Silnější než strach

Formálně je tady všechno v pořádku, ale obsahově je to značně diskutabilní - a teď nemluvím o tom, jak je to ovlivněno ideologií tehdy vládnoucí strany. Když komunista statečně bojující proti fašistickým okupantům vmete kolaborujícímu policistovi do tváře, že už se stejně jako on nikdy nepodívá do Moskvy, ten se okamžitě roznemůže a postihne ho náhlá srdeční slabost. Druhou povídku o statečné ženě oddané myšlence jednotných zemědělských družstev netřeba komentovat - Jaroslava Obermaierová se pro mě tímto stává druhou největší soudružkou československého filmu. A třetí povídka - to už byl vážně úlet. Hrdinství doktora rychlé služby vyznívalo jako nezáměrná legrace. (27.08.2017)

Dost se divím, že tohle měl ještě někdo potřebu v roce 78 točit. Navíc nebarevně. Ale vzali to pěkně po pořádku soudruzi.. Odboj, padesátá léta a pak současnost...Tři povídky, tři činy statečných soudruhů komunistů, vlastně v té prostřední je to statečná soudružka komunistka... Souhlasím s ostatními, že nejlepší byla ta první okupační. Řehoř coby bolševik odbojář verzus komisař SS Hrušínský, To byla panečku opravdu lahoda. Trochu to pokazil závěr ve stylu Bonda, ale holt tvrdě kalenej soudruh lecos dá. To v té druhé Obermaierová nedbá na anonymní výhrůžky (statkářů a sedláků jimž znárodnění zatíná tipec!) a kolektivizuje, meze rozorává, krávy bere sedlákům hlava nehlava a nebojí se ! Vlastně ano, bojí se, že se zamiluje do sličného agenta STB Zounara který jí doma hlídá. Nu a v té třetí statečný komunista Vízner přemůže dvojici vrahounů co prachají na západ..a mimo jiné uvidíme také jak si to dvanáctsetroska OÚNZ uměla hnát aj po náledí až gumy kvílely.... Nevím co komu mělo toto dílo v tom roce 1978 sdělit... Bylo to tak naivní, že tomu nemohl věřit ani ten nejblbější soudruh...no i když... pitomých tam bylo více než dost. Já jsem to dal jako naučnou látku. Po propagandistických a normalizačních filmech jdu a o tomto jsem se dozvěděl teprve nedávno. Dávám tedy za dvě šifry zapečené do chleba. * * (30.12.2017)

V prvni povidce vidime gestapaka Hrusinskeho a odbojare Rehore jak debatuji v kacelari. V druhe vznikajici vztah mezi krasnou kolchoznici Jaruskou a bodyguardem verejne bezpecnosti Zounarem. Ve treti pak naivni ztvarneni unosu lekare Viznera padouchem Munzarem, ktere se cele odehrava ve 1203, sanitce. :-) Proc je to vsechno cernobile taky moc nechapu, na konci sedmdesatek...? Neni nutno videt. 3- (09.06.2014)

Asi to bez toho nešlo. Tedy určitě ne v tomto případě. Podobně jako případy majora Zemana jde o dobře řemeslně i herecky zvládnutý povídkový film, který se ovšem nejen naivníma očima Jaroslavy Obermaierové upíná k okresnímu výboru komunistické strany a dál... Zaujmou tak nakonec nejvíc záběry na novou D1 a již zmíněná režie a kamera. (14.12.2017)

Trocha komunistické ideologie okořeněná skvělými výkony výborných herců. Příběhy mají spád, dějovost nechybí ani jedné z povídek, budete hrdinům držet palce, ať se pokouší utéci z velitelství gestapa, nebo zakládají JZD někde na jihu Čech, prostě tehdy taková doba byla a lidé věřili komunismu víc, než sobě. Je jednoduché pak takové filmy s neohroženými hrdiny strany odsoudit, pro jejich "ideologický záměr", ale tento film je příkladem, že i "komunisté" uměli točit napínavé filmy, u kterých se nebudete nudit a politiku posunete do ústraní, za obrovskou lidskost, kterou v sobě hrdinové povídek mají. (22.10.2015)