starý film, ale ten konec naprosto pochcává veškerou logiku a předchozí děj. Nedokážu si vůbec představit, jaké kardinální hovado muselo psát scénář, protože desetikilometrové vzdálenosti, které vojáci zdolávali po celou noc a potili při nich doslova krev, se během jedné sekundy smrsknou na deset metrů a nakouknutí do nejbližšího křoví, aby se celý problém vyřešil jedním fádním výstřelem z ruční bambitky. Směšný konec, který nedovolí logicky myslícímu sedlákovi s fyzikálně-chemickým mozkem, vůbec poslat tento film nad průměr tří hvězd. 60% (31.05.2012)

Jako psychologická sonda do charakterů lidí pod značným tlakem a různou mírou strachu o život je příběh jistě dobře rozehrán. Ale pro mne je naprosto nepochopitelné, proč stojí ti vojáci základny na otevřeném prostranství při sledování běhu o život, délku přímou čarou odhaduji asi na 1 km, možná něco více. To si byli jisti, že japonské kulomety a pušky mají tak krátkou nosnost, že nemohou být zasaženi?? Proto jen za 3*. (12.05.2010)