Bitová generace
Epizódy(10)
Obsahy(1)
Příběhy vzniku nejzásadnějších českých počítačových her posledních čtyř desetiletí, které formovaly generace fanoušků a dokázaly se prosadit ve světě. Unikátní pohled na zrození nejúspěšnějších domácích herních vizionářů, jejichž kariéra začínala často v „garážích" a mnohé z nich dovedla až k milionovému byznysu. V jednotlivých dílech nechá seriál nahlédnout do zákulisí tuzemské herní scény, fascinujícího tvůrčího odvětví, které generuje větší příjmy, než filmový a hudební průmysl dohromady. Game Story připomene legendární herní tituly, z nichž se staly fenomény daného žánru. (iVysílání)
(viac)Videá (1)
Recenzie (63)
Vtipný dokument, kterému nejvíc škodí rozsekání na deset krátkých dílů, kdyby to byly dva delší díly po hodině a čtvrt, nic by se nestalo. A kdyby to bylo deset dílů po hodině a čtvrt, taky by se nic nestalo a zřejmě by si to diváky našlo, takto dokument jen klouže po povrchu a i když mi vtipné prostřihy nevadí, uvítal bych víc informací a hlubší ponoření do témat, zvlášť když už tam ty osobnosti jednou jsou a mají co říct. ()
Nový český dokumentární minisériál "Game Story" by se mohl stát cenným příspěvkem k dokumentaci a oslavě české herní kultury, zejména historie významných časopisů jako Excalibur, Score a Level. Bohužel, na své cestě k tomuto cíli čelí zásadním překážkám. Hlavním nedostatkem je formát série. Patnáctiminutové epizody jsou nejen neúměrně krátké pro zpracování tak rozsáhlého tématu, ale také se nepodařilo efektivně využít tento omezený čas. V důsledku toho příspěvky hostů, jako je Pavel D., působí nevyužitě a neúplně. Porovnání s obdobnými seriály od Netflixu, jako je "High Score" nebo "Power On: The Story of Xbox", zdůrazňuje, co "Game Story" chybí. Tato mezinárodní produkce nabízí poutavé, hloubkové pohledy s delší dobou trvání epizod, což jim umožňuje hlouběji se ponořit do příběhů, krizí, napětí a objevů, které jsou pro tento žánr klíčové. Jako daňový poplatník a fanoušek české herní historie cítím zklamání, že "Game Story" nedostalo prostředky nebo formát, který by mu umožnil zářit. Šance na oživení a podrobný pohled na milovanou éru herních časopisů tak míjí. Je zřejmé, že více prostoru by umožnilo seriálu nabídnout více – nejen fakta, která jsou běžně dostupná na blogu autora, YouTube kanálu nebo v článcích, ale i vzácné, nevyprávěné příběhy a zákulisní informace. Výsledkem je, že "Game Story" se může jevit jako promarněná příležitost, možná výsledek omezeného rozpočtu nebo nejistoty České televize investovat do něčeho s větší přidanou hodnotou. Tento seriál tak zůstává v pozadí potenciálu, který měl. ()
Jsem zklamaný. Z 15 minut každého pořadu si odečtěte přes minutu za titulky, pak je tak 5 minut maximálně k něčemu a hlavně vata a cool střihy na videa, která nemají s tématem nic společného. Poslední díl jen woke. Klouže se zlehka po pvrchu, ale co je uvnitř nikdo neví. Stačí se podívat na youtube, kde se každý dozví mnohem víc. ()
10/10 Koncept cyklu je samozřejmě fajn, bohužel ty mikro epizody jsou fakt jen letem světem. Mnohem víc prostoru má rádoby retro grafika a celý ten feeling ve stylu sice vůbec nevíme, co ti hosti říkají, ale dáme jim aspoň jeden vstup, protože my v ČT jsme cool. Potenciál obrovskej, výsledek klasicky nevyužitej. A to říkám jako pamětník. ()
Vcelku povrchně a neoptimálně zpracované téma, které si zaslouží mnohem více hloubkový rozbor, má-li k dispozici produkce, režie takové osobnosti a archivní materiály ikonické herní epochy u nás. Zbytečné klipové (dobové, youtubové) "dějepisné" prostřihy, které pamětníci znají a mladým to nepomůže. Tohle mohl být parádní celovečerní dokument v jedné stopáži, vyhodit zmiňovaný zbytečný nadstavovač času a obrazu, dát víc prostoru konkrétním hrám, hráčům-pamětníkům, tvůrcům (tentokrát raději víc mluvících hlav, než vsuvek z youtube a ČT archívu) a klidně to pojmout jako komplexní dokument českého Game Story nejen o vývojářích. Ale díky za každou snahu mapovat českou popkulturu (ne)ztracenou v čase. (Za nejlepší českou hru a nostalgii považuji Operaci Flashpoint nad kterou jsem strávil dlouhé hodiny okouzlení i nervů. V žádné jiné hře jsem nezažil pocit reality, kdy jste uprostřed rozsáhlé noční krajiny na nepřátelském území beze zbraně a snažíte se najít cestu k vaší posádce jen za pomoci hvězdné oblohy). ()
Reklama