Obsahy(1)
Tělo bez duše je dokumentárním filmem o lidech, kteří se z různých důvodů rozhodli prodávat svoje tělo. Scénárista a zároveň i režisér Wiktor Grodecki nám zprostředkovává pohled do života několika velmi mladých, převážně heterosexuálních mužů, kteří se rozhodli vydělávat si na chleba prostitucí a nabízejí své tělo mužům. Grodecki postupně rozkrývá příběhy jednotlivých mladíků a divák se dozvídá, co bylo motivací pro jejich rozhodnutí, jak to v branži chodí a jak rychle člověk ztrácí iluze o lehce nabitých penězích. Ve druhé polovině snímku se režisér věnuje tehdy jednomu z čelních producentů gay pornografických snímků Pavlu Rouskovi, který mu krok za krokem odhaluje nedůstojné, protizákonné a téměř nelidské praktiky a zákonitosti každého takového natáčení. Skoro symbolicky působí závěr filmu, kde Grodecki naznačuje jistou podobnost mezi Rouskovým zaměstnáním přes den a jeho nočním působením za kamerou. Ale to už musí posoudit divák sám a stejně tak i to, jestli po tom všem, co právě shlédl, ještě někdy sáhne po nějaké pornokazetě. (anniehall)
(viac)Recenzie (39)
Skvělý doplněk k filmu Mandragora. Když budu hodně černohumorný, tak napíšu že film o filmu. V tomto jsou výpovědi skutečného Davida, který si později v Mandragoře zahrál sám sebe. Dále skutečného Marka, kterého později hrál herec z castingu a hlavně skutečného Krysy - patologa a člověka, který jako koníček točil podřadné gay porno pro prasácký německý trh. Upozorňuji, že dokument obsahuje slova, které možná hodně z vás nechce slyšet a záběry ze skutečné pitvy skutečného člověka ... ()
Dokumentárne šokujúci pohľad na svet za oponou sa dá spracovať rôzne. Wiktor Grodecki naplno ukázal svet chlapčenských homosexuálnych prostitútov a aktérov gay pornofilmov, pohybujúcich sa okolo pražského Hlavního nádraží v prvej polovici 90. rokov. Plus svet večne sfetovaného šibnuto despotického režiséra týchto filmov. Naplno, bez odstupu. A takpovediac až nudne repetitívne. Správa o nelichotivom svete mladých chlapcov, čo prídu do veľkej Prahy za zárobkom ostala, zanechala silnú stopu a trpkú pachuť. No zvolená forma nejde za prvotné oboznámenie. Jednoducho, čo bolo hrozné na začiatku, je aj na konci. ()
Neskutečně mrazivá otevřenost výpovědí, v nichž se i největší lidské hnusy mohou ospravedlnit průvodní ideologií nové demokracie. Hodnotící prvek dokumentu dává zvolený ♫ hudební doprovod (chlapecký sbor), dodávající celku drsné vyznění, směřující ke každému z nás s otázkami, co jsme v 90.letech věděli, dosud víme a kolik vůbec chceme vědět o dění ve svém okolí. Těžko uvěřitelné vystižení ducha doby pro další pokolení. ()
Hodně statický a lehce utahaný exkurz na obličeje utopené ve špíně devadesátkové Prahy, ve které vysmažený low-budget porno magnát pitvá mrtvoly a nutí kluky, aby to dělali bez gumy, protože Němci to tak, na rozdíl od Holaňdanů, chtějí. Grodecki si svou zapáleností a minimálním distancem spíše škodí, což divák nejsilněji pocítí při neustálém variování jednoho a toho samého příběhu vybraných mluvících hlav za asistence mramorového hudebního podkresu. Nakonec se nad tím ale nevyplatí přehnaně lkát, protože i přes svou přepálenou stopáž Tělo bez duše dobře monitoruje atmosféru tehdejšího divokého východu. ()
3,5* Poměrně působivý pohled do duší několika dobrovolných ztroskotanců. Pan producent Rousek musí být nutně alespoň lehce vyšinutý, protože zábavu z těch filmů očividně nemá, peníze taky ne a odfrknout po noční šichtě si jde do pitevny... Za to symbolické provázání obou zaměstnání páně Rouska a za krásný filozofující závěr přidávám půl hvězdičky. ()
Reklama