Odpolední osidla

Podla mňa prelomový film . Maya Deren a Alexander Hammid vytvorili niečo z čoho celé generácie filmových tvorcov čerpajú až dodnes. Perfektná kamera a strih. V 14 minútach polozili základy moderného filmu- plynulému prechodu medzi snom a realitou. Aj napr. taký D. Lynch sa nechal od nich inšpirovať (scéna s kľúčom v Mulholland drive a iné). (16.06.2007)

Výborná vec. Formalistický surrealizmus v čírej podobe - forma prevláda nad obsahom, obsah sa zvíja a pretvára, a v závere nadobúda významovo odlišné kontúry príbehu ako na začiatku. Orientálna východná hudba, pripomínajúca staré japonské animované kraťasy, ale s prvkami indoarabských melódií, perfektná čiernobiela kamera a striedanie uhlov, diagonál, množenie postáv a k tomu obrazové symboly. Maya Deren tu dokonca v jednej časti usporiadala čosi ako "strihové hry" (pasáž vystupovania a zostupovania po schodoch). Vyvrcholenie je veľmi, veľmi zaujímavé. Jednoduché, čisté a pôsobivé. 90% Video tu. (08.04.2014)

Zhmotněný sen natočený dvojicí jedinečných osobností – jiskření jejich vztahu do něj nemohlo podprahově neprorůst – s mimořádnou fantazií a citem pro filmové médium. Forma na koleně poslepovaného „homevidea“ mu dodává nevšední intimitu, kterou byste u kolegy Lynche hledali marně. Viděl jsem bez hudby, což ještě víc provokovalo obrazotvornost, a ani nevím, jestli existuje nejaký původní zvuk; určitě by se na tom dalo s ozvučením krásně experimentovat, ale vždycky by to byl nějaký výklad, zužující pohled; takto jsem si z toho prostě sedl na zadek. (29.07.2014)

První a poslední spolupráce autorské dvojice Deren-Hammid. Hammid, který tak ovlivnil českou (filmovou) avantgardu, odchází v roce 1939 do USA a ovlivňuje dále. Meshes of the Afternoon lze považovat za základ amerického nezávislého (avantgardního) filmu. Pečlivě vystavěná kompozice obrazu, výrazná střihová skladba a hudební složka dodatečně zkomponovaná Dereniným pozdějším manželem, Teijim Item činí z tohoto kraťasu vskutku nevšední zážitek. (26.11.2007)

Krásná kamera, krásný střih a jedno z nejlepších avantgardních-nekomerčních děl vůbec.Režisérka Maya Derenová je vůbec jednou z hlavních předchůdkyní takzvaného no-budget-filmu.Tento ve skutečnosti asi patnáctiminutový debutový snímek je jakousi směsicí a perfektní kombinací reality a imaginárních vizí.Žena sama režisérka vejde do opuštěného domu, a pozoruje zde nejrůznější obyčejné předměty.Příklad:gramofon ještě běží, sluchátko leží vyvěšené vedle telefonu.Zatímco žena čeká na obyvatele domu upadne do hlubokého spánku.Později vstoupí do domu muž a totéž dějové pásmo se nyní opakuje v několika různých variacích, přičemž předměty a ženiny sny nabývají hrůzné fantaskní dimenze a vzdalují se stále více reálné skutečnosti.Objeví se zde kupříkladu jakási podivná žena v černém oděvu, která však má místo obličeje zrcadlo!Jindy zase vidí mladá žena vstupovat do domu sebe samu.No totál fantasmagorie.Snímek vrcholí skutečnou sebevraždou ženy-realita na začátku a na konci příběhu se prolíná právě s těmi fiktivními a imaginárními prvky.Jedním slovem perfektní úlet za 5* rozhodně a to sice z jisté originality. (29.08.2006)