Zostane to medzi nami

Hrůza, která měla zůstat jen v mysli scénáristy a režiséra a ne se cpát do filmu. Danicu Jurčovou nemůžu ani vystát, což o to, pěkná baba to je, ale to je všechno. Michal Dlouhý se také moc herecky nerozvášnil a zbývá třetí do tanga - Tomáš Hanák. Ten byl příjemně ulítlý a zachránil film od označení odpad! Díky němu slabých 20%. (12.06.2008)

Vůbec ne špatný česko-slovenský film (všechny hlavní role hrají Češi, kromě Danici), ve kterém se postavy jmenují stejně jako jejich herečtí představitelé, svícení je záměrně (aspoň doufám, docela mi to tam sedělo, pokud to nebyl záměr tak jsou autoři idioti) slabé a většina scén tone v pološeru, případně před světlým pozadím defilují stínované postavy, sem tam se objeví nějaké to cameo (Uzel mě rozsekal a Belohorcová svou call girl zahrála tak dobře, že jsem ji vůbec nepoznal). Bratia Slováci se mě teď nejspíš pokusí umlátit, ale tohle je spolu s O dvě slabiky pozadu jeden z nejlepších slovenských filmů za posledních pár let. (15.07.2009)

Já vám nevím... Obraz - v pohodě, hudba - prazvláštní, ale dejme tomu, příběh - jednoduchý, ale v jednoduchosti je síla... herci - dobří, charizmatičtí... tak co se to pos*alo? Dialogy šustící papírem a leckdy i něčím, co se papírem utírá... Hanákův dj je parodie, Danicu bych po druhém - třetím odchodu už přes práh nepustil a být Michalem, objednám si Zuzanu... Holt konzum... Bylo mi jich líto... Ne proto, co se jim děje, ale proto, že podepsali smlouvu na tenhle film... (16.10.2007)

Ohlasy vyjadřující se ke slovenskému filmu Zostane to medzi nami se až komicky opakují - píší o nepovedeném pokusu o dobovou výpověď a především akcentují neutěšený stav slovenské kinematografie. (Nejzajímavější recenze vyšla z pera Petera Jakuše - viz web biograph.phil.muni.cz.) Smysluplnější jsou pak relativně časté paralely s Jakubiskovým Post Coitum, kterýžto film se ve (vyčpěle) symbolických výjevech navážel do dehumanizovaných mezilidských (sexuálních) vztahů. I příběh Zostane.. se točí okolo (v úvodních titulcích a na plakátech výtvarně zdůrazněného) milostného trojúhelníku - tedy motivu mnohokrát ztvárněného, ale stále potenciálně poutavého. Je však tento film skutečně kritikou konzumního života (či pokusem o ni)? Neměli tvůrci v plánu ze scénáře filmové teoretičky Slaveny Pavláskové udělat leccos jen ne generační výpověď? Opravdu věříte tomu, že účast sexuologa Uzla, Zuzany "peržíčko" Belohorcové či klavíristy Mariana Vargy jsou kroky seriózního castingu? Nezdá se vám, že přísaha na zdraví otce, který je podle všeho prožraný rakovinou, už je za hranicí kritiky povrchního života? Nezdá se vám, že kritika tohoto filmu coby "nepravdivého a vyspekulovaného" není na místě? Ačkoliv Zostane to medzi nami nepovažuji za příliš poutavý film (místy je přes svižný střih i nudný), cítím potřebu upozornit na to, že není tím, čím se na první pohled zdá být. Zostane to medzi nami je při hlubším sledování těžko uchopitelný film - snad i proto se recenzenti příliš nepouštěli do broušení svého ostrovtipu. Odpusťte si proto i vy zlomyslné poznámky o nízké návštěvnosti ve slovenských kinech a dejte tomuto filmu šanci. Pro jistotu ale až při uvedení v televizi. Té více než stovky za lístek do multikina byste vlastně mohli litovat. vp 9.6.2005 (12.06.2005)

Další matný pokus o postihnutí dneška... K velké řadě jevů vcelku průkazný, snaživý a alternující časté „tiky“ v mezilidské komunikaci. Takový je nesporně Šindelkův film. Stejně tak nevyzrálý, přehnaně ambiciózní a mísící v jednom autorské vyznání s nejpodbízivější komercí (cool hudba, cool DJ, nervní střih), což si pro fungování žádá velkého realizátora, pokud nemá zůstat v rovině nepochopeného honění ega jakéhosi lokálního artisty. Dle většiny reakcí se přesně to stalo. Částečný úspěch vidím v tom, že film po formální stránce přesně naplňuje aspekty toho, co tak kritizuje. Aktuálně moderní pojetí (leč pevně usazené ve své době, podléhající času o to rychleji) má určitou schopnost přitáhnout mladé publikum, co zná hlavně americké filmy, a současnými tématy/traumaty protkaný děj zase střední generaci. Paradoxně právě děj strašně kazí zbytek. Připomíná mi ostré filozofování ještě mutujícího adolescenta, co káže celému světu o slovech, které mu doposavaď servíroval výhradně Večerníček. Lacinost odnáší všichni tři schopní protagonisté: charismatický Hanák (alias namachrovaný osudový DJ, co „o tom všem tady moc dobře ví“), krásná Jurčová (alias schizofrenní žena dneška, jak z plakátu, nevěrohodná přes slušně vykreslený pragmatismus) a schopný Dlouhý (alias stylizovaný prototyp úspěšného muže, jediný propracován, leč má málo prostoru). Většina scén se pokouší o minimálně dvojí význam, sebedůležitost je postupně celkem otravná a vede k ubití několika perfektních nápadů. Je mi celkem líto odvážných filmů, navrch takových, které mají srovnané v hlavě, co je špatně. Jenže schází rozložení jevů do fungujícího vyprávění a natočení od někoho, kdo nehodlá vystavět za každou cenu pomník originality a pobuřování. (01.02.2012)