Bournov mýtus

Idylka, kterou mnozí závěru prvního dílu vyčítali, je Paulem Greengrassem během prvních chvil filmu rozmetána a ke špionážnímu thrilleru se tak přidává ještě jedna žánrová škatulka – revenge movie. O škatulkování se však nedá hovořit o formě, která je v daných vodách odvážným experimentem, o němž si většina zavedených režisérských es může nechat jenom zdát. Greengrass nebere kameru „do ruky“ jenom v akčních scénách, ale stativ zahazuje úplně a díky pečlivé práci se střihem posouvá toto vyprávění do úplně jiné dimenze, než ve které se pohyboval první díl. Drsný vzhled celého snímku skvěle odpovídá náladám hlavního hrdiny, který bez kapky emoce plní své vlastní úkoly, které jeho bývalý chlebodárci a teď lovci nejsou schopni pochopit. Ve kterém filmu uvidíte jak kladný hrdina mlátí „nevinnou“ dívkou o zeď a žádá od ní doznání? Ve kterém filmu dokáže hrdina zlikvidovat pomocí časopisu nejen protivníka, ale celý dům? Originální filmařský experiment, který se producentům mnohonásobně vyplatil, si zaslouží jediné. Uzavřít trilogii ve velkolepém stylu (25.11.2004)

|| Scenár: Tony Gilroy, Brian Helgeland / Robert Ludlum (Novel) | Hudba: John Powell | Produkcia: Frank Marshall, Patrick Crowley, Paul L. Sandberg | Distribúcia: Universal Studios | Štúdio: Kennedy/Marshall, Ludlum Entertainment | Rozpočet: 75 miliónov $ | Tržby: 288,500,217 $ || Nová éra kinematografickej dokonalosti sa začína mýtusom Jasona Bourna... (11.01.2008)

Nejsem nejvděčnější divák špionážních filmů. Můj divácký přístup k filmům by se dal popsat tak, že si hledám ve filmu něco realistického (ve smyslu reálného pro mě), čeho se můžu chytit, většinou to bývají emoce stojící za motivacemi postav, a od toho se potom odvíjí můj soucit pro film jako celek a případné nadšení či opovržení, žánry a styly a všechno kolem už je v podstatě podružné. A s těmi špióny se to potom má tak, že já vůbec netuším, jak reálně může vypadat život tajného agenta a co tak třeba dělá nebo cítí, a to vede ke dvěma obvyklým výsledkům: Buďto mi takové filmy připadají jako nesmyslné krávoviny, nebo jsou plné mužů, kteří politikaří o to, kdo z nich má nejvíc moci, potažmo největší penis, a tomu většinou ani nerozumím, ani mě to nebaví. A teď konečně přímo k Bournovu mýtu: Můj soucit s tímto filmem se odvíjí od scény, kdy Matt Damon sleduje Franku Potente vznášející se ve vodě. Když si dám tento obraz do souvislosti se zbytkem filmu a se vším tím pobíháním a hledáním, koho má praštit, aby to už přestalo, dává mi ten film smysl. Jeho největší síla spočívá v momentech, kdy se nesnaží vysvětlovat souvislosti a soustředí se na fyzickou existenci hlavního hrdiny. Jakmile ovšem nastoupí potřeba řádně ukončit konvenční příběh o politických pletichách, stává se z toho dílo s umenšenou hodnotou. Ale je tam díky bohu scéna rozhovoru s Oksanou, která je svým obsahem nářez jako blázen. Osobně si myslím, že tímto filmem to mělo skončit, Bourneovo ultimátum už je jenom formalistická fraška a z nějakého důvodu se právě kritikům líbí nejvíc, ach jo. (21.09.2014)

// Bohužel jsem nikdy nebyl velkým fanouškem Paula Greengrasse. Zběsilé akční scény sice umí, snad jako jediný na světě v nich umí prodat jednotlivé záběry tak, aby se v nich člověk tolik neztrácel, pořád to ale nezakrývá fakt, že tenhle styl mi nikdy příliš neseděl a nebýt ještě stále silného scénáře, který obzvlášť v úvodu filmu parádně staví na tom, co jsme v prvním díle opustili, aniž by něco z toho mazal nebo popíral, už bych se fakt tolik neradoval. Přidejte skvělého Karla Urbana a zajímavé prostředí a máte pořád skvělý akční thriller, k němuž se s radostí můžete rok co rok vracet. Proč ne - The Bourne Supremacy 80%. (30.11.2015)

90-95%. Minimalne rovnako kvalitne ako I. diel. Matt Damon ako Jason Bourne je uplne presvedcivy. Dokonala gradacia, nervozna, takmer neustale rozpohybovana a roztrasena kamera ma vobec nerusila. Prave naopak, velmi dobre vizualne symbolizuje amneziu hlavneho hrdinu a spolu s chladnymi farbami dodava pribehu realisticky "look". Jedinym zadrhelom sa mi javi scenar (jeho plusom ale je vcelku logicke prehlbovanie Bournovej minulosti), ktory prave tu realisticnost miestami podkopava - na moj vkus je v nom totiz prilis vela vykonstruovanosti a nahod. V kazdom pripade sa ale film oplati vidiet a u mna sa Bournove dobrodruzstva radia nad tie Bondove. (06.10.2004)