Zachráňte Willyho

jelikož mám ráda zvířata vše kolem nich nemůžu hodnotit jinak, než vysoko, krásný děj, alei smutný o navrácení kosatky do moře,kam už dávno měla patřit, tak jsem už po několikáté podívala na tento krásný film, a opět mě uchvátil, neustále se uvědomuji, že zvířata mají duši, srdce,mají soucit, umějí dát lásku, což někteří lidé ani nedovedou, neznají tento pocit a je jim to jedno, prostě na to kašlou, kosatka nádherná, už při tomto filmu by si lidi měli uvědomit, že láska u zvířete k člověku je to nejkrásnější co si člověk může přát a obohatí ho na celý život, i naopak. Moc tento film mám ráda, (02.11.2009)

Kdo by neznal tenhle film? Poprvý sme na něm byli v kině na základce, což už je teda morda roků. Ale i takle po letech Willy neztratil svoje kouzlo. Hodně tomu dává muzika, která je fakt podmanivá a uplně mi v nějakých momentech vhání slzy do vočí. Nejvíc je samozřejmě song od Majkla, ten se vážně povedl. Jediný co je na tomhle kousku tak trochu zbytečný, tak sou jeho další a další pokračování, který už toho nemaj tolik nabídnout. Taky bych si jednou chtěl zadrandit na verlibě a nebo na delfínoj a když ani tohle nedopadne, tak aspoň na tučňákoj :o) (05.03.2018)

„Willy, skoč! No, tak skoč. Já vím, že to dokážeš!“ křičel na přístavním molu zoufalý Jesse a diváci seděli se zaťatými pěstmi. Obrovský černobílý krasavec si v prvním díle dokonale získal publikum. Ideální rodinný film, střižený na nedělní odpoledne, ideální porce klišé, ideální happy-end. A navrch suverénní Basil Poledouris a Michael Jackson.. mít děti, určitě bych je vzal na podobně laděnou naivní pohádku, než je vychovávat na dnešní nabídce - to by mi z nich vyrostly pěkní hajzlíci :-) (18.11.2007)

Obludný snímek plný nechutností v podobě rozmazleného oslizlého fracka, neprůbojných nevlastních rodičů a hromady klišé (přátelský pseudoindián, nafoukaný podnikatel), jemuž nepomohou ani krásné záběry na kosatky. Díky za scénu Willyho skákajícího přes molo. V Simpsonových ho zparodovali takovým stylem, že tím vylepšili i samotnou předlohu. Nezaaslouženě. (26.12.2009)

Kosatka skákající přes útes při západu slunce (nebo východu, já už si to nepamatuju) se stala symbolem dětské popkultury 90.let, hit od Michaela Jacksona byl důkazem toho, jak tehdy fungoval marketing (spolu s Top Gunem a „Highway to the Dangerzone“) a od školy jsme na to šli snad třikrát a vždycky jsme z toho byli vedle, učitelky nevyjímaje. Co na tom, že je vlastně naivní báchorka plná kýče, tehdy to prostě fungovalo, Michael Madsen tam byl za ultimátního sympaťáka a každé dítě chtělo mít v bazénu na zahradě svojí kosatku se zahnutou ploutví. Dnešní mládež by tuhle velrybu asi okamžitě hodila do mlýnku na maso nebo si jí nevšimla vůbec. Je to jeden velký rodinný kýč, ale tehdy…tehdy to prostě byla pecka. 60% (24.02.2010)