Zámok hrôzy

Trpí nespavostí. V rámci výzkumu skončí s podobně sužovanými jedinci ve velikém starém zámku. Dlouhé chodby, hodně zákoutí, schodišť a obrovských sálů. A všude nejrůznější sochy vyvolávající nepříjemnou atmosféru. Co na tom, že po téhle stránce se Zámek hrůzy vyvedl. Horší je, že producenti zaveleli, že tvůrci musejí ctít přístupnost mládeže. Takže žádná krev, žádná prsa, žádné úchylárny. Divák neustále čeká, že se to rozjede, jenže chyba lávky. Nebezpečná rychlost, Twister a pak sešup dolů. Jan de Bont, kterého jsme měli rádi, se už nikdy nevrátí. Scénář Davida Selfa (přitom později napsal Road to Perdition) je dost šílený, tempo dost utahané, žánr dost nerespektovaný. Výsledek je přeplácaný, zmatený, otravný. Pochválit lze některé herce (Owene Wilsone, ty mezi ně ovšem nepatříš), výpravu a skladatelskou legendu Jerryho Goldsmithe. Zbytek zaslouží pořádně za uši. (06.02.2018)

Áčková duchařina opájející se počítačovými efekty a monumentálním titulním barákem - zřejmě nejparádnějším a nejpropracovanějším strašidelným barákem, jaký kdy byl ve filmu k vidění.  A díky němu a příjemné Lili Taylor se to až do nudného pobíhacího digi finále docela dá. Bohužel, de Bont má cit pro akčňáky, ale ne pro horory a hrůzu ani výraznější napětí to fakt nebudí (škoda, že nerežíroval původně zamýšlený Wes Craven). A Owen Wilson je tu jak pěst na oko. Ve stejném roce byl natočen i vypečený DůM HRůZY, remake zase jiné klasické domovní duchařiny s Geoffrey Rushem, plus lahodně gotická Burtonova Ospalá dira, která to vyhrála na celé čáře. (14.08.2007)

Dosť podceňované dielo? Určite. Aspoň z môjho pohľadu to tak vyzerá. Je síce pravda, že spracovanie sa muselo vzhľadom na rozpočet držať v kruhu klasických spielbergovských strašidelných hitov, to mu však na pôsobivosti neuberá. A už keď tak, mohla sa na DVD vydať nejaká R-ková verzia, ktorá by uspokojila tú druhú polovičku divákov, ktorým to veľmi nesadlo. Neverím, že počas natáčania sa nejaký ten neprístupný materiál nenatočil. (07.11.2010)

Už to není jako kdysi, když jsem byl malý soplák a tento film mě vyděsil natolik, že mě málem trefilo. Bohužel, jak stárneme a dostáváme rozum, některé pocity jako strach u hororů se pozvolna vytrácejí, je to škoda. Viděno mýma dnešníma očima, je to jen velice zle udělaný strašidelný dům, plný fajn efektů, ale jako celek naprosto zchátralý a nefunkční. Navíc, hlavní hrdinka nebyla vůbec fajn a hudba Goldsmitha tradičně mdlá a k ničemu. Zásadně jsem změnil pohled na tento film, je to brak. (24.01.2012)

To nebyl horor, to byla reklama na triky ILM! Všem doporučuji si sehnat originální film Haunting (1963), který nemá žádné vizuální triky, ale je tisíckrát napínavější. Duchové "plavající" pod prostěradlem mě maximálně znechutili, stejně jako většina dalších nesmyslných a samoúčelných vizuálních exhibic. FUJ! (02.01.2003)