Precitnutie v Garden State

Když bych věřil na něco jako objektivní hodnocení, řekl bych, že Garden State je objektivně na čtyři hvězdičky. Jenže nevěřím, tak to říkat nebudu a vrazím hezčí tři. Proč? Protože po Bokovce a jiných, tematicky spřízněných nezávislárnách o sympatickém hridinovi s traumaty, jenž někam přijíždí aby si v hlavě srovnal svůj život a našelk němu klíč, mi Garden State až příliš snadno zapadl do zajetých kolejí a ozkoušených postupů (právě viz Bokovka). Odkládaný první polibek, opakované nasazování dojemné hudby, slza a konec... to všechno šikulka Zach Braff namíchal úplně stejně jako řada jeho kolegů před ním. Fajn, ale pro mě osobně velice průhledné, předvídatelné (jak inscenačně, tak obsahově), zkrátka ne až tak zajímavé jako pro zbytek publika. (04.04.2005)

Film, ktorý (ako spomína i Adrián) sa feelingom veľmi podobá pre mňa nepochopiteľne ospevovanému Sideways. Je to film z ktorého mám pocit, že mi chce povedať niečo „veľké“, cez zobrazovanie malých veľkých vecí, ale akosi nevie ako to má urobiť ani čo presne chce povedať. Celý film pôsobí strašne rozťahaným dojmom, jednotlivé scény sú na seba radené bez zmysluplnejšej nadväznosti. Garden State stojí a padá na jedinej osobe a tou je Natalie Portmann, ktorá vo svojej postave asi ako jediná má čo hrať a kedykoľvek je na scéne, zatieňuje i pána hercorežiséra Braffa. A práve kvôli jej postave a nehynúcemu obdivu k Natálkinmu umeniu si Garden State veľmi rád pozriem znova, ale nad 7/10 sa film u mňa nedostane. (09.06.2006)

Krom několika krásných absurdností se mě snímek nijak nedotkl. Mám rád scény s křečky, psy i bazénem, ale bohužel jsou to jen úsměvná oživení nudné kaše. Vím, že dvě hvězdičky jsou možná příliš přísné hodnocení, ale tohle je přesně druh filmu, kde za den nebudu vědět, o co šlo. Garden State odepisuji, i když je Portmanová roztomilá. (27.08.2009)

V první scéně filmu sedí hrdina v letadle, které se zjevně ocitlo ve vážných problémech, a my sledujeme zděšené cestující, kteří si nasazují kyslíkové masky a jen s největšími potížemi, narozdíl od hlavního hrdiny, zvládají nastupující paniku. Ta scéna navnadí k očekávání emotivní podívané, jenže v následujících okamžicích naladí tvůrci na úplně jinou notu a sledujeme typicky festivalovou produkci na téma jak se vyrovnává dospívající hrdina s traumaty ze svého dětství a hledá své místo v životě. Což by mohlo být opravdu zajímavé, kdybych neměl pocit, že ty emoce jsou nějak umělé a hrdina, stejně jako celý film, je pod sedativy. Pod vlivem uklidňujících prostředků byl podle mě i scénárista a nejspíš i celý štáb. Můj pocit z filmu dobře vystihuje komentář Rex Mundi. Dialogům filmových postav a jejich emocím nevěřím a film mi přijde jako líbivá vykalkulovaná záležitost pro festivalovou porotu na Sundance Film Festivalu. Celkový dojem: 40 %. (04.09.2010)

Proč jsem se rozhodl zrovna pro Procitnutí v Garden State? No měl jsem několik důvodů, zejména to bylo zdejší hodnocení a doporučení ShaQuana, v druhé řadě to pak bylo protože mám podobné snímky hodně rád. Jenže všechno bylo úplně jinak... Procitnutí v Garden State není dobrý film, to v žádném případě, jen se tak tváří, snaží se jako parazit nalepit na ostatní příbuzné snímky a sát z jejich úspěchů. Přitom se jim vůbec nepodobá. Důvody jeho průměrnosti jsou zcela jasné, Garden State je příliš konvenční. Chybí mu nadhled, chytrý humor a zejména pak jistá dávka originality, čímž zde myslím přístup k dané látce. Od podobného snímku očekávám že bude jistým způsobem svěží a díky jeho nezávislosti očekávám i nějaké ty neotřelé nápady a myšlenky, toho se tady ale skoro vůbec nedočkáte. Snad jediná scéna, ze které vyzařoval jistý punc "originality" je ta, kde si hlavní hrdina zkouší košili. Krom nezajímavé režie je tu u nevýrazný scénář. Jednotlivé dialogy nejsou špatné a ani premisa není nijak špatná, horší je to však s jednotlivými hrdiny. Až na Sam, která je zajímavá už jen díky slušné Natalii Portman, jsou všichni hrdinové unylí a nenabízejí nic co bychom neměli možnost jinde vidět. Takže jen vata, vata, vata... 50% (22.08.2006)