Kill Bill 2

Mnohem rozvláčnější, dialogově květnatější, méně akční a trochu chytřejší než jednička. Pokud jsem někdy napsal, že si Tarantnino umí krásně počkat (viz. bitka s Oren-Ishi) a vycítit správný moment, kdy nasypat sůl do rány, zde bych to musel napsat tučně. Pár momentů je skutečně přesně takových, jak jsem si je vždycky přál vidět. (15.04.2004)

Quentin Tarantino se vykašlal na všechna očekávání a přišel s úplně jinou Nevěstou, s úplně jiným příběhem, s úplně jiným Billem a s úplně jiným filmem. Filmem, který Volume 1 nejen neobhajuje, ale prostě jej nechává být kdesi v pozadí a až na pár detailů si plně vystačí sám o sobě. Tarantino udělal tak velký úkrok stranou, že to musí zarazit snad každého. Nadšené z jedničky trošku zamrzí, že vzduchem už nelétají ruce, nohy, ženské skalpy ani rudé proudy krve z rozťatých krčních tepen. Zklamané zase nadchne, že Tarantino místo chaotické akce přešel k dlouhým vypointovaným dialogům, vypočítanému timingu, absurdnímu humoru a hlavně k všudypřítomnému překvapení, jeho nejsilnější zbrani._____ Volume 2 je filmem nového Tarantina. Toho, který ví... Který ví, že vy víte, a tak na poslední chvíli udělá něco, čím nejen překvapí, ale dokonce vás přesvědčí, že nevíte nic a že byste mu neměli věřit. Fascinující na tom všem je fakt, že o několik málo minut později mu opět podlehnete a opět se divíte, hnusíte nebo smějete, jak vás ten filmový maniak zase dostal._____ Narozdíl od Volume 1, kde své velké vzory jen neuměle a samoúčelně kopíroval, zde jich velmi důmyslně využívá k budování příběhu, v němž černobílá barva není obyčejnou cenzurou a formální napodobení žánru pouze bezdůvodnou hříčkou, kterou tam chtěl mít. Mezi oběma "volume" je propastný rozdíl a není možné, aby fungovaly jako jediný film, protože kromě tváře hlavní hrdinky nemají skoro nic společného. Nevěsta se jménem dostala i emoce, city a charakter. Nečekejte akční scény a krvavé efekty, Tarantino jde pod kůži. Je jiný, trochu jako Bill. Dokáže být okouzlující, charismatický a vtipný, aby vás v tu nejneočekávanější chvíli podrazil a vystřelil vám klidně mozek z lebky. (06.06.2005)

Platí téměř doslova totéž, co o jedničce, jen se vytrácí formální výraznost a dialogy se vlečou jako slina ožralého mexikánce. Líbilo se mi pár jednotlivostí (postavy mistra Pai Meie a typický tarantinovský humusák Budd), ale celek je k nepřežití otravný, rozvleklý, roztříštěný, disharmonický, trapný a bezvýchodný. Navíc Uma Thurman působí v kung fu scénách strnule a nepřirozeně. Ano, děkuji, jsem zaujatý, uznávám, ale tohle skutečně nemusím. Chápu, oč Tarantinovi běží, oceňuju jistou sevřenost jeho estetického plánu, ale nejsem schopen nic dělat s faktem, že mi celek připadá jako totální debilita. Z celé stopáže Kill Billa se mi opravdu líbí jen závěrečný duel s Billem, za nějž dávám dvojce o hvězdu víc. (14.10.2005)

Vol. 2 je o dost lepší a řekl bych o dost "jiný", než Vol. 1. Dalo by se říct, že kdyby neexistovala jednička, vůbec by mi to nevadilo :) Je tu ale spousta hluchých míst, ve kterých se přímo nabízí úvahy o sestříhání obou částí v jediný celek o snesitelné délce. Přelepit hluchá místa tím nejlepším z Vol.1, pak by se asi dalo hovořit o "nejlepším Tarantinovi", možná i o jednom z nejlepších filmů s touhle tématikou vůbec (prachy jsou dnes bohužel jediným určujícím faktorem, takže "KillBilly" beru jako promarněnou příležitost) ..... Na filmu mě osobně nadchly všechny scény točící se kolem Buddovy maringotky, s vrcholem - soubojem Bride a Elle. (13.10.2004)

Spoiler. „Kedy sa zasa uvidíme?“ – „To je moja obľúbená soulová pesnička zo 70. rokov.“ Môžeme debatovať o tom, ako by Nevestin film vyzeral, keby ho zlí Weinsteinovci nerozpolili, ale to sú hypotetické otázky. KILL BILL je proste príbeh rozseknutý na dve časti a tak ho treba brať. Čo sa mňa týka, mne sa páči viac druhá polovica. Už prvá bola skvelá, ale pripadala mi, ako keby sa talentovaný tvorca tak troška nudil a vymýšľal kraviny (anime pasáž, pípanie hrdinkinho mena). Až „dvojka“ je tou skutočnou príbehovou bombou. Avšak bez „srandovnej“ jednotky by nefungovala. Postavy dostávajú parádnu hĺbku (Michael Madsen na tému „aspoň niekto v tom skurvenom filme musel mať svedomie“), Uma Thurman hrá zrejme svoju životnú rolu, herci z podporných roličiek sa pretekajú v noblesnejších výkonoch (Sid Haig, Larry Bishop, Samuel L. Jackson) a to, čo predvádza v predchádzajúcej „polovičke“ len hlasom prítomný David Carradine ako Bill, je neskutočne charizmatické. Dokonca i „nereálne“ pasáže, ako je drastický výcvik v horskom kláštore Tarantino podáva pôsobivo. KILL BILL 2 vyzerá tak, ako keby ho Tarantino nakrútil 15 rokov po bláznivej jednotke, už ako upokojený filmár. Je to dospelý, vážny film s nezabudnuteľnými scénami (had, flinta so soľou, pochovaná zaživa), výbornými dialógmi a skvelými surovými akčnými scénami (oko). A finále? Vo svojom minimalizme je absolútne dokonalé. Logicky som čakal 25-minútovú mega-akčnú scénu a nakoniec "len" rozhovor. Bravo, takto by mali vyzerať finále. Kuriózne je, že mrazivá úvodná scéna so svadbou sa mala pôvodne natáčať dlhšie a mali sme v nej vidieť typicky tarantinovsky prepálené vyvražďovanie. V poslednej chvíli sa ale na pľac dostavil producent, pripomenul režisérovi, že je v časovom i rozpočtovom sklze a že podobné srandičky si nemôže dovoliť. Tarantino teda priamo na mieste prekopal celú scénu a nevidíme v podstate žiadnu smrť, kamera sa len desivo vzďaľuje od kostola. V tomto prípade platí, že menej je viac. (06.03.2005)