Kruh 2

Kruh 2 se z počátku zdá být celkem věrnou nápodobou svého (amerického) předchůdce. Atmosféra někam graduje, chvílemi je příjemně bizardní (skvělému nápadu s jeleny ubližují jen jejich okatě CGI těla (a teď mě napadá, proč vlastně jeleni?!)). Jenže ve chvíli, kdy dojde na lámání chleba, Nakata jako by neměl cit pro správné vyvrcholení. Všechny akce filmu tak nějak vyšumí do prázdna, a to včetně té závěrečné, kdy se hrdinka snaží vylézt ze studny dřív, než ji Samara dožene. Najednou konec. Žádný opravdový souboj, nic. Prostě konec. Ani scénář však asi neskýtal mnoho podnětů pro kvalitní film. Hned v úvodu vidíme scénu, která se stává už jakýmsi (notně vyčpělým) poznávacím znakem teenagerské vyvražďovačky, popřípadě téměř jakéhokoliv hororu vzniklého od dob prvního Vřískotu. Dva teenageři, v noci, sami doma, před televizí, jistě dojde ke smrti jednoho z nich V současném hororu by jistě neškodilo více invence. Autoři se víc a víc uzavírají do 100x zobrazených schémat. Toho příkladem může být i základní zápletka Kruhu 2, která dělá z původního nosného nápadu (vidíš videokazetu, zemřeš), vedlejší motiv. V centru je snaha Samary dostat se do lidského těla (hrdinčin syn), a znovu tak oživnout nebo co. Nejen, že motiv s videokazetou se tu stává jaksi nadbytečný, ale s jeho neuplatněním ztratil Kruh svou nejlepší zbraň – vnesení strachu mezi diváky. To co bylo na prvním dílu tak působivé už ve druhém vůbec není. Ani jednou nevidíme celou černobílou sekvenci, ani jednou nám nepřijde na mysl, že nám zhlédnutí Kruhu může přinést nějakou újmu. Usnutí nudou zas tak strašné není, ne? (20.02.2006)

Aj som mal chuť dať aj piatu hviezdu, ale to by som asi moc vyčnieval :-) Mňa Samara prekvapila! Kedže mne Verbinskeho Kruh až tak moc nezapasoval, vychutnával som si krásne pomalé a atmosferické tempo dvojky. Film je prosto nasiaknutý tým, čo sa dá zažiť len pri sledovaní japonskej klasiky (pri OKU alebo PULSE som cítil čosi podobné). Ten chlad, čo sálal z jednotky je preč a všetko sa sústredí na Aidana a jeho maminku - len sem tam sa pritrafí nejaká lakačka. Mal som pocit, že niekoľko vecí nepasuje k prvému dielu, ale nevadí... Najväčšia sila je v ukážkovom gradovaní tempa až do adrenalínového finále. Kruh 2 treba brať ako samostatný film a nemyslieť na jednotku a treba si užívať režisérsku ruku japonského majstra (mal by robiť aj remake Oka). Filmík ma bližšie k ŠIESTEMU ZMYSLU ako ku Kruhu, ale je to zážitok aj napriek niektorým scénam, ktoré sú vo filme len preto, že dobre vyzerajú... (17.10.2005)

Oproti dokonalý jedničce docela slátanina, ale pořád ještě v mezích. Poněvadž první díl odkryl většinu hádanek, tady už se pracuje pouze s použitým materiálem a to filmu hodně škodí. Úplně zmizela mystery, ale namísto toho je film hodně depresivní a má vcelku hutnou atmosféru, takže něco za něco. I pár lekaček tam je, a dobrejch. Každopádně je to přece pokračování Kruhu, dalo se z toho vymáčknout víc. (17.08.2011)

Stejná kazeta, stejní Rachel a Aidan, stejně pošmourná "ani noc-ani den" atmosféra, stejný hudební podkres. A stejně to Nakata neuřídil. Už samotná zápletka je absurdní a z traileru je víceméně jasné, že se film v jistém bodě musí rozpadnout, což se při zbytečné odbočce k Samařině matce nakonec i stane. Přesto ale právě navázání na vizuál prvního dílu dává pocit jakéhosi uceleného příběhu. Když si navíc vzpomenu na jeleny nebo osudovou studnu, naskočí hned správná husí kůže a přesvědčí mě, že druhý Kruh určitě není průšvih, jakým sliboval být. Do dalších experimentů bych se ale nepouštěl, protože aura prvního dílu by mohla dostat nebezpečnou trhlinu. (08.07.2006)

70% - Jako první věc jsem měl radost, že se vrátila Naomi, jako druhou jsem neměl radost, že se vrátil i její vopruz synek, který mi je naprosto nesympatický... Dvojka mi hodně připomínala jedničku, tolik rozdílů jako ostatní uživatelé nevidím, snad jen, že je dvojka mnohem přímočařejší a víc lekačka než mrazení v zádech (ale zase sápání se Samary po Naomi ve studni, co si budem povídat :)). Byl jsem při sledování rozhodně spokojen... (08.06.2008)