Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Cestovní kancelář World Wind Tour vám hrdě přestavuje 2 000 let britské historie během jediného odpoledne. Prosím, nezívejte, mohli byste zmeškat několik století!

Charlie Cartwright se živí jako průvodce oblíbeného programu „9 evropských zemí autobusem za 18 dní“, a tuhle práci si náramně užívá, vše se tak krásně opakuje, jen dívku má v každém městě a pokaždé jinou. Právě doprovází turnus číslo 225 a vypadá to, že podivnější skupině zatracených Yankeeů ještě nevelel. Tak kupříkladu, na palubě autobusu se nachází rodinka, co se vydala do Evropy s dcerou, které se doma příliš zapalovala lýtka; válečný veterán, jenž si výletem připomíná místa, která jako seržant v roce 1945 údajně osvobozoval; amatérský paparazzi, jenž by rád dostal do postele každou, kterou vyfotil; Američan s italskými kořeny, odhodlávající se navštívit své benátské příbuzné; krásná nákupčí módní konfekce z Minneapolisu, jež si tu rozmýšlí svatbu s poněkud nudným přítelem Georgem. Ten naštěstí zůstal doma ve Státech a sukničkář Charlie tak může v nočním Soho předvést svůj vrcholný pivní trik. Čas se ale neúprosně krátí… (dopitak)

(viac)

Recenzie (35)

sskrblik 

všetky recenzie používateľa

Nenásilná komedie o tom kterak do Evropy zavítali turisté ze Západu. Nevím do jaké míry jsou svým chováním herci autentičtí, koneckonců rejža byl Newyorčan, takže je zde cítit určitá nadsázka. Nicméně nám Evropanům mají Američani alespoň co závidět, a sice bohatou histórii. Po letošní návštěvě Belgie jsem očekával, že si připomenu atmosféru Bruselu, Brugg nebo Anterpy. Žel bohu ve filmu je jen Brusel a to je skutečně na malou chvilku. Je to takový krátký průlet Evropou spolu s oddychovým příběhem na kterém se podepisuje zub času a někdy nešikovný střih. ()

slunicko2 

všetky recenzie používateľa

Průvodcovské vademecum aneb If it's Tuesday, this must be Belgium, If it's Wednesday, this must be Rome, If it's Thursday, this must be Montreux, I feel I never wanna go home. 1) Má teenagerovská duše s okouzlením sledovala, tuším, že v televizi, jak američtí turisté putují po exotických nedostupných krajinách vzdálených tehdejšímu středoškolákovi podobně jako Mare Anguis na Měsíci a neměla ani tušení, že dlouhá léta budu vzpomínat na tento film jako na svou první inspiraci, která mě přivede k mikrofonu zájezdového autokaru do celoživotní role baviče, organizátora a průvodce._____ 2) Jednu účastnici podobného zájezdu jsem v osmdesátých létech potkal na Dvořákově nábřeží vedle právnické fakulty v Praze. Dáma zaujatě třímala v ruce cosi, z čeho se vyklubala mapa Moskvy a rozechvěle, jak to jen starší dámy umí, v ní hledala. Nabídl jsem své služby. Dáma se napřímila, rozhlédla se po panoramatu Hradu a Vltavy a pravila: Would you be so kind as to tell me where is here the Kremlin? Připomenul jsem jí, že je dosud v Praze, načež dáma vytáhla objemný itinerář cesty, zahloubala se do něj a po chvíli radostně vyjekla: Wow, yeah, you are right. In Moscow we are on Thursday. Zřejmě nejsem sám, kdo se zmíněným filmem nechal inspirovat..._____ 3) Při opakovaném shlédnutí po létech jsem s údivem zjistil, že prvotní okouzlení vyprchalo, a že se při filmu vlastně nudím, a to navzdory vcelku věrnému zobrazení některých aspektů průvodcovské práce i okouzlující atmosféře tehdejší západní Evropy._____ 4) If this is London, why ain't it raining? The sun is shining on Saint Paul's Dome. If this is real, then I must be dreaming. Can't wait to tell the folks back home. ()

Reklama

Bernhardiner 

všetky recenzie používateľa

Jakožto studenta cestovního ruchu mě téma tohoto filmu zaujalo. Samozřejmě, musím brát v úvahu, že tohle je komedie, a tudíž tuhle blbost snad nikdo nepodnikl. K poznávacím zájezdům mám jednu výhradu, a sice že turisté takhle nepoznají vůbec nic. Kouknou se na Koloseum a na Forum romanum, pak nasednou do autobusu a dojedou Pisy, kde si prohlédnou šikmou věž, pak někde přespí v hotelu a druhý den je úplně to samé. Aby člověk něco poznal, musí vidět víc než hotelový pokoj, autobus, průvodce a pár pamětihodností. Tihle dobrodruzi takhle projíždějí půlku Evropy. Samozřejmě, toto téma je zajímavé, ale je zásadním způsobem degradováno zpracováním. Herci jsou nevýrazní, nezaujal mě ani průvodce a holka, kterou se usilovně snaží sbalit. Navíc dialogy na mě působily nepřirozeně až směšně. Škoda, tohle je trestuhodné nevyužití potenciálu. 50% ()

MickeyStuma 

všetky recenzie používateľa

Může být něco zábavnějšího než cestování Američanů po státech Evropy autobusem? Každá postava má svůj specifický charakter a každý stát má svoji národní hrdost, tradice a problémy. Ze snímku ční romantismus 60. let, lehký a zcela lidský humor pomáhající si občas sitcomem a groteskou, svěží odpočinkovou náladu při jeho sledování. Různé humorné situace volně vyplývající z daného místa jsou velmi trefné. Snímek se rozhodně nesnaží pobavit za každou cenu a tak nelze očekávat lecjakou bujarou komedii. Výsadou příběhu je, že se jedinkrát nesvíjí v křečích trapnosti a neuráží. Herecká sestava z mnohých tehdejších hvězd už dnes asi málokomu něco řekne a tak to mnohým zůstane zcela bez povšimnutí, což je škoda. Dnes již to asi nevypadá, ale tento snímek se řadí mezi výbornou klasiku humorného filmu o různých lidech ocitnu-vší se díky výletu na různých místech Evropy konfrontující se s místní mentalitou a problémy. ()

Vančura 

všetky recenzie používateľa

Účastníci zájezdu, natočení 37 let před Vejdělkem - místo Jadranu se zde jezdí po celé Evropě a místo Jitky Kocurové je zde krajně nesympatický Ian McShane. Když jsem se o existenci tohoto filmu dozvěděl, moje první reakce byla něco ve smyslu och, co to je zase za kokotinu, navíc s tak úchylným názvem, ale když jsem si ho pustil, překvapeně jsem zjistil, že se na to dá docela koukat. Hrozný český dabing, ve kterém to odvysílala ČT2, se sice vydatně snažil mi celkový dojem z filmu zhnusit, ale nakonec musím říct, že se mi to celkem líbilo (ačkoli jsem si během sledování vzpomněl na svou kritiku, kterou jsem psal už kdysi k filmu Svéráz národního lovu - že nemám rád filmy, jejichž humor je založen na utahování si z národních stereotypů). Zvolené evropské lokace, kterými postavy projíždějí, mě více než potěšily, a na Suzanne Pleshette, o kterou se celou dobu pokouší průvodce zájezdu, se velmi dobře kouká, takže za mě asi nakonec spokojenost. Vittorio De Sica v epizodní roli ševce potěšil, naopak Anitu Ekberg uvedenou v titulcích jsem tam nějak nepostřehl. ()

Galéria (16)

Reklama

Reklama