Narušenie

Chtěli tvůrci pouze ukázat, že psychicky nemocnému člověku je vcelku jedno, jak se jeho diagnóza odborně jmenuje, že se svou diagnózou stává prostě bláznem, kterému okolí, lékaři a ani on sám nerozumějí? I kdyby ano, vadí mi, že psychiatrická léčebna je zde jen lákavým prostředím a nejde se víc do hloubky, sice nám řeknou, že hrdinka trpí hraničním narušením osobnosti, ale dále už se její poruše, kromě atraktivních projevů, moc nevěnují. Nějaké ty deprese, pokus o sebevraždu, polehávání na lehátku a zpovídání se psychiatričce. Také mi, oproti pozdějšímu Mangoldovu "Walk the Line" chybí zdůraznění vlastní aktivity v procesu nápravy, zdůraznění, že je to složitější, než se může zdát. Postava Angeliny je mnohem přístupnější a zajímavější. Její dlouhodobý pobyt v ústavu, v němž našla své místo na světě, mě vlastně zaujal více než příběh hlavní hrdinky. 6/10 (10.06.2006)

Narušenie som vnímal ako nenáročný, pozerateľný film s neprehliadnuteľnými hereckými výkonmi. Nemyslím si, že okrem prostredia, je možné tento film porovnávať s Preletom. Ten je predsa v úplne inom leveli. Netreba sa zamýšľať nad úrovňou psychiatrie v danej dobe, s diagnostikou a liečbou. Prínosné bolo, že na osudoch a správaní sa niekoľkých pacientiek boli načrtnuté nejasné hranice medzi "zdravými" a psychiatrickými pacientmi. Každý herec potvrdí, že hrať negatívne postavy je ľahšie, pretože sú plastickejšie a zaujímavejšie. Aj preto tak vynikol výkon Angeliny Jolie. Ale nielen preto. Winona Ryder popri nej vyzerala ako spiaca bábika, ktorej život prebieha v mysli a na stránkach denníčku. Neľutujem, že som si tento film pozrel, aj keď nič mimoriadne mi jeho sledovanie neprinieslo. (30.01.2016)

Opět Angelina a opět jako pilíř a tentokrát tak mohutný a silný, že z filmu, který je už tak dost zajímavý, dělá film mimořádný. Její Oscar je více než zasloužený, Angelina opravdu hraje tak, že si říkáte, jestli se, probůh, takhle chová i doma, a s přehledem zastíní Winonu Ryder. Pro mě je Angelino herectví zážitek, a tak se vnucuje otázka, jak to, že v některých filmech působí naopak jak spící panna a koukat se na to je utrpení. (23.02.2005)

Každej, koho znám, to aspoň jednou napadlo.. Prostě si položil otázku, potichounku, v duchu a to tak že plnou strachu: ,,Jsem blázen? '' A kdo může bejt sakra schopnej to posoudit?? Kdo stanovuje, ve světě plnym subjektivnich pohledu na věc, co je normální a co ne? Když mám vesnici v níž je jeden upír, tak je to on, kdo je vyvrhel. když ale zbyde ve vesnici po roce jeden jediný ,,nenakažený'' na situaci to vrhá trošku jiný světlo.. Kdo pak je teď pan Jiný? Kdo je nemocný.. Aby toho nebylo málo, nikdo z nás neni schopnej sebereflexe dosatečný aby znal sám sebe. Opravdu znal. A co to je opravdu? Shrek mlel něco o cibuli. A měl pravdu.. Neuvěřitelně autentický projev angeliny (RESPEKT!!), Winony (respekt) a nejenom jich, nám umožňuje vidět bitvu epickejch rozměrů, která vede k uzdravení.. uzdravení? Lépe řečeno bitvu provázející cestu od někud, někam... (27.08.2009)

Pamatuju, jak mnozí šli na film s Winonou Ryder, ale odcházeli z průměrného bijáku, ve kterém se ve vynikajícím světle ukázala jistá Angelina Jolie. Živelná, drzá, zajímavá. Potencionálně silný příběh o tom, kterak mladá dívka koncem šedesátých let spolykala tubu prášků a zapila je něčím ostřejším, a kterak se ocitá v psychiatrické léčebně, je rozmělněný, bezbarvý a k zajímavosti mu leccos schází. Na vině je z docela velké části i režisér James Mangold, který i v předchozí Zemi policajtů zajímavý příběh lehce brzdil. Se svým týmem se držel autobiografické knihy, navíc měl k ruce velmi slušné herce. Bezčasí léčebny je fajn, ale o její podstatě se mnoho nedozvíme, skutečně silné scény rovněž scházejí. Celkově je to monotónní a docela i dost dlouhé. Takže ty tři hvězdy ponechám. (19.08.2015)