Jack Frost

Jack Frost se živí jako zpěvák, většinou je kdesi na cestách, a tak může jen těžko trávit čas se svým synem Charliem, kterého má velmi rád. Charlie zatím o tom neví, ale jeho otec měl právě autonehodu, která ho stála život. Ale aby to nebylo tak smutné, Jack se vrací na tento svět v nové podobě a přichází za svým synem jako sněhulák. Konečně si ti dva můžou užít společné chvíle, ale nebude to trvat dlouho, protože tatínkův duch musí odejít na onen svět. Smutný ale i veselý příběh rozhodně nepostrádá nápadité momenty a smysl pro hravost s dětským divákem, ale tragický osud zrovna není typickým tématem pro malého diváka a tak film spíše pochopí dospělí, ale pro ně bude příběh zase moc infantilní. (06.02.2009)

Jack Frost je více než Jirka Námraza spíš Jirka Krach, tenhle překlad prostě více sedí. Vlastně by to celé mělo asi větší úspěch jako horor, protože jako sněhulák není vůbec roztomilý, ale přidat mu pár zubů, bylo by to o něčem jiném. Každopádně tahle US rádoby předvánoční snaha o romantické zamyšlení sae nad duchem Vánoc prostě nevychází. (11.12.2011)

Vánoce bez sněhu, zima bez sněhu, tak jsem nucena koukat alespoň na bílou sněhovou peřinu ve filmech. A Jack Frost má sněhu opravdu haldy. Mrtvý otec se díky zahrání na foukací harmoniku převtělí do sněhuláka svého syna a asi má něco na světě dodělat, co za života zanedbal. Jako bych podobný námět už někde viděla, ale nemůžu si vzpomenout. Herci byli fajn. Trikově se mi sněhulák líbil. Jen to bylo přeslazené, přemoralizované. I přes očekávatelnost konce jsem brečela a líbil se mi soundtrack. To ale nemění nic na průměrnosti Frosta. (22.12.2015)

Spíš lehce podprůměrná rádoby vánoční komedie se scénářem bez scénáře, sympatickým Michaelem Keatonem, několika neherci, otravným nagelovaným floutkem a pro děti ucházejícím polo-animovaným sněhulákem v podání Keatona. Jindy než o Vánocích rozhodně nedoporučuji, abyste měli alespoň nějakou možnost si film patřičně "užít". (22.02.2020)

4 / 10 Ničím výnimočný apel na divákovo svedomie, ktorého morálne posolstvo (a tým pádom aj pointa) je očividné po prvých piatich minútach sledovania a ktoré nás od samého začiatku neomylne vedie dejom zbaveným akýchkoľvek prekvapení, rovnako ako skúsený horský sprievodca zasneženým lesom. Stokrát videné, bezmyšlienkovité vykračovanie si po nám už známych cestičkách teraz však nevedúcich do Ríma, ale k presladenému happy endu - film spoilerujúci sám seba a okrádajúci sa o akékoľvek napätie. Na druhej strane, ako výchovný prostriedok pre deti od dvoch do sedem rokov to určite poslúži viac než dobre. (06.02.2006)