Réžia:
Julius ŠevčíkKamera:
Martin ŠtrbaHrajú:
Karel Roden, Hanns Zischler, Arly Jover, Oldřich Kaiser, Paul Nicholas, Milton Welsh, Dermot Crowley, Tim Preece, Gina Bramhill, James Flynn, Emília Vášáryová (viac)Obsahy(1)
Prežil život bohéma, miloval ženy, hudbu, veľká gestá i veľké zápasy. Vo vnútri jeho srdca a duše bojovala nespútanosť extravagantného umelca s morálkou a povinnosťou úradníka a diplomata. Smrť Jana Masaryka je dodnes zahalená tajomstvom. Mnohé tajomstvá sa však skrývali i v jeho živote! (Garfield Film)
Videá (5)
Recenzie (536)
Nebyl to název filmu co mě lákalo do kina, ale především velká zvědavost, jak se jeden z elitních českých herců vypořádá s reálnou postavou. Musím říct, že jméno Juliuse Ševčika mě nenaplňovalo příliš velkým optimismem, ale je to mladej kluk, začátek kariéry, tak má právo na další šanci. Začátek filmu mě tedy příliš neoslnil, Masaryk tam do sebe sázel jednu lajnu za druhou až jsem měl pocit, že spíš než syn "tatíčka zakladatele" to je příbuznej Vincenta Vegy, ale čím víc začaly ve filmu převažovat dialogy, tím víc získával na síle. Určitě bych nedělal tak dlouhou "boxerskou" scénu a naopak dialogy Masaryk vs Beneš resp. Roden vs Kaiser bych s klidem protáhl, protože nejen, že tyto dialogy mají co dát z hlediska příběhu, z hlediska vnímání situace naší země, ale i z hlediska hereckého, protože sledovat ty dva, to je luxusní zážitek. Copak u Karla Rodena to snad už ani nepřekvapí, že opět zaválel a nepochybuji o jeho nominačce na Lva, ale u Oldy Kaisera mě mrzí, že neměl víc scén, to je u nás naprosto nedoceněnej herec a moc, moc bych mu přál velkou dramatickou filmovou roli. Trošku jsem odbočil od filmu, ale má to svůj záměr, protože další pochvala bude pro Juliuse Ševčíka, vzal si na zpracování velmi těžké téma a obstál. Film působí po obrazové a herecké stránce velmi profesionálně. Možná je fakt škoda jen těch kratších dialogů, ty poslední mezi Benešem a Masarykem to byla vysoveně výstavní scéna. Stupňující gradace a emotivní složka dělají svoje. Navíc jsem si tak říkal, jaký osud by naše země měla, kdyby byl u moci Jan Masaryk a ne Beneš. Nejedná se o žádní moderní politický thriller, ale o řemeslně kvalitně odvedenou práci na poli komorního dramata a to je zřejmě to nejlepší co mohl Julius Ševčík udělat. ()
Mno. Vše už bylo řečeno během toho neskonalého hajpu, nicméně na mě to možná působí vše trochu jinak. Technická stránka filmu. Ano, dá se na to koukat, na české poměry je to úplně v pořádku, ale to neznamená, že by byl Masaryk nějaký vizuální skvost. Z hlediska evropského a světového filmu je to čirý průměr, který absolutně ničím nezaujme a dejme tomu ničím neurazí. Lev za hudbu? Nechápu. Po většinu času posloucháme podivný 80kový porno jazzík, který s danou dobou příliš nesouzní. Hlavní hudební téma pak má určitou sílu, ale je pouze tisícerou variací na zaručeně fungující za sebe poskládané akordy. Herecky z mého pohledu dost podobné jako celý film. Nijak mě neiritovalo, ale že bych musel Rodenovi a Kaiserovi bez odkladu udělit ocenění, o tom bych pochyboval. No a co samotný příběh? Rozdělení na dvě vyprávěcí linie mi obecně nevadí, zde bohužel ano. Část před Mnichovem mě totiž snad i zajímala a v rámci toho vyprávění, které zvolila (od začátku vyhrocené, pumpuje se hudba, epické od prvního momentu) docela i funguje. Naopak linie v blázinci, kdy by divák měl prožívat vnitřní rozpoložení a dilema postavy, mě strašlivě nudila, nezajímala a opakovaně vytrhávala z "předmnichovského" vyprávění. Celý příběh se tak pro mě stal nesoudržnou podívanou, veskrze průměrné úrovně. 4/10 ()
Viděno dvakrát a u druhé projekce jsem byla ještě spokojenější než po premiéře. Navzdory historickým nesrovnalostem se mi film líbil. Zastávám názor: pokud chci fakta, pustím si dokument nebo přečtu literaturu tohoto žánru. K filmu: výstřední pojetí mi sedělo, Roden jako vždy skvělý, ten pán zahraje opravdu asi všechno a člověk z něj nemůže spustit zrak, výprava, kamera, hudba, casting, střih... chápu, že si to své diváky našlo. Patřím mezi ně. ()
Je dobré mať vedomosti o historických udalostiach, ktoré rámcujú jeden úsek života Jana Masaryka. Ševčíkov film nie je výukový a pravdepodobne ani historicky presný. Ale to ma znepokojuje najmenej, pretože tolerujem autorskú licenciu na stvárnenie diela.Skôr ma znepokojuje prílišné riedenie príbehu nepodstatnými, banálnymi scénami, ktoré mu uberajú z výsledného účinku. Ten je dosahovaný predovšetkým úžasným výkonom Karla Rodena v hlavnej úlohe. Ale ani jeho výkon a ostatné klady filmu nie sú pre mňa dostatočným dôvodom na záplavu levov. Tá je pravdepodobným dôsledkom prenikania politiky, záujmov a vplyvov do umenia. ()
Ať už k Masarykovi přistoupíme jako Akademie nebo Kritici, tzn., že je to film z roku 2016 nebo 2017, jedná se o veskrze průměrný film, který může nabídnout jako nadprůměrné pouze herecké výkony Rodena a Kaisera (ale známe také jejich ještě lepší role) a masky, případně hudební složku filmu či pár zajímavých scén. Takže umělecky nedosahuje kvalit Hepnarové, Rodinného filmu ani Špíny, Kvarteta nebo Báby z ledu. Přeceňovaný film, kolem kterého se vytvořil zbytečný humbuk. Palec nahoru mají Kritici za to, že odmítli Masaryka zařadit mezi filmy z roku 2016 a v porovnání se snímky z roku 2017 obstál pouze Roden. ()
Galéria (32)
Zaujímavosti (32)
- V záběrech na Karlův most jsou na mostě vidět moderně oblečení turisté. (Jurkodak1)
- Natáčelo se také v areálu VTM Lešany a v Rudolfinu. (ČSFD)
- Ve snímku Masaryk pobýval hlavní protagonista v sanatoriu ve Vinelandu od října 1938 do srpna 1939. Ve skutečnosti však Jan Masaryk působil až do konce roku 1938 v Londýně, poté byl na přednáškovém turné v USA a v dubnu 1939 se vrátil zpět do Londýna. (majky19)
Reklama