May December

Stylizací a náladou mi to připomíná a jeví se mi jako dělané pro De Palmovy thrillery (ten suspense soundtrack / piano motiv), zejména ty, které natáčel v osmdesátkách. Todd Haynes je spíše biografický režisér, nicméně, 'May December' je volně inspirováno případem Mary Kay Letourneau, která pár let zpátky zemřela a jejíž "pozůstavší druhá polovička příběhu" aktuálně vnímá tenhle snímek jako urážku (což dokážu pochopit, trochu jako pokusná krysa, se kterou si ženský dělají, co chtějí, ale taky krysa, se kterou by řada mužů vděčně a ráda měnila místo). Elizabeth (Natalie Portman) se ocitá v rodinném kruhu, kde žije starší žena Gracie (Julianne Moore) v poklidné komunitě s mnohem mladším mužem (Charles Melton) a jedou si svoje. Elizabeth se snaží pochytit, studovat Gracie v přípravě na indie film, kde ji má ztvárnit. Gracie žije v post-části svého života, kdy už má skandál s mladíkem za sebou a teď můžou oficiálně žít spolu, i navzdory všemu. Žít s tím, s kým chcete žít (no není to krása? láska nezná věkových hranic... někomu to vyjde, navzdory všemu)... děti ne o tolik mladší, než jejich otec, rozpadlé manželství, grooming, je tu hodně zvláštního mezi řádky, a člověk musí uznat, že Mary Kay Letourneau byla ve věku, kdy otěhotněla s dvanáctiletým Vilim Fualaauou krásná ženská a který z kluků kdy nesnil, že by si to dal se svojí krásnou učitelkou a kdyby na to došlo, nešel by do toho? A fakt, že společnost, se na věci týkající se žen / mužů, holek / kluků dívá vždy velmi odlišně, v tomto případě Letorneau tiskem prezentovaná skoro jako oběť, kdežto převrátit role, jsme jinde, že? Zaujala mě i narážka ve filmu, že sama Letorneau mohla být zneužívána a neměla do poslední chvíle pochybnosti o tom, že v jejím pojetí neudělala nic špatně, dokonce i její interviews s Fualaaou a tiskem, kde se snaží, nevím o co, ale "Who was in charge? Who was the boss?" bylo bizární sledovat. Zpátky k filmu, Elizabeth ale začne ta příprava trochu lézt přes hlavu - a o tom je pak celá druhá půlka filmu, herečka se začne identifikovat a trochu příliš šmejdit a vtírat se Gracie do života, buď jako geniální method acting, nebo jako to, že tomu taky přišla na chuť, což vyvrcholí tím, že si "taky pochutná". Myslím si ale, že film jen tak cmrndá po povrchu a má opravdu pomalé tempo a celkem nudí, snaží se tu pomalost přihrát na dramatičnost námětu, ale chybí tomu spád, chybí tomu, ano, právě ta ona thrillerová suspense část, je to taková plochá studie, která má zajímavé téma, ale zůstává na půli cesty a spíše než dělá dobré drama se snaží o dobré drama. Překvapivě přeceněná záležitost, která byla jako dobrej vtip nominovaná na glóbech jako muzikál/komedie, ale já od ní očekával mnohem víc. 6/10 (10.03.2024)

