Rok 1848
Obsahy(1)
V roce 1848 se Evropou šíří revoluční myšlenky s cílem zrušit poddanství a nastolit občanská práva. Příchodem této vlny do habsburské monarchie se posilují i tendence národnostního sebeurčení. V touze po zrovnoprávnění své požadavky předestřou mnohé její národnosti. Situace v horním Uhersku je dramatická. Poté, co selhala diplomacie, národní buditelé Ludovít Štúr, Milan M. Hodža a Jozef M. Hurban zaveleli do povstání se zbraní v ruce. Dobrovolníci byli naverbováni ve Vídni. Na Moravu je převáželi vlakem a aby se vyhnuli překážkám, vydávali je za dělníky. Zde překročili hranice a vstoupili do Uherska. Začala tím první výprava Slovenského povstání. Povstalci obsadili Myjavu, kde orgán Slovenské národní rady vyhlásil samostatnost od uherské vlády. V přibližně stejnou dobu se z Vídně do Kroměříže přesouvá Ústavodárný říšský sněm, aby zde zapracoval požadavky poslanců z rakouské části monarchie do nové ústavy. S myšlenkou spjatosti slovanských národů v rámci monarchie na něm vystoupil i František Palacký. Tento významný český historik a politik se narodil a vyrůstal právě tady v pohraničí mezi dnešním Českem a Slovenskem. Při přestavbě monarchie se snažil o zrovnoprávnění slovanských etnik do federálního státního zřízení. Ve filmu se propojují příběhy z obou stran hranice, navzájem se doplňují a rozvětvují. Podíváme se na putování revolucionářů z Vídně přes Moravu na Slovensko – zastavíme se v Kroměříži, v Brezové pod Bradlom či v Myjavě, v domě paní Kolényové, kde Ludovít Štúr vyhlásil nezávislost slovenského národa. Spolu s historiky zodpovíme otázku, co rok 1848 přinesl oběma národům. (Česká televize)
(viac)Recenzie (1)
https://www.ceskatelevize.cz/porady/15630961451-klenoty-prihranici/423235100061009/ ()
Galéria (9)
Fotka © Česká televize
