Talent pána Ripleyho

Začiatok ,,Talentovaného pána Ripleyho" som videl niekoľko krát, no muselo prejsť viacero repríz, aby som si ho pozrel v jeho celej kráse, pričom dovtedajšie projekcie mi boli zakaždým znemožnené nejakým rušivým vplyvom, brániacim mi sledovať film ďalej napriek tomu, akým pútavým samotný príbeh je. Ripley je pravdepodobne Damonova životná rola a pre neznalosť pôvodného filmu si nedokážem predstaviť, ako by mohol túto úlohu stvárniť charakterovo úplne odlišný Alain Delon. Výborné obsadenie, skvelá dramatická Yaredova hudba a emocionálne zdrvujúci Petrov záverečný monológ. Akademikom absolútne nepovšimnutá ostala skvelá farbistá kamera prehlbujúca atmosféru filmu a istá pochvala patrí aj maskérom, kde sa vďaka reklame na ,,Max Factor" dostal film do môjho povedomia už pred mnohými rokmi. (96xx hodnotenie, 309. komentár k filmu) (30.11.2013)

Neřekli byste do něj, že dokáže být i něčím jiným než mladým vzdělaným blonďáčkem s chlapeckým obličejem, vždycky je tak usměvavý, sympatický a se vším souhlasí. Je přesně takový, jak si přejete, aniž byste si všimli, že je to až podezřelé. Talentovaný chlapík Tom Ripley má totiž výjimečnou schopnost splynout s prostředím natolik, že za chvíli zapomenete, že se zjevil odnikud a vy jste jej nikdy předtím neviděli... a pokud se jej pokusíte vyhodit, mohou nastat potíže. Výměnou za neuvěřitelné herecké nadání a pohotové improvizační reflexy totiž přišel o svědomí... Perfekcionistický režisér Anthony Minghella se po úspěchu s Anglickým pacientem vrhnul na první ze série populárních románů Patricie Highsmithové a narozdíl od starší francouzské adaptace s Alainem Delonem v hlavní roli se spíš než na kriminálně-dobrodružný podtext příběhu zaměřil na pomalý a děsivý vývoj hlavní postavy od nadaného mladíčka po chladnokrevného vraha, na jeho schopnosti, které nejdříve slouží k pobavení přátel, když perfektně hlasově i pohybově imituje společné známé, ale postupně nachází uplatnění i v jiných oblastech. Minghella se spíš než na akční příběh a efektní scény zaměřil na skvěle gradovaný scénář, perfektně napsané postavy a především na herecké výkony, které svěřil do rukou Matta Damona, Juda Law, Gwyneth Paltrow, Cate Blanchett nebo Philipa S. Hoffmana, kde se sice někteří objeví jen v několika málo scénách, ale vydají ze sebe maximum. Výsledkem je sice fascinující a podmanivý film, který ale vyžaduje vaši plnou pozornost, ochotu nechat se jím pohltit a podřídit se jeho tempu. Anthony Minghella natočil film v dlouhých a pečlivě prokomponovaných záběrech, plných všemožných kulturních odkazů, které jej udělají pro fajnšmekry ještě zajímavějším a bohatším, a třebaže v závěru další a další konce trošičku kazí celkový dojem, závěrečná pointa je natolik mrazivou tečkou, že to Minghellovi ze srdce rádi odpustíte... (05.09.2010)

Matt Damon zahrál tuto náročnou roli na jedničku, je tak odporný a slizký, vzbuzuje v divácích takovou nenávist, přitom se nikdy nesníží k nějakému přehrávání a karikatuře, on prostě jen předstírá, že je někdo jiný, obyčejný člověk, stejně jako jeho hrdina! Damon zde jasně dokazuje, proč je v současnosti na vrcholu, zatímco jeho „dvojče“ Ben Affleck se divákům už omrzel (přiznejme si, dokážete si ho představit v podobné roli?) a teď hledí Damonovi na záda z veliké dálky. Scénář filmu, který se pohybuje na rozmezí dramatu a thrilleru obsahuje skvělá místa, především v první polovině, naopak když se pan Ripley projeví naplno, plynulost a atraktivnost filmu se občas vytratí. Jenže opět musím zmínit skvěleho Matta Damona, který i hluchá místa dokáže svým (doposud jednoznačně životním) hereckým výkonem povýšit na nevšední zážitek….jaká škoda, že nás režisér Minghella opustil! (12.02.2006)

Za mě film sráží scénář, který je až moc postavený na náhodě - náhodou se všichni američané, kteří se ve filmu potkají v Itálii znají, náhodou se potkají vždy zrovna v ten nejméně (nebo naopak nejvíce) vhodný moment a náhodou cestují vždy na ta stejná místa. Jestli je něco ukázkou "deus ex machina", tak je to právě tenhle film. Stejně tak zaslepenost určitých postav (otec Dickeho) např. je až do očí bijící a neuvěřitelná. Jo a rozhodně nesouzním s tím, že postavě Toma Ripleyho musíte fandit. (18.02.2024)

Talentovaného pana Ripleyho jsem neviděl mnoho let a překvapilo mě, jak je ten film absolutně dokonalý a nemá na sobě odér doby vzniku. Anthony Minghella natočil v pořadí už druhou adaptaci slavného románu Patricie Highsmith, která za verzí s mladým Alainem Delonem nijak nezaostává, ba dá se naopak říci, že čas Talentovanému panu Ripleymu jenom prospívá. Minghella se soustředí především na vývoj Tomovy postavy, díky čemuž se k němu proměňuje divácký vztah od sympatií (pěkný a kultivovaný mladík) až po vzájemnou antipatii (chladnokrevný vrah). S tím souvisí naprosto precizní herecký výkon Matta Damona, který si s divákem rafinovaně pohrává. Navíc mu pomáhá jeho tehdejší mládí a pěkný obličej (o nádherném těle nemluvě) a vy tak sledujete herecký koncert. Talentovaný pan Ripley je výjimečnou filmovou studií o lidské posedlosti mít všechno a všechny pod kontrolou. Mrazivě vtahující od začátku do konce. (28.04.2024)