Nejsme andělé aneb Potíže s miminkem

Plytká, vulgární a místy až primitivní komedie o svedené dívce, která chce za každou cenu ulovit známého povaleče a sukničkáře za manžela. Bohužel jsem se vlastně ani jednou nezasmál, nešlo to. Jen jsem se divil, jak dobré hodnocení tento film na csfd má (k 1.10.13: 78%). Vydržel jsem se dívat jen čistě ze zvědavosti, abych se seznámil se srbským filmem... (01.10.2013)

Tak trochu "jiná" romantická komedie, která je díky bizarním snovým sekvencím, mile pošahaným figurkám, ujetému humoru a kýčovitému prostředí konce osmdesátých let, výborná v maličkostech, ale v celkovém provedení jí to ujíždí trochu do nudy. Mimochodem, ten anděl vypadal jako Boy George zkříženej s depešákem. (08.03.2015)

Zvláštní ale moc se mi to líbilo. Bylo to vlastně takové, jaké jsem si to představovala, snad to bylo jen vtipnější, než jsem čekala. Nijak originální příběh ale v zajímavém, neotřelém pojetí. Je to bláznivé a divoké, ale vůbec ne trapné nebo vulgární, nakonec i docela romantické. Skvělá hudba, výborní herci, roztomilé a sympatické postavy. Má to úžasné tempo a opravdu jsem se od srdce zasmála. Okouzlilo mě to tak, že jsem se na to musela hned podívat znovu. A rozhodně to nebylo naposled. (14.08.2017)

Děvkař Nikola zbouchne obrýlenou naivku Marinu. Její kámoška Buba převezme iniciativu a rozhodne se, že Nikolu přiměje se do Mariny zamilovat. Vše pozorují anděl s čertem, pro něž je zápletka předmětem sázky. Film vzniknl těsně před odtržením Slovinska od Jugošky před první fází války. Možná i proto byl poměrně úspěšný za hranicemi (filmový svět je k politické situaci dost solidární), nicméně nejpopulárnější je samozřejmě na Balkáně, kde má kultovní statut. Dost mi připomínal náš Kouř, ne sockritickým bacgroundem, ale prací s popkulturou. Stylizované večírky u bazénu, hudební čísla nadpřirozené dvojice, okouzlování znalostí Sartera a Hendrixe... Výtvarná stylizace je výrazná, těží z estetiky raných devadesátek, je vyhnaná na maximum a nejen ta mě naprosto okouzlila! (08.06.2013)

Konzervatívny náhľad na rodinu v objatí so syndrómami doby. Machistické "pojebem každú, čo sa okolo mňa šuchne" spoločne s mužsky vystatovačným "nemám pred kefovačkou problém zároveň vypiť litre chlastu a vyhúliť nejké tie megajointy" sa strieda so snahou o nápravu nenapraviteľného sukničkára a jeho nahnania do chomúta okuliarnatého dievčaťa, s ktorou splodil dieťa. Do toho bizaréria neskorých 80. a skorých 90. rokov 20. storočia s pár vtipnými momentami. Celkovo to však bolo viac nesúrodé ako humorné. Užívateľ giblma uviedol istú paralelu s rytmikálom totalitného veku "Kouř" pričom výstižne poznamenal, že juhoslovanský variant pracuje viac s popkultúrnymi vzorcami ako so sociálnou kritikou. (28.07.2014)