Malé životné etudy

I když se tam jezdí hodně a daleko, road movie to není, neb to postrádá jakýkoli vnitřní pohyb postav; na celovečerní stopáž natažená filmová „povídka“ nám „jenom“ postupně představuje chlápka, který pořád odněkud utíká a přitom stojí na místě, uvízlý mezi vlastním nadáním a intelektuálsko-snobským původem, které nechce přijmout, a jednodušším a z jeho pohledu asi opravdovějším světem ohraničeným naftovými věžemi a bowlingovými drahami, který ale zase tak úplně nepřijímá jeho a on jím v hloubi duše zároveň tak trochu pohrdá, což nejvíc odnáší jeho nebohé prostoduché děvče, zkrátka zmítač k pohledání, s kterým se dá jakž takž sympatizovat jedině proto, že ho skvěle hraje sympaťák Nicholson. Rozhodně žádná oddechovka ani film pro zábavu (byť místy vtipný), zato jemná náznaková charakterokresba, konstruktivně depresivní pojednání o vzdálenostech mezi lidmi i výstižný obrázek post-hippie kocoviny přelomu šedesátých a sedmdesátých let. (04.11.2018)

Jack byl skvostnej, jinak to nejde vyjádřit. Určitě hrál i v lepších filmech, to je jasný, ale já si ho tady vysloveně vychutnávala, protože ten kluk má v sobě takový kýbl espritu nebo nějaké to fluidum, které mě drželo přilepenou na obrazovce až do konce. Bobby je člověk, který si na nic nehraje, štvou ho povrchní lidé, štve ho vlastně celý jeho neutěšený život (ukázka v autě mluvila za všechno), ani toulání z místa na místo ho nijak zvlášť neuspokojuje a ve vztazích k opačnému pohlaví to nemá taky moc jednoduchý. Bobbyho oči mluvily a vyjadřovaly jeho pocity aniž by musel moc mluvit v různých situacích, ať to byly momenty s Rayette, s praštěnými stopařkami a nebo v závěru v jeho rodinném kruhu s otcem. Jack byl prostě jedinečný. Je to film přes čtyřicet let starý, ale mně trochu připomněl ty dnešní nezávislé filmy. Kdo hledal nějaké slabiny, tak je možná našel, ale já jsem se jimi vůbec nezabývala a naprosto souhlasím s komentářem Kleopatry. Výborný film. (13.12.2014)

Robert je človek s otvorenou mysľou a otvoreným srdcom. Berie len to, čo mu osud sám hodí pod nohy a pritom nič od neho nežiada... Film je presiaknutý takým skvostným Nicholsonovým hereckým umením a charizmou, že pôsobí na diváka ako magnet, nedajú sa od tohto pánka oči odtrhnúť. Réžia ma síce moc neoslnila, ale vďaka geniálnemu hereckému koncertu tejto výraznej hereckej superstar som sa ani nenudil a film som si vyslovene užil. 75/100 (13.07.2015)

Prázdnotou proti prázdnotě. V popředí příběhu nevyrovnaný kretén, který utekl před životem snobského intelektuála, kterým být nemusel, do bahna s primitivními nálevníky a stane se jedním z nich. První půlka s IQ tykve byla téměř k nevydržení. K uzoufání protrahované potácení se od ničeho k svačinám na ropných polích se však naštěstí překulí do kontrastního střetu hodnot, kde jasně vítězí stabilita nad labilitou a dospělost nad infantilitou. Průser pro hlavního hrdinu a ne že bych mu to nepřál. Přes všechno ale realistická výpověď o bolesti, kterou taky znám. Ale jaký si to uděláš, takový to máš. Oskar za scénář chápu, podobných rádoby volnomyšlenkářských intelektuálů v roláku a s bolístkou na srdéčku, že to pořád není ono, bylo v porotě jistě mnoho. Za uvěřitelnou etudu mezi Catherine a Robertem, a samosebou i za Nicholsonův talent, ale nakonec silná trojka. Filmová Výzva 2015 od emma53 (12.12.2015)

Velmi kvalitní a zajímavý výkon tehdy třiatřicetiletého Jackieho Nicholsona, který ač už zde dokazuje svoji hereckou extratřídu plnou variability, mě jako pianista nedokázal přesvědčit, snad v jiné dimenzi, v příběhu, který je primárně a bohužel i dost prvoplánovitě určen především intelektuálnímu divákovi.. Nicholson v roli "Bobbyho" Dupea, egoisty, dobrovolného vyděděnce a chronického "útěkáře před sebou samým" dokáže udržet moji pozornost svojí nezaměnitelností až do závěru filmu, kdy na mě ovšem scéna, v níž "pošle naivní a místy dost otravnou Rayette pro kávu", působí ve své pseudoefektnosti naprosto uměle a nedůstojně.. Za zmínku stojí také několik scén na hranici až oxymorónské absurdity, objednávání topinky v restauraci a konfrontace s arogantní a životem otlučenou číšnicí, až nehollywoodsky vykreslené typické americké "ve své hlouposti a nízkosti přemoudřelé" stopařky, Bobbyho malý Chopin či stolní tenis s Carlem, které ruku v ruce s Nicholsonem a kamerou Lászla Kovácse vytahují Malé životní etudy z vod průměrnosti.. (28.05.2013)