Frida

"Doktore, když mi povolíte tuhle tequilu, slibuji, že na svém pohřbu pít nebudu."                                                             Úžasný výběr hlavních představitelů. Fridu Kahlo jsem předtím neznala, ale její dílo mne uchvátilo. Velice zdařilé byly pasáže s oživlými obrazy. Strahující příběh jedné temperamentní ženy. (08.09.2014)

Smyslná, roztomilá i tragická, taková je Salma Hayek rozdávající se ve své životní roli, díky které budu mít tuto herečku dlouho v úctě. Pryč je nálepka "holky od Rodrigueze", tady Salma rozehrála neskutečný koncert, ke kterému jí vydatně dopomáhá Alfred Molina, který uchvacuje každým svým okamžikem, kdy se na plátně objeví. Přestože se jedná o čistě životopisný film, našlo se místo i pro pár nápaditých vizuálních vychytávek, z nichž nejvíc vyčnívá návštěva New Yorku. Těsně po skončení jsem téměř bezmezně nadšený a obdivuju Salmu za to, že si tenhle svůj sen splnila. (14.06.2006)

Tak nějak by měl vypadat životopisný film. Film, u kterého jsem měla pocit, že je mexický a ne americký, film, na němž mě zaujala ta "mexická krása" všeho. Barvy, temperament, mexické ulice sálající životem, láska, vášeň, umění a krásné ženy. Především jedna žena, Frida Kahlo, její svět a život, který převedla na malířské plátno. (09.10.2007)

Nadstandartní film, v mnoha ohledech vybočující ze zaběhaných šablon. Zároveň životní projekt herecké hvězdy Salmy Hayek, která o zachycení životních osudů Fridy Kahlo řadu let usilovala a mnoho vzniku tohoto snímku obětovala (nejen z finančního hlediska). Frida Kahlo byla mimořádnou osobností mexické kultury a společenského života své doby, takový průnik naší Toyen a Egona Bondyho. Frida není jen snímek o úspěších a zklamáních, láskách a vnitřních běsech jedné malířky, ale i o stavu myšlení kulturních elit 1. poloviny 20. století, o feminismu a postavení žen ve společnosti. Citlivá režie, vynikající herecké výkony Molinou a Hayek počínaje a drobnými štěky (nezapomenutelný výstup Nortona coby finančního magnáta) konče. Zajímavé je i zachycení španělské koloniální architektury a barevných dobových kostýmů. Problémem pro přijetí tohoto snímku u širšího publika může být určitá výlučnost námětu - Kahlo přece jen nebyla sportovní hvězdou ani princeznou Dianou...Celkový dojem 80 %. (01.09.2007)

Propjení politiky a umění, přecházejícího v propagandu, vcelku i vystiženo. Životopis buchty, co malovala (podle mého subjektivního hodnocení, nerváci) ty patlaniny snad nohama, se v tom dá najít taky. Ale sebelepší důvod, tedy i kdyby Kahlo byla třeba hodnější a mladší ségra mutter Terezy neomluví fakt, že Selmička pobíhala před mým zrakem s kartáčem na psa místo obočí. Kurvíte mi protahovací fantazie, kazišuci. (01.07.2012)