Vaterland - Lovecký deník

Zapomenutý český filmový poklad. Mystický hororový surrealistický film o zapomenutém kraji plném zapomenutých zvyků, zapomenutých míst a zapomenutých lidí. Film o cizincích navrátivších se do staré vlasti svých předků, která se ale za dobu jejich nepřítomnosti znatelně pozměnila (nebo se možná spíše změnili oni sami). Vůbec tak nerozumí ničemu, co se v kraji děje, jazyku, ani místní kultuře. Jde o geniální film (místy pravda trochu nesrozumitelný) o historii oblasti Sudet, snadno srovnatelný obsahově i kvalitativně s Trierovou Evropou. Jen by mě zajímalo, jak může chutnat takový kostroun? Dědeček je nikdy pro maso nelovil!!! - A proč tedy? - To nevím!!! Málem bych zapomněl, že se ve filmu objevují i výborné komediální okamžiky. Jen je škoda, že se k tomu nepřidala i výborná kamera (místy byla hodně zajímavá, ale místy taky hodně, abych tak řekl, televizní). (15.01.2012)

Pro me je ten film o hledani ztracene identity a trosku zoufale nostalgii po starych casech, ktera ale v soucasnosti tezko jako konstatovani "ze lepe uz bylo" a v pokusu o navrat v case dozadu tezko muze neceho dosahnout. A take to prave odrazi pozice a jejich nepochopeni u jednotlivych postav. Zaroven je to ale film prospikovany velmi sofistikovanym humorem a je skvele filmarsky udelany. (15.08.2011)

Jeden z nejzajímavějších filmů posledních let, tak málo "český" , až srdce plesá. Je to komplikovaný crossover, trochu horor, ale naruby (hrdinové se stávají antihrdiny-lovci), trochu švankmajerovský surreál a černá komedie, trochu ekologický apel. Atmosféra výtečná, napětí skvěle budované, postavy nejasné, až matoucí (a proto znepokojivé a potenciálně nebezepečné). Největší slabina: srozumitelnost. To zavinil, pokud vím, střih: logika jednání postav tak notně urpěla, scénář prý byl ok (bez záruky, tohle mám od dramaturga). Věčná škoda. David Jařab v sobě nezapřel divadelního režiséra a podle mého názoru obstál i jako rejža filmový. Něco podobného bych od něj zas tuze rád viděl, ale bez těch bot. (08.06.2007)

Viete si predstaviť, že život vášho starého otca bol spätý s pohanskými rituálmi a šialeným mezopotámskym náboženstvom? Tým nechcem povedať, že toto je hlavná téma Vaterlandu alebo že Jařab miluje velšského prozaika Arthura Machena. Pokiaľ si totiž dokážete pripustiť nepravdepodobné, zaiste sa v titulnej "cudzej domovine" nestratíte. Vaterland (ktorý si celkom dobre dokážem predstaviť ako nemý film s medzititulkami, čo by len umocnilo jeho magickosť) je hôror (horor z hôr) a geniálny surrealistický shocker o hľadaní civilizačnej pamäte - Milton by povedal "Raj stratený a znovu nájdený". Konečne normálny film vhodný do mojej top ten. Ale. Ale sa síce nájde všade, no vo Vaterlande akoby bolo písané veľkým písmom. Ak režisérovi išlo o surrealizmus, čo je evidentné i bez knihy "Der Surrealismus" v zábere, mal sa zbaviť všetkých scén, v ktorých chýba chvejivé, vibrujúce napätie, tá hmla, ktorá gumuje hranice medzi reálnym a ireálnym. Kopa nadbytočných dialógov, zbytočná drobnokresba postáv nežiadúcim spôsobom psychologizujúca surrealizmus. Myslím, že takých 15 percent stopáže je nadbytočných, pretože postráda bezprostrednú súvislosť s cieľovým zážitkom, s konkrétnym surreálnom (o tzv. posolstve by som nehovoril). Režiséra viedlo mylné presvedčenie, že dlhometrážny film musí byť náležite "rozvetvený", naratívne košatý. Nemusí. A tento už vôbec nie. Ako je známe, surrealizmus neznesie kompromisy a tento film na to trochu doplatil. Nuž ale kostráči sú kostráči... Top scéna: Neviem sa rozhodnúť medzi "utratením zvieraťa" a mozaikou v suteréne. (28.09.2009)

Velmi, velmi zvlášní záležitost. Začátek byl pro mne mnohem lepší než podivný konec. Ten příjezd na rodinné sídlo byl zajímavý.. Škoda, že pak se snímek vznesl od reálu kamsi do stratosféry. Tohle je opravdu něco jiného a v té době to tu ještě nebylo. Film doprovází příjemný soudtrack z nějž mi utkvěla píseň Romana Zacha - Knaben und Buch. A k ději - Je nutné při dobrém zážitku vždycky všemu rozumnět??? * * * (25.02.2013)