1984

Knížku jsem nečetl, ale právě jsem si ji půjčil (brzy bude následovat moje poznámka pod čarou). Vůbec si nemyslím, že takový výborný film by mohl být špatnou adaptací knihy. Pokud se od ní nějak výrazně liší, nevadí. Alespoň mi kniha a film poskytnou dvojí zážitek. 1984 - film je sondou do nejkrutějšího politického režimu, který si dokážete představit. Prožitek z něj je natolik intenzivní, že ještě teď mi běhá po zádech husina. (22.01.2007)

Utopistická a fiktívna predstava budúcnosti (reality a prítomnosti) nemohla byť dôveryhodnejšie zobrazená. S kvapky nevedomosti a fikcie nás sprevádzajú počas celého deja a nakoniec sme aj tak len na začiatku. To, čo sa ale odohráva medzi tým je naozaj vizionáristické majstrovstvo. Čím pribúdajú minúty, tým sa stupňuje herecká precíznosť Johna Hurta, zavŕšená záverom, v ktorom dochádza k liečebnej kúre z ideozločinov. No aj keď to všetko je pekné, dovtedy mi tam značne chýba pridanie napätia. A je zaujímavé, ako veľmi chceli byť tvorcovia originálni, presvedčiví a realistickí, keď celú predlohu od Orwella naozaj natočili v roku 1984. Chcel by som vedieť, či to prišlo spontánne alebo vyslovene čakali aj dva roky, len aby mohli začať točiť v tom roku. 80%. (08.12.2007)

Pozor, pár těchto vět obsahuje i slova, která nejsou v 10. vydání Slovníku! Velký Bratr tě sleduje! Těžká obžaloba totalitarismu. Je až neuvěřitelné, jak se Orwellovi podařilo vystihnout poměry, které známe z 50. let. Nevědět, že román napsal v roce 1948, řekl bych, že opisoval od komunistických soudruhů. Nebo oni od něj? Geniálně stísněná atmosféra, která vrcholí přeučováním ideozločinců. Ve scéně s krysama blízko konce filmu mi nebylo dobře a řekl bych, že Johnu Hurtovi také ne. (19)84% (10.03.2010)

1984 je vcelku úspěšná adaptace Orwellovy brilantní knihy. Film jsem si pustil hned po dočtení románu. Bylo mi hned jasné, že snímek nemůže dosáhnout takových hodnot jako kniha, ale i tak působí velmi špinavě a přesvědčivě. Adaptace disponuje hlavně velmi dobrým hereckým obsazením. Těžko si představit na místě Winstona Smithe někoho jiného, než je John Hurt. O Richardu Burtonovi ani nemluvě. Osobně bych doporučil pustit si film jen jako dokreslení knihy. Ten bezprostřední pocit hnusu a deprese vám zaručí jen kniha. (17.05.2011)

Když jsem film viděl před přečtením knihy, předpokládal jsem, že jde jen o zkratku a ilustraci. Po přečtení vidím, že jde o poměrně věrné převyprávění banálních Orwellových nočních můr, jen očištěné od jejich nekonečné repetitivnosti - takže film vnímám o kus pozitivněji, protože předloha je zásadně horší, než jsem myslel. (15.01.2010)