Kdyby...
If....
Réžia:
Lindsay AndersonScenár:
David SherwinKamera:
Miroslav OndříčekHudba:
Marc WilkinsonHrajú:
Malcolm McDowell, Arthur Lowe, Robin Askwith, Charles Sturridge, Sean Bury, Simon Ward, Brian Pettifer, Mona Washbourne, Richard Everett, Graham Crowden (viac)Obsahy(2)
Drama Lindsaye Andersona Kdyby je typickým produktem doby, v níž vzniklo, tedy neklidných a revolučních šedesátých let. Prakticky z každého záběru lze cítit obrovský vztek mladé generace, který může zchladit jen bourání hodnot, na nichž v té době stála britská střední třída.
Obsazení vévodí Malcolm McDowell (sígr z Kubrickova Mechanického pomeranče), který hraje Micka, studenta, který vyburcuje spolužáky k revoltě vůči zažitým zvyklostem jejich internátní školy. Tváří v tvář surovým vychovatelům a neschopným učitelům se Mick a jeho kolegové pokusí odstranit překážky, kterými jim pedagogové ztrpčují život, a také zažitou představu o nadřazenosti kolektivu nad individualitou. Pod heslem "Vyberte si, na které straně chcete stát," tak svádí marný boj mladické ideály s nelítostně válcující realitou.
Natáčení začalo jen pár dní před studentskými bouřemi v Paříži a Andersonovi se díky tomu podařilo poměrně přesně zachytit náladu mezi příslušníky mladé generace, fotkami Che Guevary a Mao Ce Tunga na stěnách pokojů počínaje a naivními přípravami na revoluci konče.
Film se stal kultovním především díky tomu, že se Andersonovi podařilo příběhu dodat surreálný nádech, za což vděčí zejména formálnímu zpracování a vynikající kameře Miroslava Ondříčka. Ve chvíli, kdy revoluční události nabírají obrátky, film se anarchisticky rozpadá do jednotlivých záběrů, neustále mění svou barevnost od sépiové po plnobarevnou, střídání reálných a fantazijních záběrů je stále rychlejší.
(oficiálny text distribútora)
Recenzie (122)
Tak tomuhle musím dát hvězdičkami výprask. Chápu, je to film z jiné doby, točený pro jiné společenské souvislosti. Takových je ale spousta, aniž by byly tak zlomyslné. Film prakticky postrádá jednotící příběh, je sérií jednotlivých sekvencí - čím surovější minipříběh scénáristu a režiséra napadl, tím lépe. Drsnost, surovost, chlad, minimální snaha o pochopení, zkrátka: pojďme, natočme, že všechno stojí za prd, čím černěji a třeba nepravdivěji, tím lépe. ()
Mládež sa búri snáď od počiatkov ľudstva. O tom, čo by sa stalo, keby takáto revolta zašla do extrému, pojednáva táto britská klasika. Z polovice farebná a z polovice čiernobiela snímka dokáže klásť zaujímavé otázky, aj priniesť prekvapujúci dej. Proste poctivá autorská práca v hlavnej úlohe s excelujúcim Malcolmom McDowellom. 9/10 ()
Zaujímavá štúdia doby, kedy sa mladí radi stavali proti systémom, v ktorých boli nútení žiť a fungovať. V tomto prípade je kritizovaný britský konzervatívny systém školstva, ale aplikovať sa dá na celú spoločnosť. Vo filme jednoznačne zaujme jedine Malcolm McDowell a skvelá kamera. Ináč by som trochu vytkol niektoré rozťahané scény a pomalý dej. Záver je však o to drsnejší... ()
Dost dlouho mi u filmu chyběla zápletka... vše se rozjíždělo příliš pomalu na to, jak rychle to pak skončilo. Malcolm McDowell měl herecky co do sebe už v 60. letech, která jsou mi ale stylově stále jaksi vzdálená. Někdy se mi dokonce zdá, že mě určitá umělecká manýra filmů šedesátých let i tak trochu irituje a je jedno, kde film vznikl... ()
Když se podívám na společenskou situaci, tak mi z toho vychází, že i zde je již posledním možným řešením fyzická likvidace těch sígrů, kteří si ze služby lidem udělali službu sobě. Takto tematicky zaměřené filmy by se měly pouštět dnešní mládeži, aby se probudila! Problém dneška je, že jsme všichni nažraní a líní a spokojení a necháváme se ojebávat plíživým, a o to nebezpečnějším, způsobem. Tak jednoznačnou situaci, jako byla ve filmu, lze snad i závidět... ()
Galéria (88)
Fotka © Paramount British Pictures
Zaujímavosti (8)
- Příběh je založen na krátkometrážním snímku Jean Viga Trojka z mravů (1933). (formelin)
- Film střídá barevný a černobílý materiál, údajně však bez jakéhokoliv významného důvodu, nýbrž proto, že rozpočet na barvu se vyčepal před dokončením filmu. (Hans.)
- Lindsay Anderson žádal ředitele školy Cheltenham College, kterou kdysi sám navštěvoval, o povolení natočit zde film. Ředitel se zeptal, o čem film bude. Když Anderson váhal s odpovědí, chtěl vědět, zda to bude něco jako Školní dny Toma Browna (1951). Režisér ho ujistil, že "jisté motivy" příběhu by se daly přirovnat k tomuto klasickému viktoriánskému filmu Thomase Hughese (ve kterém jsou dospělí symbolem autority a pravdy). Dostal povolení natáčet a zaplatil za ně údajně pouhých 100 liber. Není ovšem divu, že na žádnou další zdejší výroční školní slavnost nebyl už Anderson pozván... [zdroj: Guinnesova kniha filmových rekordů, 1995] (dopitak)
Reklama