Smysl pro tumor

Zcela uvěřitelný příběh mladého člověka, který má jeden den vše a druhy všechno ztrácí. Pochopitelně všechno co bylo před nemocí - sen stát se neurochirurgem, věnovat se naplno sportu,  žít nikdy nekončící večírek a honit sukně. Zpočátku nemůže uvěřit, poté zuří, pak se opouští a nakonec musí najít sílu, jak jít dal… (25.02.2024)

To jsou ty chvíle, kdy si říkám, jestli nemám oční vadu, když čtu, jak je většinový názor nadšený a já přitom vidím odpad. Předně, pokud někomu přijde, že samotné téma filmového díla stačí na to, aby bylo skvělé, tak to je poněkud dětinský přístup. A i kdyby ano, tak rakovina skutečně není na filmových plátnech, či televizníchh obrazovkách, nic neobvyklého. Ten seriál není nic jiného, než rodinné a romantické drama, podle té nejvíce předpokládatelné šablony: máme se dobře, (jsme torchu floutkové), bum! krize, chvíli se bojíme, a pak to dobře dopadne. Co se týče charakterů postav, jsou naprosto umelohmotné, předvídatelné a hysterické, herecké výkony odpovídají zadání, tudíž herci na vině nejsou. Tlačení na city a "hodnotnost" díla přes tu dokumentární složku je laciné a trapné dohánění bodů. A také bych řekla, že se tvůrci dopustili klamavé reklamy: slibovali výjimečnost žánru v tom, že jde o komedii o rakovně, ovšem nic zábavného to nebylo, kluk se úplně normálně (tak, jak se s rakovinou ve fimlech pracuje) hroutil v nemocnici, a jeho okolí taktéž. Kde je ten novátorský, vtipný přístup? A jedno zamyšlení na závěr, když už jsme měli i tu dokumentární složku: jak jeden z pacientů říkal, že se hodně divil, když od něho odpadávali mrtví komáři (protože byl nasáklý chemoterapií), nejsem si jistá, jestli je zdravé s někým takhle jedovatým mít intimní vztah. Zkrátka, promarněná příležitost: Možná, kdyby to byla studie jedné šílené, nevyrovnané holky, co má stokholmský syndrom z nemocnic - a on se jí po vyléčení nemohl zbavit, (a ještě by se u ní vyvinul Müchhausenův syndorm v zastoupení), to by byl novátroský přístup, i třeba s trochou opravdového černého humoru. Tohle bylo prostě slabé, opravdu hodně slabé. (27.02.2024)

na české poměry dobré. Sice nejde o originální produkci, nicméně z minulosti víme, že i remake se dá slušně zkazit. Osobně nemám úplně rád citové vydíračky (aniž bych chtěl shazovat vážnost nemoci a její dopad na okolí - s čímž naštěstí nemám osobní zkušenosti) a sem rád, že tady to na mě většinu času tak nepůsobilo. Samozřejmě jsou tu momenty na hraně patosu a cíleného puzení slz, ale všechno je to v rámci uvěřitelnosti a to včetně toho že se hlavní hrdina chová občas jako totální kretén. Filip Březina svojí první opravdu velkou roli ustál se ctí a je uvěřitelný ať už jako namyšlený floutek, tak jako někdo kdo se musí srovnat s tím že tu třeba dlouho nebude. Do kapsy ho každopádně strká nejen okouzlující Bartoška, ale hlavně Alžběta Malá, která je tu skvělá a i pro ní je to zatím nejvýraznější role a hlavně kvůli ní sem zvažoval čtvrtou hvězdu. Nakonec ale zůstanu někde mezi...70% (26.02.2024)

Každá vteřina, minuta, hodina, den, noc…je dar. Je důležité si život prožívat tak abychom nikdy nelitovali prožité vteřiny, minuty, hodiny, dne, noci…Bohužel většina z nás si hodnotu toho, že tady vůbec můžeme být, že jsme byli z lásky dvou jedinců stvořeni, uvědomí až tehdy, když se dostaví zákeřná nemoc. Věřím, že potom je vše jinak a najednou člověk vidí vše jinýma očima…”Když vám je 25 a někdo vám přeje hodně zdraví, říkáte si, že nejspíš zapomněl koupit dárek. Asi víte, co bych teď popřál vám…” krásná, moudrá a pravdivá slova hlavního hrdiny v závěru tohoto výborného seriálu o vítězství nad zákeřnou nemocí a nalezení sebe sama. Za mě jeden z nejlepších TV seriálů z produkce ČT z poslední doby. (25.02.2024)

Tento žánrový mix na diváka platí. Smysl pro tumor je moderný seriál, kde sa skĺbili dramatické scény s odľahčenými, dokázal ponúknuť menej známych hercov, ktorým sekundovali skúsení pardi na čele s vynikajúcim Bartoškom. Pravdou je však aj to, že seriál ponúkal množstvo neželanej vaty, takže sedem častí by bolo za plný počet. (04.03.2024)