Johnny Mnemonic

Johnny Mnemonic je přesně na půl cesty mezi tím, co se o něm říká a tím, čím jsem doufal, že bude. Výsledkem je tak relativně zajímavé, typicky 90kově bečkové sci-fi, které doplácí na nedotažený děj (postavy se objevují, kde tvůrce napadne, nějaká logika a realistický pojem o plynutí filmového času jde rázem do kopru, podstata viru NSA, naprosté upozadění černého ledu) a podivné triky, u nichž nevadí ani tak, že jsou mizerné (neboť se tím alespoň jasně rozliší, co je skutečnost a co virtuální realita), jako spíš, že jsou nepřehledné. Každopádně by mě hrozně zajímalo, jak to vypadalo na velkém plátně. Především je ale velmi zajímavé sledovat typické cyberpunkové propriety (uličky s odpadky, kouř, čisté vědomí bloumající sítí, ...) jak si je Hollywood představoval půl roku před premiérou Ghost in the Shell... Kupodivu nebyl od té Oshiího vize až tak daleko... (09.11.2009)

Tak dlouho jsem přemýšlel, proč jsem dal filmu podle scénáře Williama Gibsona jenom tři hvězdičky, až jsem si ho pustil, a potom mu ještě jednu ubral. Laciná, trochu sebeparodická výprava, prkenné (až uvidíte jak se Keanu Reeves potácí po scéně, dojde Vám další význam toho slova) herecké výkony a režie jak z pekla. Zamýšlený filmový milník druhé půlky devadesátých let má všechny znaky béčka konce let osmdesátých. Už úvodních deset minut bylo špatných a zhruba za polovinou začal nezadržitelný pád někam do céčkového bahna. V posledních pěti letech starého milénia a v dekádě po začátku nového, mohl režisér použít neselhávající test kvality své práce. Pokud se mu v záběru objevil Dolph Lundgren, tak točil brak. Robert Longo nebral vážně ani tohle varování a v klidu dál kopal hrob své kariéře. Alespoň v tomhle odvedl výbornou práci. (17.03.2015)

"Proč ti chtěli uříznout hlavu? Tady lidi většinou normálně zabijou." Už si snad ani nedokážu představit, jak moc sci-fi byl v roce 1995 přenos 320 GB dat. I když si matně vzpomínám, že mé první Pentium 75 MHz mělo tehdy HD 540 MB, takže to asi bylo hodně. Jenže ono je těžké hodnotit něco, co ve své době patrně působilo hodně moderně. Dneska už je to archaická záležitost, ale její myšlenky jsou ale stále aktuální. Mám tím na mysli to, že zmírňovat chorobu je mnohem výnosnější, než ji vyléčit a že naši civilizaci mohou zachránit jedině delfíni. Mne to tedy přiměřeně bavilo, mezi Johnnym a Jane to sympaticky jiskřilo a Kazatel byl fantastický, kdykoli začal kázat svými implantáty. (03.02.2019)

Hrôza! Gibsonovi síce ide písanie kníh lepšie ako písanie scenárov a tento nebol nič extra, ale dobrý režisér mu mohol vdýchnuť minimálne pôsobivú vizuálnu stránku. To sa pri takejto látke priam ponúka. Ale Longo (nečudujem sa, že po tomto už o prácu nezakopol...) nemá ani zbla talentu, alebo vizuálneho cítenia. V jeho réžii vyzerá celý film tak neskutočne lacno, béčkovo (až Céčkovo) a nezaujímavo, až sa človek musí čudovať, ako sa takýto režisér dostal k filmu celkom slušného formátu. Kulisy vyzerajú ako z televíznej rozprávky Handrigula. Toto má byť postapokalyptická budúcnosť? Fuj. Rozpočet bol síce len 26 miliónov USD (čo v 95-om nebolo veľa, ale ani málo), ale nápaditý režisér by z toho vykresal niečo relatívne pôsobivé. Zo sľubnej látky sa tak stala sračka, ktorá patrí do tých najspodnejších regálov videopožičovne. Čudujem sa, že tu naokolo vidím aj 4-hviezdičkové a 5-hviezdičkové hodnotenia. Tú jednu hviezdičku som dal za Takeshiho Kitana, Keanu Reevesa (ktorý sa, chudák, aj snaží) a Dolpha Lundgrena, ktorý je na celom filme najzábavnejší (aj keď tak nebol zamýšľaný). Ešte šťastie, že cyberpunk vo filmovej podobe dostal po Johnnym Mnemonicovi odškodné vo forme Matrixu. Robert Longo, smaž sa v pekle! (09.08.2006)

Ještě než Keanu Reeves začal hledat chyby v Matrixu, tak si osahal cyberpunk ve snímku Johnny Mnemonic. Hrdina jmenovaný v názvu filmu ve živí jako pašerák. Jenže on nepašuje drogy, zbraně, nebo peníze. Nene, přece jen žije ve světe budoucnosti, kde se pašují data. To co si dnes můžeme stáhnout, poslat, nebo vypálit to si Johny nechává nahrát do hlavy. Jenže on si ukousne trochu větší porci v tom jak velký obsah dat si nechal nahrát do hlavy a také jaká data, protože ho začne pronásledovat yakuza budoucnosti. Režisér se snažil nastavit tíživou vizi let budoucích s dusnou atmosférou. Prostředí působí ze začátku zajímavě, ale později jeho monotónnost začne ubíjet. Práce s napětím a gradace bojových scén, které měly také podpořit atmosféru, ujíždí režisérovi pod rukama. Keanu Reeves nemá herecky skoro co nabídnout. Pochválit můžu triky, které jsou na rok svého vzniku povedené a Dolpha Lundgrena jako pomateného zabijáka recitujícího bibli. 3* dávám hlavně za to, že se Johnny Mnemonic dá považovat za trénink ke skvělému Matrixu. (04.07.2007)