Vandiny trampoty

Třetí setkání oblíbeného páru Věry Ferbasové a Jiřího Dohnala nyní zastínil, podobně jako v Uličnici, fakt, že oba z partnerů nezískali vyrovnaný prostor. Stejně, jako se Věrka soustředila na několikeré převleky dívenky usilující o svého letce, nyní se maximálně soustředila na opravdovou dvojroli. Pomineme-li, že dvoj a více role bývaly doménou Vlasty Buriana, po pouhých pár letech u filmu také Ferbasová dokázala zvládnout tento stěžejní úkol. Už nebylo nutné doplnit její komedii o scénku s převleky, aktuálně mohla na ploše celého filmu vytvořit dvě zcela odlišné postavy. Fenomén Čechoameričanů si samozřejmě zaslouží také širší pojednání, ale ke každému filmu to chce střídmého ukrajování, jinak by to bylo pro ČSFD plýtvání ;) (18.02.2009)

Dávám sice 3 hvězdičky, ale časem se to možná změní... Poprvé se mi film moc nelíbil, poté to bylo lepší... Typická "interiórovka" s Ferbaskou a Dohnalem... Tato dvojice byla asi diváky dost oblíbená, o čemž svědčí více filmů, kdy se objevili pospolu. Př. o mnoho slavnější "Uličnice" - jak se mi dříve ta operetka líbila, dnes bych asi upřednostnila méně známou "Vandu". Dějově nic objevného, ale některé scénky + dialogy jsou úsměvné. 59% (03.10.2010)

Předválečná Věra Ferbasova mě jako typově poněkud jednosměrná herečka nikdy moc nebrala, přesto mě její tehdejší lidově líbivé typy třeštidel nijak neuráží a neznechucují. A to platí i pro dvojroli v této crazy komedii se zřejmě největší hustotou záměn a omylů pokud jde o český film a možná nejen ten předválečný. Ztřeštěná podívaná plná intrik, popletených únosů, zmatených zatčení, útěků a záměn už sice z dnešního pohledu není zdaleka tak třeskutě vtipná a zábavná jako před více než sedmdesáti lety, přesto zůstává milou blbinkou, která staromilce neurazí. (27.02.2011)

Herectví Ferbasové se mi hodně líbí, protože z ní ta veselost a energie jen tryská... Směju se jen ji vidím. Ale přeci jenom, považovat ji za krásku, ze které jsou všichni muži paf, mi přijde dost odvážné. Dvě scény neměly chybu - strážníci s plechovým odznakem "městská jatka" a ten věštčin brunet, který se během pár minut přebarvil na kaštanovo. (12.04.2013)

Hodně suchá i když lidová, místy však velice bláznivá, ale i dosti nepřehledná komedie v čele s komicky potřeštěným diblíkem Věrou Ferbasovou, a to hned ve dvojroli. Tyto a podobné filmy vážně nemusím a ani tento humor se zesměšňováním se za každou cenu mně není nějak blízký. Skoro bych ho přirovnal ke všem těm dnešním Rychlým, Novotným, Suchánkům, Žilkovým aj. Věra Ferbasová - klaun, ve své době možná byla 'IN', dnes to však už celé působí poněkud směšně a lacině-:)) Tenkrát to tak ale lidé samozřejmě nebrali, byla jiná doba.. Ferbaska opravdu hrála většinou v nenáročných filmech ne příliš valných kvalit, převážně pod dohledem svého objevitele Slavínského, s nímž natočila přes dvacet filmů. Slavínský vůbec v té době správně odhadl její možnosti a vytvořil z ní typ naivního dívčího klauna, kterého když slyším pištět, tak ihned přepínám. Vše na jedno brdo, s maskami a převleky. Vážné a charakterní role role zatím nikde. Skutečně se mi líbila až jako zralá třicátnice ve filmu Zlaté dno v posl. vzájemné spolupráci se Slavínským. Teno film mě tedy příliš nevzal a nezaujal. Šléglův scénář také ne a nezachránily to tentokrát ani herci jako Pištěk či Dohnal. Ze začátku dostal docela velikou příležitost figurkář Dvorský v roli disponenta. Jediný, kdo se mně snad líbil, tak to byl policejní inspektor v podání Jaroslava Marvana, který byl stále stejně dobrý a komický jako v jiných filmech. Koho jsem tu ještě postřehl, tak to byl v menší roli Vladimír Šmeral a malý kluk Antonín 'Strýček' Jedlička. (23.06.2007)