Dedičstvo alebo Kurvahošigutntag

Filmy Věry CHYTILOVÉ mne nikdy neCHYTILY. Film o Bohúšovi, který se stal milionářem je vlastně podobným kýčem, ale přitom se stal kultem. Některé hlášky se natrvalo dostaly nejen do mé každodenní řeči. I když v polovině film trochu ztrácí, nakonec přece jen ještě zabere a proto patřím mezi lidi, kteří tento film mohou vidět desetkrát ročně. I když chápu, že z uměleckého hlediska je na hranici braku, jasných 5*. (08.05.2009)

90% - Nejlepší naše komedie devadesátých let se skvěle zpracovanou hlavní myšlenkou. Chápu všechny přehnané kritiky -na film se nekouká dobře... Jednak proto, že je v něm zobrazeno příliš mnoho závisti, a také díky častým vulgarismům. Nic lichotivého... Proč tedy pětihvězdičkové hodnocení? Protože se domnívám, že právě tyto dvě veličiny (závist, a vulgární humor) zažívají v posledních době renesanci, a tenhle film si z nich dělá rozumným způsobem srandu. Není kladných hrdinů... Chytilová umí... (05.04.2006)

Chytilová a Polívka se postarali o jeden z nejlepších filmů z porevoluční éry. Chytilová kralovlala svojí režií, díky níž působí jednotlivé scény autenticky. Skvěle je zde použita i hudba, například minimalistická kulisa ve scéně s andělem. Polívka zde zase vystřihnul geniální, řekl bych civilní herecký výkon. Svou mimikou, ale i pohyby ukazuje, proč je i v zahraničí respektovaným umělcem. Ač je film plný neherců, Polívka je tak přirozený, že se mezi nimi ztrácí a profesionální herci jako Chýlková, mezi nimi působí až křečovitě. A svkělý scénář může s přehledem konkurovat Formanovým a Papouškovým nehereckým filmům z 60. let. (06.11.2007)

Dědictví přináší vůbec nejnatřískanější českou komedii, co do výskytu hlášek. Snad žádná jiná naša komedie není od začátku do konce tolik napěchovaná vyšperkovanými brilantními proslovy, hláškami a rozhovory. Co scéna, to perla. Co scéna, to kult. Tolik hlášek najednou se prostě jinde nevidí. Jedna z nejkultovnějších a nejvydařenějších českých komedií vůbec. Svérázný venkovský chlapík (buran:) Bohuš Stejskal žije v rozpadajícím se stavení se svou tetou ("Já jí jenom říkám teta, ona se kamarádila s mamů."), pracuje jako dřevař a většinu času tráví povalováním se v hospodě a chlastáním se svými kumpány. Udržuje vztah s místní kočkou v podání Dáši Veškrnové, která nalévá. Každý den je stejný, naplněn stejnými aktivitami. Vše se však změní v okamžiku, kdy do hospody vstoupí uhlazený advokát Ulrich. Tím se začíná psát historie:) Od této chvíle věci začnou nabírat spád a roztočí se tím kolotoč nepředvídatelných událostí. Snad nejznámější a nejlepší role Bolka Polívky, který svou postavu snad ani nemusel hrát. Během natáčení musel chlastat jak duha, jinak snad není možné, aby za střízliva předvedl to, co předvedl:) Fenomenální obsazení všech postav. Miroslav Donutil je dokonalým protipólem k energickému výkonu Bolka Polívky. Jako uhlazený Dr. Ulrich podává stejně výborný výkon, ale jeho přednes je spíše civilní a jakoby nenápadný, ač je to také právě jeho postava, která je v tolika scénách stejně důležitá jako hlavní hrdina. A ač je sice výkon Šárky Vojtkové, coby Irénky docela ochotnický, mně nevadí a myslím, že výborně pasuje k její postavě, ne moc chytré, spíše obyčejné dívky. Spousta momentů je nadčasových, scéna v restauraci s černochy a Romy už by dnes byla brána jako diskriminace. Celá ta venkovská sebranka tvrdě pracujících a poctivě "po Moravsku" chlastajících vidláků se díky mistrovském scénáři Věry Chytilové a Bolka Polívky stala po právu národním kultem. Právě legendární a nezapomenutelné scény a hlášky jsou nosným pilířem tohoto filmu, a staly se citovanými snad všade, všema a pořád. Alespoň u nás na Moravě je Dědictví národním pokladem. Za sebe říkám, že když máte vedle sebe člověka, který zná tento film nazpaměť i pozpátku, tak jako Vy, tak stačí mnohdy nějaká situace, díky níž jeden pronese nějakou hlášku, druhý plynně naváže a už to jede. A ostatní nechápou, co to jako blbnete:D "Vy jste pan Stejskal Bohumil? Mohl byste jít se mnou na chvilku ven?" - "Já? A proč jako?", "Nechceš raději košili, nebo džíny? - "To néé, to by mě tlačilo na kulách...", "Těm svojim Japoncom vyřiď, že žádnou cihelnu neprodávám a že když sa naseru, že jim neprodám ani cihlu. Doktore, idem!" - "Ano, ano..." - "Poď!!", "Padesát šest korun." - "Jak padesát šest korun? Počkaj, počkaj...", "Mně dones pivo, ale rychle, nebo tady zdechnu.", "To bude nějaká herečka." - "Nebo kurva" - "Nebo oboje." - "Jak oboje, co urážáš?", "A co jako?" :D (21.04.2006)

Jeden z nejlepších takzvaných porevolučních českých filmů. Podobně jako Hoří, má panenko se také Dědictví musím smát od začátku do konce. Smíchem se totiž bráním tomu, abych celé dvě hodiny přemýšlel, jak moc je tenhle snímek aktuální a, ano, drsně pravdivý. Každý z nás totiž zná nějakého toho Bohuše... A kdekdo jím občas i je. (19.11.2009)