Na May December oceňuji nejvíc originálnost. Téma vztahu zralé dospělé ženy s mladým chlapcem, propíraného v médiích, jsem možná kdysi viděla v nějakém televizním filmu, ale určitě ne na velkém plátně. A už vůbec jsem nikdy neviděla téma přípravy herečky na roli ve filmu, inspirovaného skutečnou událostí. Ta má právě ztvárnit onu zralou ženu, a proto se, v rámci rešerše, na chvíli vetře do jejich životů a soukromí. Velmi povedená kombinace. Navíc skvěle zahraná. Nejkurióznější na celém filmu je hudba, protože je možná až přehnaně dramatická. Člověk čeká nějaké brutální drama, vyhrocenou scénu, a nakonec přijde něco zcela běžného… Pro ilustraci: nejvíce mi utkvěla v paměti scéna, kdy Julianne Moore připravuje v kuchyni občerstvení na zahradní slavnost a v momentě, kdy otevírá lednici a začne do ní dlouze zírat, začne hrát ta brutálně dramatická hudba, takže člověka napadne, že tam našla uříznutou hlavu, nebo že se třeba chopí nože a podřeže si žíly… a ona jen prohlásí „asi máme málo hotdogů“… Ve výsledku je to velmi komické a takových scén je tam více. Nějaké to drama tam ale je, Julianne i Natalie jsou tam obě skvělé, a jak jsem říkala, je to celé velmi originální. Také mě velmi bavila role Charlese Meltona, mladého otce, který začne svůj život a vztah se svou výrazně starší ženou analyzovat, zpochybňovat. [Festival de Cannes 2023] (29.05.2023)

Filmový festival v San Sebastianu, film číslo 8. Zvolené téma se mě osobně dotýká, ale bylo tak chladně podáno, že jsem celému příběhu byl na míle vzdálen. Pořád jsem čekal, kdy se výborná dramatická hudba setká s dramatickým gradováním příběhu, ale to se nedostavilo prakticky nikdy a ve mně tak spíše převládlo zklamání z obsahu. Nejvíce se mi líbila postava Elizabeth v podání Natalie Portman, dlouho jsem ji nikde neviděl, pokud pominu Thora, o to více jsem si díky tomu mohl vzpomenout na její slavné role. Julianne Morre je samozřejmě také tradičně výborná a překvapila mě vedlejší role Charlese Meltona známého díky Riverdale. Snímek, který by si zasloužil více silných emocí, protože ty by měly být základem pojednávaného příběhu. (25.09.2023)

No, tak další oscarová sezona klepe na dveře. Mezi nominacemi na Zlaté glóby, které naostro vykopávají boj o zlatého plešouna, se nejednou objevuje i tohle drama Todda Haynese, které ovšem půjde velmi brzy do modrých čísel. Chtělo to totiž v několika ohledech mnohem větší péči a hlavně hmatatelnější emoce. Ale postupně. Bylo to vydatné sousto nejen pro bulvární média. Skandál z druhé poloviny 90. let, kdy vdaná učitelka navázala intimní poměr s dvanáctiletým žákem a dokonce s ním otěhotněla. Odsoudili ji za znásilnění, odseděla si 7 let, vztah ale kupodivu ani vězení nezničilo. Mnoho let poté spolu tihle dva vedou zdánlivě idylický život, do kterého vstoupí ambiciózní herečka, která se snaží získat zkušenosti pro svou roli. Někdejší události má totiž zachytit chystaný nezávislý snímek. Jak už to tak ale bývá, na povrch se začnou dostávat nepříjemné skutečnosti nestandardního vztahu. Zvláštně přehnaně dramatická hudba, podivné tempo, dialogově nestrhující, na Haynese tradičně odtažité a chladné i znovu spoléhající na kvalitní herce. Ti v jeho filmech sbírají ceny (nebo nominace) jak na běžícím páse. Nejvíc se mi líbila patrně nestárnoucí Natalie Portman. (14.12.2023)

Skutočný príbeh Mary Kay Letourneau je oveľa zaujímavejší a keby šlo len o spracovanie jej osudu, určite by šlo o pútavejšie dielo. Tento film rieši skôr tú psychológiu a manipuláciu a samozrejme láka na vzťah tridsiatničky s 12-ročným, ktorý vyústil do dlhoročného puta, všetko je však zobrazené v dialógovej nezáživnosti. Zvraty ani v komplikácie v zápletke žiadne. A kto sa teší na Natalie Portman, tak sa dočká vynikajúceho nevyspatého výkonu, jedenkrát masturbácie cez nohavice a jednej súlože. No, súlože. Ono to je len taký samoánsky trojvzdych, takže pozorné oko diváka si ani nestihne všimnúť, či sa drahej Natalie zvrásnili chodidlá. (14.12.2023)